ZH (Pondělí 21. května 2012)  ⇑

Našel jsem doma svoji starou fotku Hradčan z Lobkovické zahrady, která má podobný úhel jako Sadelerův prospekt, tak jsem dal do srovnání tu, abych nekrad... Orientačním bodem je strážní domek na konci Zámeckých schodů, Schw. palác a Arcibiskupský palác.

ZH (Pondělí 21. května 2012)  ⇑

Skála byla na místě nynější vyhlídkové terasy, viz, dost daleko od Salmovského paláce. Ulice Jánský vršek vede přímo na ni. Ulice Jánská vede kolem býv. kostela sv. Jana. Podle vrstevnicové mapy ležel kostel v plynulém svahu, základy jsou zřejmě ve výšce základů nynější budovy, nic nenasvědčuje, že by tam nějaká extra vyvýšenina byla. Ulice Jánský vršek je v kopci nad kostelem, ke kostelu nesměřuje.
Předpokládá se, že při hloubení příkopů před západní hradbou byly využity přírodní rokle. Nicméně v době pojmenování Jánského vršku byla skála na světě, ať už osaměla uměle či přirozeně.

Urbs je město, z nějakého důvodu se předpokládá, že tímto termínem byl v dobové latině míněn Pražský hrad, což mi sice neladí, ale vzhledem k Polákům na opyši to pro sebe musím přijmout. Nedovedu si představit, že by Kosmas myslel středem města rozhraní Hradu a Malé Strany. Tak si myslím, že Žiži bylo opravdu někde v místě dnešní katedrály.

Jan Cinert (Pondělí 21. května 2012)  ⇑

Jánský vršek byl kolem Šporkovy ulice, od ní jižně uprostřed byl kostel sv. Jana. Byla to vyvýšenina vzhledem k ostatní zástavbě Malé Strany, ale nikoliv výrazná vývýšenina v celkovém georeliéfu.

Z. Homola: O útěku Poláků z Prahy v roce 1004 se podrobně zmiňuji v článku První pražský most nevedl přes Vltavu. Skála mezi pozdějšími (!) příkopy může být tak výrazná v důsledku pozdějších úprav. Ale je to jistě alternativa pro umístění Žiži. Já bych to spíše viděl na jižní úbočí Hradu, aby bylo naplněno originální znění Kosmovy kroniky: vyvýšenina uprostřed města Prahy. Skála byla opravdu v místě Salmovského paláce, jak uvádí J. Čihák.

J. Čihák (Pondělí 21. května 2012)  ⇑

Jestli se dobře koukám, tak u Daliborky jsou skalní výchozy, nejspíše břidlicové.

J. Čihák (Pondělí 21. května 2012)  ⇑

V Bubenči další nové nálezy. "Praha je opravdu stará."

J. Čihák (Pondělí 21. května 2012)  ⇑

Okno na západní straně je trochu šikmé. Vzpomínám si, že jsem ho loni zhruba prověřoval a vyšlo mi, že je moc vysoko a o Velikonocích v 15 hodin jím Slunce svítí na protější stěnu. V létě je Slunce moc vysoko a do kaple oním oknem už svítit nemůže.

Mám dojem, že skála byla v místě, kde dnes stojí Salmovský palác.

ZH (Neděle 20. května 2012)  ⇑

Omlouvám se, musím opravit svá tvrzení o umístění Svatojánského vršku, zmátlo mě, že jsem měl výřez Sadelerova prospektu uříznutý, že nebyl vidět Schw. palác. Tady ten palác je, nevšímejte si kontextu na Wikipedii, kaple PME v době prospektu ještě nestála a byla jinde (asi právě v místě vršku). Dotyčná romantická skála se tedy vypínalo skutečně v místě nad ulicí Jánský vršek a je pěkně vidět, jak rozdělovala dva příkopy před vstupem do Hradu. Pokud je má představivost zase nedostatečná, tak mě opravte ;).
V domě v Nerudově ulici 41/236, tedy na stráni vršku, bylo mimochodem nalezeno zařízení na výrobu železa z 9.-10. století

ZH (Sobota 19. května 2012)  ⇑

Nelenil jsem, udělal procházku po Praze, kaple Božího hrobu na Zbořeneci je zde.
Taky jsem si koupil dotyčnou knížku o Petříně, je tam krásný prospekt Petřína od Hradu z půlky 17. století. Píše se tam, že při poslední opravě KPH na Petříně 1994-6 bylo objeveno, otevřeno a uvedeno do původního stavu okno, situované tak, aby jím v čas velikonoční o třetí hodině odpolední dopadal sluneční paprsek na obětní kámen. Je fakt, že na západní straně taky nějaké okénko je, ale obyčejné, ne šikmé.

