ZH (Středa 18. dubna 2012)  ⇑

Odkaz na dopad světelného paprsku v kapli Božího hrobu na Petříně (foto J. Čihák) viz.

ZH (Úterý 17. dubna 2012)  ⇑

To je skvělé skorovyrcholení oné diskuse o dynamickém rozsahu, ještě to tu publikovat, s tím asi musím pomoct.
Mám ale pochybnost, jestli se někdy pruh na střed kamene dostane, to okno-škvíra umožňuje vstup Slunce v různé výšce nad obzorem, ale vždy ve stejném směru, resp. rozmezí směrů.

Z jiného soudku: byl jsem tuhle ve Starém Plzenci, ta rotunda je předsunutá do tří čtvrtin svahu, místo co by byla nahoře na hradě-hradišti, zdá se mi, že se vztahuje k údolí, jako dominanta na kopci, při cestě na hrad, a nejde tedy o hradní kostel, ty tam jsou taky, patrně mladší, ostatně bůhví, co tam všechno bylo. Je tam rotunda opravdu nejstarší?

Rotunda sv. Víta byla taky postavena, aby byla vidět zdola, což bylo podpořeno i roklí, která od ní sbíhala. Taky byla nad studánkou, vlastně na svahu ke studánce, ne úplně nahoře. Zatímco tzv. kostel P. Marie z dolního města vidět nebyl. Rotundy prý byly, na rozdíl od podélných kostelů, stavěny na paměť světců - jejich smrti či zázraků. Zatím ale nevím přesně, co tím chci říct...

J. Čihák (Úterý 17. dubna 2012)  ⇑

Dnes ráno jsem nafotil ten světelný pruh na Petříně. Nejprve se objevil na podlaze, potom přešel přes přední část kamene zprava doleva. Bude zajímavé zjistit, kdy se objeví rovnou na horní ploše kamene, ale příští dny nám nebude přát počasí.

J. Čihák (Pátek 13. dubna 2012)  ⇑

Je pro mne nesnadné domyslet, co má budoucnost. Neméně zajímavý je Fuji Super CCD EXR.

J. Čihák (Pátek 13. dubna 2012)  ⇑

Prohlédl jsem si různá videa, kde jsou ukázky, jak si DPS neboli Pixim kamery poradí se scénou za slunečného dne. Jsou dobře vidět předměty ve stínu i na slunci, ikdyž scény mají DR až 15 EV. Překvapily mě ukázky, ve kterých je v záběru Slunce nebo odraz od lesklé plochy a přesto je okolí dobře vidět.

ZH (Čtvrtek 12. dubna 2012)  ⇑

DPS je super, jak jsem se dočetl, každý pixel se při expozici zvlášť nastaví a zpracuje pro své vlastní světelné podmínky, zatímco běžný snímač to dělá pro všechny pixely zároveň, bez ohledu na to, jestli určitý pixel zachycuje světlé, nebo tmavé místo. Jistě toužili po tomto principu dávno, ale nebyly tak výkonné procesory atd., aby zvládly deset patnáct milionů pixelů.

J. Čihák (Čtvrtek 12. dubna 2012)  ⇑

Teď nemám moc času, abych se v tom vrtal. Jen tak pro zajímavost jsem zjistil, že WDR kamery s DPS (Digital Pixel system) mají rozsah 20-21 EV.

ZH (Středa 11. dubna 2012)  ⇑

Pochopil jsem dobře, že WDR je obecné označení pro řešení problému zobrazení kontrastních scén, zatímco HDR je jedna z jeho možností? Jiná je třeba ten fujický SuperCCD SR

J. Čihák (Středa 11. dubna 2012)  ⇑

To jsem přehlédl. Vývoj se opravdu žene kupředu, viz youtube.com.

ZH (Úterý 10. dubna 2012)  ⇑

Všimněte si, že váš odkaz je 12 let starý. Tady je graf pro NEX-5N, ukazuje rozsah cca 9.5 EV, ale křivka je na ose y uříznutá, takže by pokračovala ještě dál. Můj údaj pochází z tohoto zdroje. Vývoj čipů jde hrozně rychle kupředu.

