J. Čihák (Pondělí 24. října 2011)  ⇑

ZH: V Krkonoších jste asi viděli fatu morganu. Něco podobného bylo vidět údajně i z Ruzyně.

ZH (Pondělí 24. října 2011)  ⇑

Cesta - divil jsem se jen, že nesměřuje přesně do centra, což jsem si vysvětlil její novodobostí a nezávislostí na původním stavu.

Nějak mně všechna vysvětlení, co jsem našel, připadají násilná, kdyby to sloužilo takovým účelům, šlo by to udělat mnohem praktičtěji.

Franta (Pondělí 24. října 2011)  ⇑

Na snímcích odkrytého rondelu i ns leteckých snímcích jsou patrné tři vstupy - tedy i ten, který patří k "severní" cestě. Předpokládáme-li existenci vstupu, předpokládejme i existenci cesty k němu.

Vazba observatoře na vodní příkopy je asi podivná. Původní stavba asi jako observatoř v našem smyslu chápána nebyla. Nejčastěji se mluví o tom, že by takové stavby měly představovat nějaký model světa. Kdyby to bylo v Egyptě byl by to obraz prapůvodního pahorku, který se vynořil z vln praoceánu.
Také asi není jistá přítomnost vody v obvodovém příkopu.
Pokud by tam byla, mohla by sloužit jako zrcadlo - třeba pro sledování zrcadlení Měsíce - měřila by se tak jeho výška nad obzorem. K tomuto pozorování by mohl být využit pás mezi dvěma palisádami.
A když jsme tu jednou z J.Č. rozebírali jak rozdělit úhel mezi letním a zimním slunovratem - taková palisáda, která je vidět na rekonstrukci rondelu, by mohla být použita jako stupnice - jeden sloup - jeden dílek na stupnici

ZH (Pondělí 24. října 2011)  ⇑

Jen na co jsem narazil, takhle vypadal Goseck těsně po odkrytí 1, 2. Je to asi věrně zrekonstruované, co se půdorysu týče. Ta cesta od severu je asi jen novodobá, ostatně nemíří do středu.

V r. 1991 byly při leteckém výzkumu objeveny na poli stopy objektu za sucha, kdy byly lépe patrny, mimochodem v GE je snímkování z října r. 2000, není tam vidět lautr žádný náznak, což kontrastuje s tímhle a tímto - tím to samozřejmě nezpochybňuji.

Pokud ty dvě jižnější brány směřují bajlajfik někam ke slunovratům nebo od nich, co ta severní s azimutem 9°?
Kdyby byl uprostřed sloup ve funkci gnómonu, při východu by se Slunce do areálu nedostalo, později by zas stín nedosáhl na kruhovou palisádu. Proč by stín mířil do díry? Proč je palisáda dvojitá? Na co by u observatoře byly (vodní?) příkopy? Proč jsou u Kolína rondely čtyři? Proč jsou průměry rondelů od 20 metrů do 300? Proč má každý vchody jinak?

Jo, omlouvám se, pokud snad někdo dumal nad divnou refrakční křivkou, dal jsem tam jako poslední třešničku možnost nastavit refrakční koeficient a celé dílo tím znehodnotil, protože jsem nastavil defaultní hodnotu ve formuláři na 1.3 místo 0.13... Teď už je to správně.

Jan Cinert (Pondělí 24. října 2011)  ⇑

Rondel v Gosecku: V souvislosti s mým předchozím příspěvkem mě něco napadlo. Co když je to tam s východy a západy Slunce obráceně? Lůnem, snad dámy prominou, by byl ústřední sloup a od něj by linie azimutu východů Slunce o slunovratech vedla do západních východů? Naopak východní vchody by byly na linii západů Slunce. Tím by byl naplněn mýtický princip o pravém letním rohu hojnosti a slunovratová býčí hlava by zde byla správně přítomna. Zároveň by to celé bylo bližší původním věrským představám o oplodňování Matky Země bohem ZO, snad dámy prominou, vyjádřeným vetknutým falickým ústředním sloupem v lůně, tedy ve středu svatyně.

ZH (Neděle 23. října 2011)  ⇑

Pamatuju se, že jsem jednou viděl z krkonošského hřbetu Alpy přes mrakové moře nad inverzí. Ale neměl jsem foťák a úplně přísahat nemůžu, neměl jsem ani dalekohled, říkali to lidi s lepším očima nebo brejlema, mně tak chvilkama přišlo, že to vidím. O Pradědu se to píše, tam je to jen asi 250 km na nejbližší alpské kopce, ze Sněžky na Dachstein skoro 400, na nějaký bližší kopec 350.

Nedalo mi to, tak je z Azoru přímá cesta na křivky (GPS-VA), je tam vždy uveden zdroj dat, jde o nekomerční účel, tak je to snad OK.

J. Čihák (Neděle 23. října 2011)  ⇑

Teď jsem prověřoval viditelnost z Jeseníků na jih. Z Pradědu jsou vidět vých. Alpy, protože trasy vedou přes nížiny. Ovšem vzhledem ke vzdálenosti to musí být velmi vzácné.

ZH (Neděle 23. října 2011)  ⇑

Doladil jsem technicky kurvátor, ale je tam uplatněna jen ter. refrakce beze změny nadmořské výšky. Nicméně si všimněte, jak se žlutá křivka mění v závislosti na refrakčním koeficientu.