ZH (Sobota 19. května 2012)  ⇑

Mimochodem, znáte kapli BH na Zbořenci? Umístění.

J. Čihák (Sobota 19. května 2012)  ⇑

Některé informace je nutné přijímat opatrně. Při opravách v letech 1968–1971 tam zedníci okna určitě neprobourali. Na pohlednici z roku 1899 jsou vidět na levé straně obě okna. Jiný případ je kaple Božího hrobu ve Voticích. Má na pravé straně okénko, avšak na starších vyobrazeních 1 a 2 tam žádný otvor není.

ZH (Pátek 18. května 2012)  ⇑

Jan Čihák: nečetl jste toto? (Já ne.)
Všiml jste si v té monografii, že v r. 1926 je psáno o kapli Božího hrobu: Ježto kaple nemá oken, jest v ní úplná tma, jíž prorázejí jenom ve svatém týdnu mdlé paprsky věčného světla?

Jan Cinert: Materiál na základy nemusel být z téhož místa. Chvíli jsem měl radost, že jsme měli s Žiži stejný nápad, ale pak jsem se podíval do Kosmy, který píše, jak Poláci prchali přes opyš hradu.

Jan Cinert (Pátek 18. května 2012)  ⇑

Nejde mi skoro týden počítač, tak jenom stručně. Z. Homola tady uvažuje o umístění Žiži stejně, jako to mám zpracované pro svojí budoucí knížku. Janský vršek se s jistotou nacházel mimo opevněný areál.
Druhotně použité kameny v základech rotundy sv. Václava musely pocházet z kostela, protože v 10. a 11. století se jiné zděné stavby nežli kostely nestavěly.

J. Čihák (Pátek 18. května 2012)  ⇑

Předpokládám, že ten jazyk v dolní části Petřína byl nějak pojmenován. Je natolik výrazným terénním útvarem, že ho Pražané nemohli přehlížet. Začíná Vrtbovskou zahradou, kde předtím byla renesanční vinice, která se možná rozkládala i na jižním svahu. S tím mohl souviset zapomenutý název. Jazyk je vlastně “prahem“ v dolní části Petřína a z toho mohl vzniknout ještě starší název. Tím ovšem nechci tvrdit, že mu říkali vyvýšenina Praga.

ZH (Pátek 18. května 2012)  ⇑

Tady je povídání o staré Malé Straně, vyplývá z toho, že Jánský vršek je opravdu za Stahovskou branou, tedy tou v Nerudově ulici, tedy ten pod Schwarzenbergským palácem. Trochu jsem si pohrál: viz (zdroj Wiki a Nokia Ovi mapy), Schw. palác i ty oblouky pod ním již tehdy stály. Jiný vršek tam není. Ten s americkým glorioletem to být nemůže. Co asi na místě pavilonu bylo původně, je to docela strategické místo? Na onom Hollarově prospektu hrb je, ale bez nějaké stavby. Hollarův prospekt je malován z místa nad dnešní restaurací Petřínské terasy.
P.S. Později jsem umístění Jánského vršku upravil - na místo pod vyhlídkovou terasou na konci Zámeckých schodů.

ZH (Čtvrtek 17. května 2012)  ⇑

Tady, 2, 0 (Všem Čechům posvátný vrch Petřín s kostelem svatého Vavřince) je zajímavá monografie o Petříně, je nutno oddělit zrna od plev v historické části, ale je tam psáno i o tehdejší podobě kaple Božího hrobu, o hrbolu vystupujícím z Petřína se Schönbornskou zahradou atd. (Už to tu jednou bylo.)