Franta (Čtvrtek 10. listopadu 2011)  ⇑

Zkuste uvažovat ještě variantu, že to, co považujete za jméno je pouze přídomek, opisné jméno skutečného jména, či pouze označení role, ve které dotyčná(ý) v mýtu vystupuje.

Pak se vám pantheon dramaticky zredukuje. Ten ruský základ slova "kras" ukazuje slovní základ spojený se slovem "barevný", prastará rituální barva je červená - tedy červený, rudý

J. Čihák (Čtvrtek 10. listopadu 2011)  ⇑

Kdo se v těch slovanských božstvech má vyznat.

Bohyně Chorsina byla prý v českých kronikách zapsána jako Krosina. Ve slovanském bájesloví je spojená se spánkem, půvabem, šarmem a inspirací.

ZH (Čtvrtek 10. listopadu 2011)  ⇑

Nojo, ale jinde píšou, že je to česká bohyně, tedy zřejmě zase dle Hájka:

Красатина (чеш.) — малоизвестная богиня. См. Ла­да (Красопани).
Красопани (чеш.) — богиня любви, планета Венера. См. Лада.

J. Čihák (Čtvrtek 10. listopadu 2011)  ⇑

Na ruských stránkách jsem našel: bohyně Krasatina, эпитет Красатина Лада. K tomu je blízko Krasina, Chorsina a Krosina.

ZH (Středa 9. listopadu 2011)  ⇑

Jan Čihák: Souhlasím, ale mé pochybnosti vznikly proto, že vstupná data jsou mlhavá - Krosina je patrně výmysl V. Hájka, neumím to posoudit, ale všichni o něm říkají, že si cucal z prstu. Luka kolem Kopaniny jsou celkem nezajímavá svažitá rovina s roklí, v dosahu jsou mnohem zajímavější místa v čele s hradištěm Šárka. A Ládví mi přišlo jako vizír nenápadné, i když - jako první vlaštovku - jsem pak změnil názor, viz níže.
Koukám, že o Krosině se na webu dá dočíst nejspíše na tomto fóru, a pak:
Ján Kollár: Sláwa bohyně a půwod gména Slawůw čili Slawjanůw

J. Čihák (Středa 9. listopadu 2011)  ⇑

LP 1764: “Když se za kníže Bořivoje dostala, žádala snážně, aby on jednu velikou modlu ze zlata udělati dal k podobě ženské, což se také stalo. Kteréžto modle dala jméno Krosina, ta byvši v tajném místě postavená, jí jest ona každodenní obětí činila a světla před ní ustavičně hořeti dala.“

V.Cílek: “Ludmila prý původně ctila pohanské bohy, zvláště Krosinu, ale po křtu rozbila modly a přetavila je do podoby Matky Boží a kalicha.“

Aktuálně.cz: "Na rovině uměleckohistorické je Palladium měděný pozlacený reliéf 19x14 centimetrů, zobrazující Pannu Marii s Ježíškem, uložený v chrámu Panny Marie ve Staré Boleslavi. Datování kolísá od pozdního 14. století do poloviny 15. století.
Na rovině příběhů jde o předmět, spojený s počátky christianizace Čech a s hlavními českými světci: Když se kněžna Ludmila obrátila ke křesťanství, nechala roztavit svoji oblíbenou modlu jménem Krosina. Svatý Metoděj vytvořil z kovu obraz Panny Marie. Ludmila jej odkázala svatému Václavu. Když byl Václav ve Staré Boleslavi zavražděn, jeho sluha Podiven obraz ukryl do země. Po čase nějaký rolník obraz vyoral. Dodatečně byli s kultem obrazu propojeni i Vojtěch, Prokop a Jan Nepomucký."

Zakládání kostelů na pohanských místech není výjimečné a proto se mi pověst o sv.Ludmile a Krosině nezdá vymyšlená ani příliš romantická.

ZH (Úterý 8. listopadu 2011)  ⇑

Jsem zvědav, co z toho vyleze, Schliemannovi taky nikdo nevěřil ;).

Já jsem zase jel kolem rotundy v Želkovicích, bohužel za mlhy. Je krásně opravená, přístavba z 19. století působí, jakoby tam byla od románských dob - takhle jsem si nějak představoval portikus rotundy sv. Víta.
Ani jsem si neuvědomil, jak je krásně umístěná, rozhled na "Dolnooharskou tabuli", téměř v zákrytu Hazmburk a Říp, někde ve slunovratovém směru Blešenský vrch v zákrytu s Oltáříkem atd., ve směru zimního slunovratu by se taky něco našlo, zkrátka ten můj obzorový orloj, jaký vidím i v Praze. Bohužel jsem nenašel na webu žádné panorama, byla mlha a v Želkovicích se mi rozbil i druhý foťák měsíc po prvním...

