ZH (Středa 18. dubna 2012)  ⇑

Já myslel v 9:20 dopad paprsků na kámen.
V tom Klementinu je zajímavé, že Slunce vytváří svůj obraz, což podle mě musí být způsobeno jevem camera obscura, viz odkaz, který už tu byl. Na fotkách z Klementina není moc jasné, jak štěrbina vypadá, obraz se tam vytváří. Z venku to vypadá relativně podobně jako na Petříně, zevnitř je z půlky vidět jakési kulaté okénko. Ale to se mi zdá moc velké, aby na krátkou vzdálenost obraz vytvořilo. Mohl být takovýto jev i v kapli na Petříně?

J. Čihák (Středa 18. dubna 2012)  ⇑

Světelný jev začíná asi v 9:06, zatím ještě na podlaze. Uvidíme jak se úkaz bude vyvíjet, ovšem obloha má být znovu dost oblačná.

Trocha souvisejích zajímavostí:
“Unikátní štěrbinové sluneční klementinské hodiny jsou zřízeny na Astronomické věži. Štěrbinou ve zdi věže, orientované přesně k jihu, proniká na podlahu místnosti sluneční paprsek. Když paprsek splyne s poledníkovou značkou na podlaze, je přesné poledne. V dřívějších časech přesně v tento okamžik dával pomocník na věži signál praporkem a dělostřelci výstřelem z prostoru dnešní Kramářovy vily oznamovali Pražanům, že je čas zasednout k talířům.“

“Okamžik přesného slunečního poledne lze určit při vhodném provedení štěrbinových hodin velmi přesně. Takové hodiny můžeme vidět v Astronomické věži pražského Klementina nebo Matematické věži v polské Vroclavi.“

“Štěrbinové polední hodiny lze spatřit v kostele Saint Sulspice v Paříži, v chrámu San Petronio v Boloni či v katedrále Santa Maria dell Fiore ve Florencii.“

ZH (Středa 18. dubna 2012)  ⇑

Koukal jsem na diskusi z 8.10.2011, předpověděli jsme dobře, kdy a kam paprsek dopadne, jev začal 17.4. asi v 9:20 (na sérii Janových fotek není ještě zastiženo) a skončil asi 9:48 SELČ. 19.4. to bude asi o minutu a půl později.
Střední výskyt velikonoční neděle je 8.4., nejčasnější 22.3., nejpozdější 25.4. Ty dřívější termíny jsme ovšem prošvihli, nicméně se to dá vypočítat. Z voleje se mi zdá, že by azimut, kdy Slunce dopadá na kámen, měl být cca mezi 110 a 117° a výška cca mezi 30 a 35°. Ovšem pro 22.3. je při azimutu Slunce 117° altituda 21,5°.

ZH (Středa 18. dubna 2012)  ⇑

Odkaz na dopad světelného paprsku v kapli Božího hrobu na Petříně (foto J. Čihák) viz.

ZH (Úterý 17. dubna 2012)  ⇑

To je skvělé skorovyrcholení oné diskuse o dynamickém rozsahu, ještě to tu publikovat, s tím asi musím pomoct.
Mám ale pochybnost, jestli se někdy pruh na střed kamene dostane, to okno-škvíra umožňuje vstup Slunce v různé výšce nad obzorem, ale vždy ve stejném směru, resp. rozmezí směrů.

Z jiného soudku: byl jsem tuhle ve Starém Plzenci, ta rotunda je předsunutá do tří čtvrtin svahu, místo co by byla nahoře na hradě-hradišti, zdá se mi, že se vztahuje k údolí, jako dominanta na kopci, při cestě na hrad, a nejde tedy o hradní kostel, ty tam jsou taky, patrně mladší, ostatně bůhví, co tam všechno bylo. Je tam rotunda opravdu nejstarší?

Rotunda sv. Víta byla taky postavena, aby byla vidět zdola, což bylo podpořeno i roklí, která od ní sbíhala. Taky byla nad studánkou, vlastně na svahu ke studánce, ne úplně nahoře. Zatímco tzv. kostel P. Marie z dolního města vidět nebyl. Rotundy prý byly, na rozdíl od podélných kostelů, stavěny na paměť světců - jejich smrti či zázraků. Zatím ale nevím přesně, co tím chci říct...

J. Čihák (Úterý 17. dubna 2012)  ⇑

Dnes ráno jsem nafotil ten světelný pruh na Petříně. Nejprve se objevil na podlaze, potom přešel přes přední část kamene zprava doleva. Bude zajímavé zjistit, kdy se objeví rovnou na horní ploše kamene, ale příští dny nám nebude přát počasí.

J. Čihák (Pátek 13. dubna 2012)  ⇑

Je pro mne nesnadné domyslet, co má budoucnost. Neméně zajímavý je Fuji Super CCD EXR.