V odkazu, který sem dal JČ, jsou ke konci kapitoly b) dva vzorce, které by měly pracovat s gradientem závislým na změnách nadmořské výšky, ale nějak mi rovnice nejsou jasné. Myslel jsem, že najdu něco v Ministrovi, ale nenašel. Kdyby měl někdo něco v šuplíku, nebo to lépe chápal...

Jan Cinert (Neděle 23. října 2011)  ⇑

Disk z Nebry: Zlaté pásky po okraji vymezující úhly východu a západu slunce za slunovratů byly přidány dodatečně. Nemají nic společného s původní podobou disku. Naposledy byl disk na něco přitlučen nebo přinýtován a z toho jsou dírky po obvodu.

Teorie vycházející ze stejné zeměpisné šířky Stenehenge a Goseku jsou slepou uličkou. Mýty a znalosti založené na astronomických principech v jedné zeměpisné šířce by se nemohly šířit do celého evropského prostoru.

Franta: Je to si překlep, ale "býčí" rohy jsou v Gosecku na východní straně; východ Slunce za letního a zimního slunovratu. Mýty však reagují na vyvinutější svatyně, jako je v Mnajdře na Maltě. Čili paprsky vniknou vchodem (lůnem) svatyně a za letního slunovratu míří do pravé ruky bohyně Země. Takže paprsky za letního slunovratu jsou rohem hojnosti drženém v pravé ruce bohyně.

Provedení "hrubé stavby" v Gosecku nemuselo být úplně přesné. Mohlo být doladěno přesným umístěním ústředního sloupu, případně nadstavbami ve vstupech, která se nedochovaly.

ZH (Sobota 22. října 2011)  ⇑

Cedule v centru rondelu z GE. Je ale otázka, jestli je rekonstrukce skutečně věrná, nebo upravená dle hypotéz.

Angličtina - myslím jste text pochopil správně. Já čtu anglicky s námahou (jsem samouk), sice rozumím, ale každá věta mě stojí úsilí, a tak delší texty jsou problém, kór když jsem unavený. Tak jsem o Gosecku četl jen zběžně. A to jsem slíbil nastudovat měsíční cykly a doladit grafy ;).

Je fakt, že Goseck a Stonehenge jsou téměř na stejné rovnoběžce, ale rondelů jsou desítky či stovky, S a G jsou z různých ér atd.

Co se týče těch grafů, vím i, jak by se dala data pro určitou spojnici získat přímo, ale to bych porušil autorská práva, Adam mi zatím neodpověděl, zda by to nechtěl do GPSV doplnit.

Franta (Sobota 22. října 2011)  ⇑

Pokud jsem správně pochopil "Goseck" tak je prezentován jen východ Slunce o obou slunovratech (brány na jižní straně), tedy "býčí rohy", o kterých se zmiňuje J.Cinert.
Na severu je přístupová cesta. Na nejakých videích byl vidět i střed rondelu, kde je na zemi nějaká deska se šipkami v jednotlivých směrech. Ty vedou k slunovratům a k nějakým svátkům, které jsou kousek posunuty od slunovratu.
Jediné o měsíci bylo video z expozice, která je u objektu, kde byly objekty z disku z Nebry položeny do schematu rondelu - tedy kuh a srpek a nad nimi ty tečky, které prý představují Plejády.

Franta (Sobota 22. října 2011)  ⇑

No já už jsem začal hledat azimuty východu a západu Měsíce o slunovratu(abych si podpořil tu mou chabou angličtinu) No ale uvědomil jsem si, že to bude ten nejsevernější a nejjižnější výskyt Měsíce v úplňku v tom 18,6 letém cyklu a tedy ne východ Měsíce o slunovratu a tak jsem toho nechal.

Pro tu Svatováclavskou kapli by to možná stálo zato spočítat. Zatím nejspíš vím jak z JPL Horizon vybrat ty správné údaje o Měsíci, ale 19 let to najednou neschroupám takže to vypadá na 19 ročních výpisů, které by se pak daly zpracovat.

ZH (Sobota 22. října 2011)  ⇑

90° - to mně nevychází, ale vy to dovedete lépe. Dle GE jsou vchody 125.5° a 226.8°, v r. -4713 tam vycházelo Slunce o letním slunovratu 47.9° (zapadalo snad v 312°) a o zimním 126.7°, zapadalo snad 233.3°.

Zato, kdybych chtěl bezudzdně kombinovat, tak nejzazzší zimní lunovrat od Svatováclavské kaple byl 126.7+5=132.7, což je skoro Čihákova linie (131.83°) ;).

ZH (Sobota 22. října 2011)  ⇑

Tady jsou Trosky a Sněžka od vysílače U doubku (50°23'9.670"N, 14°58'9.000"E), asi 400 m západně od trasy Malkovského-Krakonoš dle GE. Je to zvětšenina z Panoramia. Zdá se mi, že na onom obrázku z Malkovského ulice (viz min. příspěvek) jsou Trosky skutečně vidět, takový puntík pod Luční horou, to by ovšem byly mimo trasu dle Google Earth, a to o 1.3 km, tj. odchylka azimutu 1.11°.

Franta (Sobota 22. října 2011)  ⇑

... which the Midsummer Sunrise and Sunsets are at 90° of the Moons Northerly setting and Southerly rising. (6)

Chtějí tím uvedeným výše říci, že pro letní slunovrat platí, že mezi azimutem nejsevernějšího západu Měsíce a východem Slunce je úhel 90°?

A, že stejné platí pro azimut západu Slunce a nejjižnější azimut východu Měsíce?