J. Čihák (Úterý 8. listopadu 2011)  ⇑

O Krosině už jsme tady diskutovali 6.-7.9.2011. Moje úvahy o spojnici Krosina(Lada)-Ládví jsou založeny na pověsti. Jestli není vymyšlená, potom posvátné místo, dle mého názoru, bylo na výše položené vodorovné plošině. Je odtud rozhled do okolní krajiny. Plošina je vhodnější ke shromažďování a vykonávání obřadů s rituálními tanci. Ale nakonec jsem si vzpomněl na Petřín, kde byl kultovní areál. Přitom mě napadlo, že rotunda v P.Kopanině možná stojí na místě, kde se žíhaly obětiny. Vykonávání jiných obřadů mohlo probíhat na výše ležících místech.

Kopaninské listy 3/2011. Průzkum kaple sv.Marty a Ludmily. Archeologický výzkum zachytil pod betonovou podlahou starší cihlovou dlažbu a základ oltáře, zahloubený do vrstvy související s výstavbou zdejší románské rotundy sv.Maří Magdaleny (opukové kameny a zlomky keramiky z 2. poloviny 12. století).
Jezuitská kaple vznikla mezi léty 1712 až 1714, přičemž podle písemných zpráv nelze vyloučit, že kapli předcházel venkovní oltář, před nímž se sloužily mše a konala kázání, neboť zdejší rotunda kapacitně nepostačovala.

Z www.prednikopanina.cz/historie.php?kap=3. Podle romantické tradice je Kopanina a její rotunda spojována se samými počátky křesťanství v Čechách... Podle další pověsti se traduje, že kostel vystavěla sama Ludmila, neboť si místo oblíbila díky jeho starobylosti a původnímu pohanskému kultu, který zde personifikovala socha bohyně Krasiny. Tolik pověsti. Nicméně ještě před rekonstrukcí v minulém století se uvádělo, že v místě jižní přístavby došlo k objevu jakéhosi žárem poznamenaného "oltáře" spolu se zbytky opálených klasů a jiných obětin...

ZH (Pondělí 7. listopadu 2011)  ⇑

Jak jsem tak vídal v různých časopisech, obřadné kruhové tance zachytili etnologové v posledních stoletích u primitivních (i méně primitivních) národů snad všude, ale nesledoval jsem to soustavněji.

Jinak jsem měl zase hravou, na Google Maps API existuje komunita lidí, kteří tam předvádějí své nápady, resp. příklady, co umožňují GMaps. Zaujaly mě dva, jednak výběr obdélníkem, jaký známe z Mapy.cz a Google to nikdy neumožňoval, tak jsem to integroval do své mapky, je to s použitím Shift + táhnutí myší.

A za druhé Elevation-profile, nemám na tom žádnou zásluhu, jen jsem to stáhnul a trochu upravil. Dělá to - nevím jak - profily prakticky v reálném čase nad přímou trasou, nebo auto/cyklo/pěší. Před tím jsem zkoušel do své mapky taky integrovat profil, ale nechci krást data z GPSV a Google má limit 25000 výškových bodů za den, což bych vyčerpal na 25 profilů. Nevím, jestli má tohle limit, i když je to možné, napoprvé je limit v´podstatně vyšší.

J. Čihák (Pondělí 7. listopadu 2011)  ⇑

Malba vypadá jako kruhový tanec bojovníků.

ZH (Pondělí 7. listopadu 2011)  ⇑

Proč je na mapě z počátku 19. století uveden poledník 32°5'0'':
Před zavedením Greenwichského poledníku v r. 1884 se jako základní poledník používal zejména ostrov El Hiero v české literatuře označovaný jako Ferro (součást Kanárských ostrovů), který byl definován jako bod 20° na západ od Paříže (ve skutečnosti 20°23'9"; tj. 18°03'25" západně od Greenwiche). (Wikipedie) Asi nechtěli mít minusové hodnoty.