J. Čihák (Pátek 13. dubna 2012)  ⇑

Prohlédl jsem si různá videa, kde jsou ukázky, jak si DPS neboli Pixim kamery poradí se scénou za slunečného dne. Jsou dobře vidět předměty ve stínu i na slunci, ikdyž scény mají DR až 15 EV. Překvapily mě ukázky, ve kterých je v záběru Slunce nebo odraz od lesklé plochy a přesto je okolí dobře vidět.

ZH (Čtvrtek 12. dubna 2012)  ⇑

DPS je super, jak jsem se dočetl, každý pixel se při expozici zvlášť nastaví a zpracuje pro své vlastní světelné podmínky, zatímco běžný snímač to dělá pro všechny pixely zároveň, bez ohledu na to, jestli určitý pixel zachycuje světlé, nebo tmavé místo. Jistě toužili po tomto principu dávno, ale nebyly tak výkonné procesory atd., aby zvládly deset patnáct milionů pixelů.

J. Čihák (Čtvrtek 12. dubna 2012)  ⇑

Teď nemám moc času, abych se v tom vrtal. Jen tak pro zajímavost jsem zjistil, že WDR kamery s DPS (Digital Pixel system) mají rozsah 20-21 EV.

ZH (Středa 11. dubna 2012)  ⇑

Pochopil jsem dobře, že WDR je obecné označení pro řešení problému zobrazení kontrastních scén, zatímco HDR je jedna z jeho možností? Jiná je třeba ten fujický SuperCCD SR

J. Čihák (Středa 11. dubna 2012)  ⇑

To jsem přehlédl. Vývoj se opravdu žene kupředu, viz youtube.com.

ZH (Úterý 10. dubna 2012)  ⇑

Všimněte si, že váš odkaz je 12 let starý. Tady je graf pro NEX-5N, ukazuje rozsah cca 9.5 EV, ale křivka je na ose y uříznutá, takže by pokračovala ještě dál. Můj údaj pochází z tohoto zdroje. Vývoj čipů jde hrozně rychle kupředu.

Váš nový údaj o lidském oku mi připadá realističtější, Pentax se tomu tedy skoro přiblížil. Tady píšou, že lidské oko má 10-14 EV. Pozoruhodné je, že LCD obrazovka má rozsah 9.5 EV, fotografie 5 EV (jestli jsem to dobře pochopil).

J. Čihák (Úterý 10. dubna 2012)  ⇑

V článku o histogramech autor (fotoroman.cz) cituje odborné www stránky.

“Za průměrných podmínek může lidské oko přesně zaznamenat detaily i ve světelných intenzitách o poměru 1:30000 neboli 15 EV v jedné scéně a absolutní dynamický rozsah - od adaptace na úplně tmavou po adaptaci na úplně světlou - dosahuje až poměru 1:10⁹ neboli 30 EV."
“Dynamický rozsah je zpravidla 5 EV u běžných digitálních čipů."

Mám pochybnost, že opravdu máte těch 12,5 EV, viz odkaz z článku.

ZH (Sobota 7. dubna 2012)  ⇑

Omlouvám(e) se ostatním za téma, které sem nepatří.
Dík, že jste otevřel tohle téma, ač se digitální fotografií dlouhodobě zabývám, brácha je profesionál atd., o kvalitě snímačů v tomto ohledu jsem nepřemýšlel. Dynamický rozsah se ve specifikacích přístrojů neuvádí, stěží se dá najít na internetu (jedinou srovnávací tabulku jsem našel tady. U novějších přístrojů jsou srovnávací grafy na D-preview, testy tam ale dělají jen u lepších foťáků.
Mimochodem Sony NEX 5N, který jsem si koupil, když se mi 717 rozbila, je kompakt (s výměnným objektivem) a má DR 12.5. Možná to šlo dopředu, podobné údaje, jaké uvádíte, jsem našel z roku 2002. Nejvíc má zdá se Pentax K5 - 14.1, nástupce toho mého - Nex-7 - má 13.7.
Mimochodem Fuji F50 a novější používá technologii, kde je ve snímači mozaika víc a méně citlivých diod, které při jedné expozici udělají dva snímky, které se následně sesadí.
Asi jsem měl mimoděk vždycky štěstí na vysoký DR, tak jsem to za problém nepovažoval. Jinak - fotografové mají tendenci se dívat s despektem na softvérové procesy, které se dějí ve foťáku, protože nad tím nemají kontrolu, algoritmy prý nemůžou být tak kvalitní, protože foťák udělá ve zlomku vteřiny to, co na velké fotce trvá programu na počítači desítky vteřin atd.
Nevím, jestli není to 20 EV u lidského oka nefér, když se podíváme ze světla do stínu, chvíli trvá, než se oko zadaptuje (odcloní); co vidíme na periferii zorného pole se dost těžko odhaduje.