J. Čihák (Úterý 8. listopadu 2011)  ⇑

V mých úvahách zatím chybí vysvětlení, co mohlo spojovat kultoviště bohyně Krosiny(Lady) s vrchem Ládví, o kterém nic nevíme. Vysvětlení lze hledat v geomancii, ale i tak zůstaneme v rovině dohadů.

(JČ 16. prosince 2008) Dnes často nacházím názor, že ley lines z dob pohanských mají magicko-energetické vlastnosti. Lidé prý přisuzovali největší důležitost koncovým místům, která si představovali jako centra vyzařující energii. Dále si představovali mezi zdrojovými místy svislou rovinu, kudy probíhala intenzivní výměna energie.

Už ve starověké geomancii věřili, že na zemi jsou zdrojová centra, mezi kterými proudí regenerační energie. Takovými místy mohl být vrch Ládví a kultoviště v Přední Kopanině. Etymologie Krosina-Lada a Ládví-vrch Lady je předmětem dohadů, ale i tak si myslím, že obě místa mohla být zasvěcena bohyni Ladě. Je možné, že Lada byla přejmenována na Krosinu až kněžnou Ludmilou, která nakonec její kult zlikvidovala.

J. Čihák (Úterý 8. listopadu 2011)  ⇑

O Krosině už jsme tady diskutovali 6.-7.9.2011. Moje úvahy o spojnici Krosina(Lada)-Ládví jsou založeny na pověsti. Jestli není vymyšlená, potom posvátné místo, dle mého názoru, bylo na výše položené vodorovné plošině. Je odtud rozhled do okolní krajiny. Plošina je vhodnější ke shromažďování a vykonávání obřadů s rituálními tanci. Ale nakonec jsem si vzpomněl na Petřín, kde byl kultovní areál. Přitom mě napadlo, že rotunda v P.Kopanině možná stojí na místě, kde se žíhaly obětiny. Vykonávání jiných obřadů mohlo probíhat na výše ležících místech.

Kopaninské listy 3/2011. Průzkum kaple sv.Marty a Ludmily. Archeologický výzkum zachytil pod betonovou podlahou starší cihlovou dlažbu a základ oltáře, zahloubený do vrstvy související s výstavbou zdejší románské rotundy sv.Maří Magdaleny (opukové kameny a zlomky keramiky z 2. poloviny 12. století).
Jezuitská kaple vznikla mezi léty 1712 až 1714, přičemž podle písemných zpráv nelze vyloučit, že kapli předcházel venkovní oltář, před nímž se sloužily mše a konala kázání, neboť zdejší rotunda kapacitně nepostačovala.

Z www.prednikopanina.cz/historie.php?kap=3. Podle romantické tradice je Kopanina a její rotunda spojována se samými počátky křesťanství v Čechách... Podle další pověsti se traduje, že kostel vystavěla sama Ludmila, neboť si místo oblíbila díky jeho starobylosti a původnímu pohanskému kultu, který zde personifikovala socha bohyně Krasiny. Tolik pověsti. Nicméně ještě před rekonstrukcí v minulém století se uvádělo, že v místě jižní přístavby došlo k objevu jakéhosi žárem poznamenaného "oltáře" spolu se zbytky opálených klasů a jiných obětin...

ZH (Pondělí 7. listopadu 2011)  ⇑

Jak jsem tak vídal v různých časopisech, obřadné kruhové tance zachytili etnologové v posledních stoletích u primitivních (i méně primitivních) národů snad všude, ale nesledoval jsem to soustavněji.

Jinak jsem měl zase hravou, na Google Maps API existuje komunita lidí, kteří tam předvádějí své nápady, resp. příklady, co umožňují GMaps. Zaujaly mě dva, jednak výběr obdélníkem, jaký známe z Mapy.cz a Google to nikdy neumožňoval, tak jsem to integroval do své mapky, je to s použitím Shift + táhnutí myší.

A za druhé Elevation-profile, nemám na tom žádnou zásluhu, jen jsem to stáhnul a trochu upravil. Dělá to - nevím jak - profily prakticky v reálném čase nad přímou trasou, nebo auto/cyklo/pěší. Před tím jsem zkoušel do své mapky taky integrovat profil, ale nechci krást data z GPSV a Google má limit 25000 výškových bodů za den, což bych vyčerpal na 25 profilů. Nevím, jestli má tohle limit, i když je to možné, napoprvé je limit v´podstatně vyšší.