ZH (Pondělí 7. listopadu 2011)  ⇑

No mám ještě poplašnější zprávu, Astronomická věž Klementina a z východu přilehlá budova takovým etalonem je (na Jüttnerově plánu jí prochází poledník 32°5'0''(?, dnes 14:24:59.234) a rovnoběžka 50°5'18'' (GM 50:05:12.25)) a zatímco na mapy.cz má 90°, tak na GE i mé mapě má 87.7°...

K Longinovi - stojí ve směru k zimnímu slunovratu od vchodu na první nádvoří - sochy Gigantů. Tam asi byla vždycky díra.

K Ládví: nejvyšší bod Ládví je sice dnes místo s vodárenskou věží, ale to stojí na jižním okraji asi 100m plošiny, rozdíly jsou tak do metru. Celé temeno Ládví zřejmě kdysi byla souvislá skála, nyní rozvrtaná jedním velkým a desítkami malých lomů. Je těžké zjistit, kde byl prapůvodně nejvyšší bod, třeba vystupující skalní suk. Podobně je to s Čimickým kopcem a Velkou skálou, kde jsou suky srovnané se zemí. Byla-li na Ládví souvislá skála, nemusel na ní být lesní porost a nějaký suk mohl opravdu sloužit jako vizír. A nemusel být umístěn v místě věže, ale třeba i padesát metrů severněji. Na Vratislavském prospektu jsou v oblasti Kobylis a okolí různé romanticky zveličené útvary, těžko říct, co z toho je Ládví, které při pohledu z Petřína dnes evidentně dominuje krajině.

Jan Cinert (Pondělí 7. listopadu 2011)  ⇑

U pražského poledníku je na GE stejný problém jako s rozostřenými vykopávkami. Západní hrana poledníku má azimut 180°, východní 181°. Západní tribuna Strahovského stadionu má přesně jen 178,65°. V tomto případě zůstávám klidný :-), protože Strahovský stadion není určující.

J. Čihák: S Ezechielem je potíž v tom, že se jedná již hodně o literaturu, nikoliv o znění vyprávěného mýtu. Z Letní bohyně je zde učiněna dcera/země Izraelská, přitom pořád dcera Hospodina/Jupitera, který věří, že se smilná dcera napraví. Potom je otázka, čeho jsou popisy vchodů refleksí. Skutečných vchodů do svatyně a předpisů, nebo je to odraz nějaké astronomické poučky? Já se přiznám, že nevím.

U té jeskyně u Babemberku se asi jedná o chybný překlad. Zřejmě tam žádné rytiny nejsou, vápencové útvary nejsou vhodné pro rytiny a malby. Nad uvedenou rytinou z Tanzánie jsem si již dříve lámal hlavu. Uprostřed je žena, tedy Letní bohyně jako skutečně půlroční Letní bohyně, nebo jako osmiletý Venušin cyklus. Mohlo by se jednat o dvojí blížence, denní Světlo-Stín a Jarní a Podzimní rovnodennost. K jednoznačnému závěru jsem nedošel. Nejsou k tomu použitelné analogie.

ZH (Neděle 6. listopadu 2011)  ⇑

To asi zneklidní Jana Cinerta: Pražský poledník má dle Google azimut 181°, zatímco Strahovský stadion 179°. Jiné etalony mě nenapadají. Vzhledem k mé výchově mě nikdy nenapadlo litovat Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, ale jelikož ukazoval na Pražském poledníku poledne, tak je ho věčná škoda. Předpokládám, že poledník dlaždiči věrně zrekonstruovali. Ale na tak krátké vzdálenosti nemůžou být ortomapy přesné ze známých důvodů.

