J. Čihák (Čtvrtek 6. prosince 2012)  ⇑

Kříž má 4 ramena a 3 kříže na koruně jich mají 3x4=12. Jupiter oběhne kolem Slunce jednou za 11,86 let.

J. Čihák (Čtvrtek 6. prosince 2012)  ⇑

Znak IV byl zkratkou pro jméno boha Jupitera (psáno IVPPITER) a proto se čtyřka zapisovala ve tvaru IIII i IV, viz wiki. Také v kabale je planetě přisouzeno číslo 4.

Jan Cinert (Středa 5. prosince 2012)  ⇑

Nevím jestli se to dá nazvat stříškou. Záleží na úhlu osvětlení, a tím i vytvořeném stínu v reliéfu. V každém případě se jedná o jeden objekt, takže číslo 1. S Venušiným cyklem je to tak, jedná se o 4 + 4 roky. Ale kde jste vzal to, že Jupiter by měl být v tradičním pojetí symbolizován číslem 4, vždyť jeho rok je dvanáctiletý a je symbolizován jeho polovinou, tedy 6.

J. Čihák (Středa 5. prosince 2012)  ⇑

Na kameni v Kopčanech je X se stříškou a X ve čtverci. X se stříškou je jazykový nesmysl. Stříška může znamenat matematickou či astronomickou konjunkci.
X ve čtverci může symbolizovat Venušin cyklus a X se stříškou seskupení čtyř planet nebo konjunkci (zákryt) s jiným objektem. Jupiter je v tradičním pojetí symbolizován číslem 4, což je odchylné od pozdější numerologie.

Jan Cinert (Pondělí 3. prosince 2012)  ⇑

Myslím si, že dohady kolem kostela P. Marie jsou už zbytečné. Všechny jsou založeny na ztotožnění dvou kostelů, Bořivojova a Spytihněvova, s jedním kostelem Na Baště. Dnes je snad, také díky azimutům, zcela jasné, že Bořivojův kostel byl Zvěstování P. Marii a nalézal se v místě rotundy sv. Víta. Ve svém kostele byl i Bořivoj pohřben.

Se 14 šípy je to zajímavé, ale nevím o používání čísla 14 v mytologii.
Proto bych se přiklonil k tomu, že se jedná náhodu. Třeba se někdy narazí na něco, co komparativně doloží, že se o náhodu nejedná.

J. Čihák (Pondělí 3. prosince 2012)  ⇑

Jan Cinert: Dohady kolem kostela Panny Marie mohu těžko komentovat. Domněnka o Bořivojově mohyle je zdůvodňována tvrzením, že kostel Panny Marie byl v době jeho úmrtí zničen nebo zůstal nedostavěný. Není mi však známo, o co se tato tvrzení opírají.

ZH (Pondělí 3. prosince 2012)  ⇑

Různé kultury používaly pro začátek lunárního měsíce různé okamžiky: první srpek viditelný večer (či jeden nebo dva dny před tímto okamžikem - islámský k.), očekávaný (hebrejský k.) či vypočtený nov (čínský k.), úplněk (jeden z hinduistických k.), ve starém Egyptě den, kdy byl Měsíc již nebyl vidět před východem Slunce.

Franta (Pondělí 3. prosince 2012)  ⇑

Jan Cinert: Myslím, že nikdo netvrdí, že se výrobou dvou chybějících šípů zabýval potom, co sám jeden z šípů dostal do zad. Ostatně, o některých ze zbylých šípů se tvrdí, že je na nich cizí krev, tedy je pravděpodobně z někoho vytáhl a doplnil u nich hroty. Spíše měl asi správný počet šípů zažitý, prostě se to tak patřilo, a o astronomických principech nemusel mít vůbec žádné tušení.

