Jan Cinert (Čtvrtek 8. března 2012)  ⇑

Ještě jsem si uvědomil, že nejsou dořešeny konjukce Merkuru s Venuší a jestli tam není nějaká perioda. Už dříve jsem v tomto narazil na absenci Merkuru v Josifovi. Zkusím se tedy v rámci volného času ponořit do skyviewcafe, ale nejsem si jist, jestli se mi to ze známých důvodů podaří.

Jan Cinert (Čtvrtek 8. března 2012)  ⇑

Nevím jestli jsem ten první odkaz pochopil, ale výpočty založené na 2,5 % dnů z roku asi nebudou tím, jak mohli lidé v pravěku uvažovat. Ve druhém je trochu záhadalogicko amatérsky splácáno všechno možné. Pravdivé jsou tam údaje o číslech založených na dělitelnosti šesti, které jsou ozvěnou šedesátkové soustavy a tzv. Berossových čísel: trvání světa celkem - 518400 roků, před potopou - 432000 roků, od potopy do konce světa zbývá 86400 roků. Vychází ta čísla ze znalosti Jupiterova roku a fungují i po odebrání nul, nebo naopak přidání, jak jsou uvedena v odkazu. V Americe počítání podle Jupiterova roku není, což je dokladem, že lidé do ní přišli před jeho poznáním, a proto jsou jejich kalendáře založeny na 2 - 4 - 8, čili Venušině cyklu.

Řekl bych, že průběžné výsledky jsou: Ježíš je personifikací ukončení Saturnova roku a začátku počítání podle solárního roku, čtyřicítky jsou nejspíše dodatečnou záměnou za "mnoho" ve smyslu více než 30 podle nejdelší viditelné časové jednotky na obloze. Pětka bude opravdu jen 5 oběhů planety Venuše, pokud se k tomu ještě nevyšťourá něco dosud utajeného.

ZH (Čtvrtek 8. března 2012)  ⇑

V Josifově Cel. sféře je z planet opravdu jen Venuše, Mars, Jupiter a Saturn.

Pro mě je z online planetárií nejšikovnější skyviewcafe.com. Dá se tam výborně krokovat ve různých časových jednotkách, označí se číslice v datu či čase a šipečkami se mění.

ZH (Středa 7. března 2012)  ⇑

O 40 dnech. Ještě jsem narazil na Glossary of Astronomical Cycles.

Jan Cinert (Středa 7. března 2012)  ⇑

Čtyřicetiletý cyklus konjukce Venuše s Měsícem vypadal nadějně, ale je to zase jen internetový blábol. Původní zdroj o čtyřiceti letech nic neuvádí. Zkusil jsem manuálně na Azoru ověřit konjukce Mě + V ve 13:00 16. 5. 2010 (viz původní zdroj) a 17:05 18. 6. 2007 podle tohoto. Je to tak a konjukce v těchto letech nastala po třech rocích.

Jan Cinert (Úterý 6. března 2012)  ⇑

Velmi se omlouvám Jiřímu Josifovi, že jsem tak neuvěřitelně zaměnil jeho jméno.

Počítání se synodickými periodami bude správnější. Je i zajímavý ten poměr 1 : 5. Jenže potom je to během osmi pozemských let 5 x 5 = 25 synodických period Merkuru a taková číslovka se v mýtech neobjevuje. Rovněž nesedí, že Venušin cyklus byl chápán jako osmiletý celek a pět manželů Draupadí nemohlo být manžely pouze jednoho z oběhů Venuše.

ZH (Úterý 6. března 2012)  ⇑

Diagram - já nevím, nikdo, pro koho je to názorné, mě neujistil, že tomu už rozumím ;). Ale intuitivně, protože uprostřed je zřejmě Slunce a kolem asi rovník, si myslím, že jde o jakousi kruhovou sérii pohledů na Slunce, a každá z nekonečně radiál znázorňuje určitý okamžik a postavení obou planet během něj.

Myslím, že by se měly počítat synodické periody - Merkur 115.8776, Venuše oněch 583.92 dní. Poměr těchto period je téměř přesně 5 (5.0391), čili by během jednoho oběhu Venuše (při pohledu ze Země) nastalo 5 oběhů Merkuru a dostalo by se to do původní konstelace při pohledu ze Země. Je to tak?

Kdo je J. Mozila?

Jan Cinert (Úterý 6. března 2012)  ⇑

Tím násobením se zjistí ideální perioda opakující se konstalace při pohledu třeba ze Slunce. My ale musíme počítat s tím, že i Země obíhá a umístění pozemského pozorovatele se mění v závislosti na pohybu Země. S tím já už pohnout neumím. Leda by se to mohlo ještě vynásobit oběhem Země (365,25 dne) a tím by vyšla perioda a případné opakování konjukce po 19766,6343 roku. No ale nejsem si správností svého postupu jistý.