Váš nový údaj o lidském oku mi připadá realističtější, Pentax se tomu tedy skoro přiblížil. Tady píšou, že lidské oko má 10-14 EV. Pozoruhodné je, že LCD obrazovka má rozsah 9.5 EV, fotografie 5 EV (jestli jsem to dobře pochopil).

J. Čihák (Úterý 10. dubna 2012)  ⇑

V článku o histogramech autor (fotoroman.cz) cituje odborné www stránky.

“Za průměrných podmínek může lidské oko přesně zaznamenat detaily i ve světelných intenzitách o poměru 1:30000 neboli 15 EV v jedné scéně a absolutní dynamický rozsah - od adaptace na úplně tmavou po adaptaci na úplně světlou - dosahuje až poměru 1:10⁹ neboli 30 EV."
“Dynamický rozsah je zpravidla 5 EV u běžných digitálních čipů."

Mám pochybnost, že opravdu máte těch 12,5 EV, viz odkaz z článku.

ZH (Sobota 7. dubna 2012)  ⇑

Omlouvám(e) se ostatním za téma, které sem nepatří.
Dík, že jste otevřel tohle téma, ač se digitální fotografií dlouhodobě zabývám, brácha je profesionál atd., o kvalitě snímačů v tomto ohledu jsem nepřemýšlel. Dynamický rozsah se ve specifikacích přístrojů neuvádí, stěží se dá najít na internetu (jedinou srovnávací tabulku jsem našel tady. U novějších přístrojů jsou srovnávací grafy na D-preview, testy tam ale dělají jen u lepších foťáků.
Mimochodem Sony NEX 5N, který jsem si koupil, když se mi 717 rozbila, je kompakt (s výměnným objektivem) a má DR 12.5. Možná to šlo dopředu, podobné údaje, jaké uvádíte, jsem našel z roku 2002. Nejvíc má zdá se Pentax K5 - 14.1, nástupce toho mého - Nex-7 - má 13.7.
Mimochodem Fuji F50 a novější používá technologii, kde je ve snímači mozaika víc a méně citlivých diod, které při jedné expozici udělají dva snímky, které se následně sesadí.
Asi jsem měl mimoděk vždycky štěstí na vysoký DR, tak jsem to za problém nepovažoval. Jinak - fotografové mají tendenci se dívat s despektem na softvérové procesy, které se dějí ve foťáku, protože nad tím nemají kontrolu, algoritmy prý nemůžou být tak kvalitní, protože foťák udělá ve zlomku vteřiny to, co na velké fotce trvá programu na počítači desítky vteřin atd.
Nevím, jestli není to 20 EV u lidského oka nefér, když se podíváme ze světla do stínu, chvíli trvá, než se oko zadaptuje (odcloní); co vidíme na periferii zorného pole se dost těžko odhaduje.

J. Čihák (Pátek 6. dubna 2012)  ⇑

Mimochodem, lidské oko dokáže zachytit 20 EV, profesionální zrcadlovka kolem 10 EV a kompakty 4-5 EV. Takže u levných digitálů práce s histogramem nepomůže, pouze se zmenší plocha přepalů, avšak tím se zvětší plocha podpalů a naopak. Potom je lepší používání HDR, foťák udělá několik snímků s různou expozicí a jeho procesor je složí do jednoho.

J. Čihák (Pátek 6. dubna 2012)  ⇑

Zobrazování na displeji je problém. Např. na webu vystavíte výborné fotografie, ale spouta těch, kteří mají displej nevhodně nastavený, je odmítne jako špatné. Pokud chceme správně vidět jas a barvy, pak se musíme na displej dívat kolmo. Při šikmém pohledu je obrázek vybledlý až mléčný a tak vznikne další problém, když se na displej dívá součaně více osob. Zatímco jeden uznale pokyvuje hlavou, ostatní dělají pff.

Vzhůru na Petřín, ale počasí nám nepřeje, příští týden má být lépe.

ZH (Čtvrtek 5. dubna 2012)  ⇑

Ještě bych chtěl upozornit, že nastavení jasu (tam co je i odstín a sytost) udělá (předpokládám) nekontrastní fotku, tedy světlou, kde je místo černé šedá, či tmavou, kde je místo bílé šedá. Histogram to ale neuřízne, právě naopak, smrskne ho, data se tedy neztratí a ev. je možné to dodatečně upravit.

Takže vzhůru na Petřín, abychom se drželi blízko Pražského hradu.