J. Čihák (Pondělí 7. listopadu 2011)  ⇑

Malba vypadá jako kruhový tanec bojovníků.

ZH (Pondělí 7. listopadu 2011)  ⇑

Proč je na mapě z počátku 19. století uveden poledník 32°5'0'':
Před zavedením Greenwichského poledníku v r. 1884 se jako základní poledník používal zejména ostrov El Hiero v české literatuře označovaný jako Ferro (součást Kanárských ostrovů), který byl definován jako bod 20° na západ od Paříže (ve skutečnosti 20°23'9"; tj. 18°03'25" západně od Greenwiche). (Wikipedie) Asi nechtěli mít minusové hodnoty.

ZH (Pondělí 7. listopadu 2011)  ⇑

No mám ještě poplašnější zprávu, Astronomická věž Klementina a z východu přilehlá budova takovým etalonem je (na Jüttnerově plánu jí prochází poledník 32°5'0''(?, dnes 14:24:59.234) a rovnoběžka 50°5'18'' (GM 50:05:12.25)) a zatímco na mapy.cz má 90°, tak na GE i mé mapě má 87.7°...

K Longinovi - stojí ve směru k zimnímu slunovratu od vchodu na první nádvoří - sochy Gigantů. Tam asi byla vždycky díra.

K Ládví: nejvyšší bod Ládví je sice dnes místo s vodárenskou věží, ale to stojí na jižním okraji asi 100m plošiny, rozdíly jsou tak do metru. Celé temeno Ládví zřejmě kdysi byla souvislá skála, nyní rozvrtaná jedním velkým a desítkami malých lomů. Je těžké zjistit, kde byl prapůvodně nejvyšší bod, třeba vystupující skalní suk. Podobně je to s Čimickým kopcem a Velkou skálou, kde jsou suky srovnané se zemí. Byla-li na Ládví souvislá skála, nemusel na ní být lesní porost a nějaký suk mohl opravdu sloužit jako vizír. A nemusel být umístěn v místě věže, ale třeba i padesát metrů severněji. Na Vratislavském prospektu jsou v oblasti Kobylis a okolí různé romanticky zveličené útvary, těžko říct, co z toho je Ládví, které při pohledu z Petřína dnes evidentně dominuje krajině.

Jan Cinert (Pondělí 7. listopadu 2011)  ⇑

U pražského poledníku je na GE stejný problém jako s rozostřenými vykopávkami. Západní hrana poledníku má azimut 180°, východní 181°. Západní tribuna Strahovského stadionu má přesně jen 178,65°. V tomto případě zůstávám klidný :-), protože Strahovský stadion není určující.

J. Čihák: S Ezechielem je potíž v tom, že se jedná již hodně o literaturu, nikoliv o znění vyprávěného mýtu. Z Letní bohyně je zde učiněna dcera/země Izraelská, přitom pořád dcera Hospodina/Jupitera, který věří, že se smilná dcera napraví. Potom je otázka, čeho jsou popisy vchodů refleksí. Skutečných vchodů do svatyně a předpisů, nebo je to odraz nějaké astronomické poučky? Já se přiznám, že nevím.

U té jeskyně u Babemberku se asi jedná o chybný překlad. Zřejmě tam žádné rytiny nejsou, vápencové útvary nejsou vhodné pro rytiny a malby. Nad uvedenou rytinou z Tanzánie jsem si již dříve lámal hlavu. Uprostřed je žena, tedy Letní bohyně jako skutečně půlroční Letní bohyně, nebo jako osmiletý Venušin cyklus. Mohlo by se jednat o dvojí blížence, denní Světlo-Stín a Jarní a Podzimní rovnodennost. K jednoznačnému závěru jsem nedošel. Nejsou k tomu použitelné analogie.

ZH (Neděle 6. listopadu 2011)  ⇑

To asi zneklidní Jana Cinerta: Pražský poledník má dle Google azimut 181°, zatímco Strahovský stadion 179°. Jiné etalony mě nenapadají. Vzhledem k mé výchově mě nikdy nenapadlo litovat Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, ale jelikož ukazoval na Pražském poledníku poledne, tak je ho věčná škoda. Předpokládám, že poledník dlaždiči věrně zrekonstruovali. Ale na tak krátké vzdálenosti nemůžou být ortomapy přesné ze známých důvodů.