Jan Cinert (Úterý 6. března 2012)  ⇑

Já tomu diadramu samozřejmě moc nerozumím, ale mám pocit, že jsou vykresleny dráhy planet, a to by nemělo zároveň znamenat, že se na nich planety setkávají ve stejném čase. Ke konjukci by podle toho nemělo docházet nesčíslněkrát. Škoda, že J. Mozila nemá zanesený pohyb Merkuru a nemůžeme to vizuálně prověřit.

Zkusil jsem jako laik vynásobit oběh Merkuru kolem Slunce (87,969 dne) a Venuše (224,7 dne), což je 19 766,6343 dne, čili 54,118 roku. Mělo by snad vyjít oněch 40 roků?

ZH (Úterý 6. března 2012)  ⇑

Reagoval jsem na předchozí příspěvek, následné jsme poslali ve stejné minutě ;).

Podle toho diagramu, viz, dochází ke konjunkci Venuše a Merkuru (vnitřní planety) nesčetněkrát, samozřejmě jen jednou za 8 let ve stejné konstelaci s hvězdami. Takže by to zas nic extra nebylo. Otázka je, kdy je ta konjunkce pozorovatelná prostým okem vzhledem k blízkosti Merkuru u Slunce, sám Merkur je vidět jen zřídka. Nevím moc, jak to zjistit, metodou pokus omyl v našich planetáriích asi ne.

Jan Cinert (Pondělí 5. března 2012)  ⇑

Nezpochybňoval jsem užití slova konjukce u Z. Homoly, ale u těch astrologických webů :-).

K zatmění Venuše Měsícem po 40 letech, navíc za novoluní, bych měl také jednu mytologickou nejasnost. Libuše se z Venušina cyklu proměňuje v Dívku přibývajícího srpku a bere si za manžela Přemysla, tedy devatenáctiletý cyklus. Že by to souviselo s tím zatměním? V pohádkách je to vyřešeno tak, že ke dvěma dcerám macechy (bohyně Země s dcerami Letní a Zimní bohyně) je přidána třetí a nejmladší. Tím vzniká triumvirát tří fází Měsíce a ta nejmladší si bere héroa devatenáctiletého cyklu. Stále je co řešit a učit se.

ZH (Pondělí 5. března 2012)  ⇑

Psal jsem přece, že jde o konjunkci, i když si tím nejsem jist na 100% - anglický termín je realigns (překryje), viz, navíc jsem to neověřoval.

Tady je zase o 40-letém cyklu, kdy dochází k zatmění Venuše Měsícem.

Jan Cinert (Pondělí 5. března 2012)  ⇑

Zkusil jsem lehce projet internet ohledně konjukce V + M. V zásadě se o ní zmiňují astrologické weby, které, jak jsem pochopil, nerozlišují mezi skutečnou konjukcí, tedy zákrytem planet, a blízkou konjukcí. Tak jsem to zatím vzdal.

Fakt je, že mi již bylo divné, proč se pětka objevuje až na závěr mýtů. V Ester je problém pěti oběhů Venuše kolem Slunce na začátku (Ve třetím roce vlády se měla ukázat v celé své kráse), jak jsme to tu již probrali. Proč tedy v Kosmově kronice je 5 vypučených lístků na otce, z nichž jen dva neuschli, až zcela na závěr mýtu o jeho nalezení? Dosud jsem si to vysvětloval již diskutovanými dvěma přiblíženími Venuše k jihu v prvním a pátém roce jejího cyklu. Jenže je podezřelé, že až na závěr.

Jan Cinert (Pondělí 5. března 2012)  ⇑

Kdyby navíc docházelo po čtyřiceti letech i ke konjukci, což by teoreticky také mohlo, tak by to byla docela bomba.

Uctívané mohly být pouze transcendentální jevy, neměnné, viditelné, ale přeci neuchopitelné. Takže prsty to být nemohly :-).

ZH (Pondělí 5. března 2012)  ⇑

Po pěti osmiletých Venušiných cyklech, tedy 40 letech, se prý Venuše znovu octne v konjunkci s Merkurem ve stejné konstelaci, což se periodicky opakuje. Tímto (tehdy ještě nejasným) významem čtyřicítky jsem zahájil poslední kolo svých komplikovaných úvah, abych i čtyřicítku umístil na nebe k pětce, devatenáctce atd.

Nicméně se domnívám, že uctívání např. číslovky pět prapůvodně jistě souviselo se snadněji sledovatelnými jevy, jako s prsty na ruce, počtem údů, květy, mořskými mlži a já nevím čím, než s mnohaletými astronomickými cykly.