ZH (Neděle 15. ledna 2012)  ⇑

Vlastně všechny čtyři komplexy carnackých řad jsou v nedokonalém zákrytu v délce 2.2 km.

ZH (Neděle 15. ledna 2012)  ⇑

Pokud vím, tak jediným ekvivalentem jsou řady v okolí Carnacu, které jsou datovány -4500 až -2000 (viz jedna z nich, foto). K čemu sloužily, je tuším taky nejasné, v jakém byly nalezeny stavu (zda ležely na povrchu jako dnes) a jak byly datovány, nevím.
Kameny jsou ovšem velké, resp. seřazené od největšího k nejmenšímu, aspoň někde.

Franta (Sobota 14. ledna 2012)  ⇑

J.Čihák: A čím to, že právě ta půda na Rovině byla posvátná?

J. Čihák (Sobota 14. ledna 2012)  ⇑

Pokud by kamenné řady vznikly v 8.-9. stol., potom by snad mohly přečkat. Dnes jsem si uvědomil, že s tou kamennou kronikou je to trochu přehnané. Pravděpodobnější se mi jeví posvátné pole, kde pěstovali zemědělské plodiny určené k obětování. Úroda z posvátné půdy patřila bohům. S tím může souviset pověst o původu poutní kaple sv.Vojtěcha, ale skutečnost mohla být jiná. Kaple možná stojí na obětišti, kde zapalovali posvátný oheň, ale to mě jen tak napadla podobnost s úlohou sv.Vojtěcha při kristianizaci Petřína.

ZH (Pátek 13. ledna 2012)  ⇑

V nedalekém okolí je ještě hradiště Dřevíč a Hřivice, o nich, Výrově a Starém hradisku se dost podrobně píše v Encyklopedii hradišť v Čechách (Čtverák a spol.). O řadách tam mimochodem není zmínka. Tipnul bych si, že i na Pravdě něco bylo před středověkým hradem.
Ale že by si kroniku mrtvých dělali 5 km cestou necestou od Výrova...

Pomněte taky, že v blíže neurčené době byly kolem kounovských řad rozsáhlé lomy, probíhaly tam polní práce atd., nedovedu si představit, že by toto pravěké řady mohly přečkat.

J. Čihák (Pátek 13. ledna 2012)  ⇑

V článku se píše, že každý kámen mohl znamenat jednoho zemřelého předka a každá řada označovala jeden rod. Mám z toho dojem, že řady u Kounova a Nečemic jsou kamennou kronikou slovanského kmene, který sídlil na tabulovém vrchu Výrov. Jak přibývaly rody, přibývaly i řady. Za zemřelé pokládali další kameny a tím řady postupně prodlužovali. Místo nebylo pohřebištěm, ale nějaké obřady související s kultem mrtvých zde mohli vykonávat.

J. Čihák (Pátek 13. ledna 2012)  ⇑

Sv.Vojtěch a Kounovské kamenné řady, článek.

Franta (Čtvrtek 12. ledna 2012)  ⇑

podobné je to s německým slovem "Heide"

Germánská magická bylina č.1, přímo od Odina,(viz "devatero kvítí", pramen Lacnunga) je Beifuß , jméno odvozeno "von dem althochdeutschen Verb bōʒen „stoßen, schlagen“ " - doslova s její pomocí utloukal démony nemocí.

J. Čihák (Čtvrtek 12. ledna 2012)  ⇑

Předpokládal jsem, že tvrzení o keltském uctívání vřesovišť je podloženo mýty nebo odborným názorem, ale není to tak.

Našel jsem zajímavé odvození slova pohanský od vřes.
Stromy keltského oghamu, práce C. Clarka (1995).
Úr (úr), vřes: Vřes (angl. heather) (Calluna vulgaris (L.) Hull) je keř dorůstající do 2 m. Je hlavní součástí vegetačního typu vřesoviště ("heath"), odkud pochází výraz "heathen" - pohanský. Je stále zelený, v pozdním létě má růžové zvonkovité květy. Existuje mnoho jiných druhů, kterým se rovněž říká vřes - ty patří k rodům Erica, Phyllodoce a Cassiope. Jsou to příbuzní rodu Calluna, a vypadají podobně.

ZH (Čtvrtek 12. ledna 2012)  ⇑

Ještě bych doplnil, že pečlivá kontrola vřesu pro vaření piva probíhá v moderních dobách. Houbou je paličkovice nachová a její příbuzní, mnohé epidemie ve středověku byly způsobeny patrně právě jí, aniž by byla tehdy příčina známa. Mj. způsobovala sluchové halucinace (a mnohé čarodějnické procesy s tím prý souvisely, dokumentováno je to prý v procesech v Massachussets (viz známá písnička o Susannah Martin v Amesbury)). Jiná forma způsobovala odumírání tělesných aker. Viz Ergotismus.

ZH (Středa 11. ledna 2012)  ⇑

Wikipedie:
Vřes byl používán jako přísada při vaření piva během středověku před používáním chmele. Užití vřesu v pivu bylo pečlivě kontrolováno. Nať vřesu musela být očištěna od zbytku rostliny, protože houby rostoucí na kořenech mohly být halucinogenní nebo toxické.

Vřesový med je vysoce ceněný produkt. Má charakteristickou chuť a texturu. Je pomalu tekoucí, stává se gelem dokud není rozmíchán.

Franta (Středa 11. ledna 2012)  ⇑

J.Čihák: pokuste se uvést nějaký důkaz o posvátnosti vřesu u Keltů.

Domnívám se, že asociace vřes - Keltové má asi tyto zdroje:
Anglie + vřesoviště + Stonehenge + druidové

J. Čihák (Středa 11. ledna 2012)  ⇑

Tak snad zbývá ten vřes, který byl u Keltů posvátný. Vřesoviště považovali za posvátná místa. A hned se nabízí vysvětlení, že si pro své obřady vybudovali umělé vřesoviště.

ZH (Středa 11. ledna 2012)  ⇑

To jsem pochopil, ale když máme výjimečně k dispozici místní pylovou analýzu...

Jinak severojižní cesta při východním okraji řad, která rozděluje Rovinu, byla hranicí mezi panstvím Schwarzenbergů a knížetem Adolfem Domauschitz (vesnice, v jejímž katastru to je, se jmenuje Domoušice).
Čili Schw. mohli odvalit kameny ze svého pole na okraj pozemku. Kolem r. 1850 byl reliéf krajiny shodný s dnešním, čili lom už byl v dnešní dispozici.

Pokud se podíváte na ortofotomapu oblasti nečemických řad, dodnes jsou tam okrsky lesa s různým porostem rozděleny přibližně tak, jak probíhají řady. Zajímavé je, že na starších ortofotomapách je tam les souvislý, že by restituce? Třeba by se v podrobné katastrálce našlo, o co jde.

J. Čihák (Středa 11. ledna 2012)  ⇑

Měl jsem na mysli posvátné rostliny, které obsahují především halucinogenní látky.

Wikipedie: Blín černý roste na rumištích, v příkopech a kolem cest nebo jako plevel na polích a zahradách, zejména pak v teplejších oblastech. Upřednostňuje sušší písčité až hlinité výživné půdy a slunná stanoviště. Patřil mezi posvátné rostliny pohanských Germánů, kteří ho pěstovali na zvláštních „svatých políčcích“. Byl používán při věštění, ovlivňování počasí a léčení.

Keltové blín nazývali Belenos a byl zasvěcen bohu Belenovi.