ZH (Neděle 6. listopadu 2011)  ⇑

Jan Čihák: moc vážně to tedy neberu, když říkáte ;). Vše je dost vágní. Ale jako místního znalce mě zaujalo, že linie (hlavně kdyby vedla od rotundy) prochází nad Houslemi se studánkou a nad hradištěm Farky.
Franta: zdálo se mi dle ortomapy, že na temeni Lísky, kde GPS mapy ukazují nejvíc, je jakási savana. Ale taky jsem tam pochopitelně nebyl. I když mám v plánu se někdy do vašeho kraje podívat, protože co, co jsem psal inverzně o Terezínu, platí pro vás doopravdy, že ty kopce dělají přírodní orloj. O lesu jsem mluvil kvůli radarovému zkoumání satelitem, které, jak se mi jeví, asi bere povrch země i s porostem.

J. Čihák (Neděle 6. listopadu 2011)  ⇑

Dnes jsem byl na prohlídce terénu v Přední Kopanině. Upřesnil jsem místo, kde mohlo být kultoviště zasvěcené bohyni Krosině a novou spojnici jsem uložil do seznamu. Berte to s rezervou, je to jen můj dojem. Nevěřím tomu, že rotunda byla postavena přímo na místě, kde pohané vykonávali kultovní obřady, protože místo je v dolíku a na svahu. Navíc není vidět Ládví.

Franta (Neděle 6. listopadu 2011)  ⇑

I na TOPO je u Hradištka uvedna nadmořská výška odvozená z modelu terénu a nadmořská výška geodetického bodu takřka stejná - model 537m, kóta 536m. Na žádném z kopců jsem nebyl, ale řekl bych, že vrcholový porost se jeví dost podobně. U Lísky je na horizontu na úbočí kopce patrný "zásek", který je reprezentován okrajem lesa.

Myslím, že TOPO má u sítě geodetických bodů hodnoty, které vznikly zaměřením ještě před érou GPS, alespoň jsem se nikdy nesetkal s tím, že to je jinak. Proto si myslím, že porost na vrchodu kopce v jeho nadmořské výšce nehraje zásadní roli.

ZH (Neděle 6. listopadu 2011)  ⇑

Opentrackmap není marná, i když výšky mají obvyklou chybu.
Zajímavé je, že ač Líska (534) a kilometr vzdálené Hradištko (536) jsou prakticky stejně vysoké, Hradíštko má dle GPS správnou výšku 536 m, na Lísce se nedostanu přes 508, někdo šikovnější našel oněch 511. Hradíštko má širší temeno a je porostlé lesem, Líska nízkým porostem.

ZH (Sobota 5. listopadu 2011)  ⇑

Ještě k přesnosti GPS výškových kót. Na http://www.maps-for-free.com/ (což je mimochodem projekt pod GNU licencí, takže lze tu vrstvu s reliéfní mapou přidat do vlastní mapové aplikace - bohužel ji přidat nemohu, protože mám novější s tím nekompatibilní verzi GM API a emaily autorovi nelze doručit) se klikne na Imprint/Tutorial, pak na SRTM-Mission a je tam dost podrobně rozebrána problematika. Mj. říkají, že horizontální přesnost výškových dat je +- 15 m a vertikální +- 6 m a že nad vodami, sněhy a horami je nedostatečný kontrast radarových dat.

ZH (Sobota 5. listopadu 2011)  ⇑

Dík, že jste to uvedl na správnou míru, já jsem si dodatečně vzpomněl, že obrázek z Tanzánie jsem už někde viděl. Bohužel jsem na netu našel jen obrázky krasových jevů, které nejen freudiánovi a puberťákovi mohou připomínat pohlavní orgány, i video (Mäanderhöhle - ein Höhlenporno ab 129 Euro), žádné kresby však nikde ne.

Franta (Sobota 5. listopadu 2011)  ⇑

Jen pro úplnost:
Later Stone Age rock painting, Sandawe culture, Tanzania

Franta (Sobota 5. listopadu 2011)  ⇑

Zajímavé jsou ty čárky nahoře. Pod obrázkem je napsané:

Jeskynní malba z pozdní doby kamenné. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

není tedy jisté, že je to opravdu obrázek z jeskyně, která je třeba popisovaná tady