Přiběh o Thovtově hře v kostky je o doplnění roku o 36x10 dnech na 365 dnů. Tak prý měli v Egypťě rozdělený rok. Myslím, že převládá názor, že během těch chybějích dnů se nedělo nic, čekalo se na začátek nového roku. Prý ještě v tudorovské Anglii bylo běžné, že lidový rok měl 13 měsíců

Jan Cinert (Neděle 2. prosince 2012)  ⇑

Přiznám se, že nepřesností v devatenáctiletém cyklu jsem se dosud nezabýval. No ale z pohledu pravěkého člověka je to vzhledem k délce jeho života nepřesnost zanedbatelná. Z hlavy mám pocit, že Jupiterův a Saturnův rok mají od solárních let rozdíl větší a Venušin cyklus určitě. Potom je devatenáctiletý cyklus nejpřesnější a opět "nejmoudřejší, nejpřemýšlivější atd.".

Dosud jsem měl za to, že "vložených pět dní" je vyrovnání rozdílu mezi rokem o 360 dnech s pětitýdenními týdny a téměř skutečnými 365 dny solárního roku. Se čtrnáctkou je to zajímavé, ale počet šípu bude spíše náhoda. Navíc by jednalo o 28 denní měsíc a 13 takových dá počet 364 dní v roce. Co potom s těmi pěti dny? Nevím, víc k tomu já nemám.

Matně si vzpomínám, že jsem četl, že Ötzi měl šipku v těle, takže asi prchal z boje(?). Za takové situace asi člověk nemyslí na to, aby měl počet šípů podle astronomického principu.

Wikipedii bych ohledně runového kalendáře moc nevěřil. Kdoví kdo to psal a jestli chápal, co je novoluní a úplněk.

ZH (Neděle 2. prosince 2012)  ⇑

Před rokem jsem tu zmínil tyhle dva cykly a ještě třetí cyklus Sarosův (chaldejský) - 18.03 let, který je jedním z cyklů zatmění.
Mají-li navzájem souvislost, stále nevím.
V runovém 19-tiletém kalendáři prý cyklus závisel na prvním úplňku po zimním slunovratu.
Tady je užitečná stránka nejen s pěti druhy časové jednotky jeden měsíc.

Franta (Neděle 2. prosince 2012)  ⇑

Jo, já když myslím cyklus, myslím astronomický cyklus nějakého vesmírného tělesa.
Takže "devatenáctiletý cyklus" je to, co je označováno jako Metonův cyklus - tedy: 19 tropických roků (= 6939,602 dne) se liší od 235 synodických měsíců (= 6939,688 dne) asi o 2 hodiny, což vydá na plný den (24 hodin) každých 219 roků. Pak je tedy možné setkávání cyklů Měsíce a cyklů Slunce.(Wikipedie)

Pak existuje také cyklus Měsíce, který se projevuje obdobně jako slunovratový cyklus Slunce - ten trvá 18,6 roku a je to, co jsem uváděl "Lunar Standstill" - dosažení nejsevernější nebo nejjižnější azimutové polohy.

Když uvažuji o tom, že okamžik slunovratu je obzoru špatně k rozpoznání, že při novoluní není vlastně měsíc vidět, stale častěji mě napadá technika půlení - tedy novoluní je uprostřed mezi úplňky a tím pádem také číslo 14(a také 7) - Osiris byl rozsekán na 14 kousků, Židé začali s přípravami na útěk z Egypta 14 nisanu, pesah trvá 7 dní, první a poslední den je svátek, mezi které je vloženo 5 dní - je to těch pět dní, které vyhrál Thovt v kostkách nad Chonsuem? Tedy dny, které do "normálního roku" nepatřily a byly přidávány aby byl synchronizován pozemský čas s nebeským?
Konrád Spindler, ve své knize Muž z ledovce, píše že "Ötzi" měl ve své výbavě 14 šípů - 12 jich mělo být hotových, dva se snažil dodělat. Tedy doplnit munici na stanovený počet? Při té příležitosti Konrád Spindler píše, že v pohřbu "knížete z Hochdorfu" bylo nalezeno také 14 šípů.

Jan Cinert (Sobota 1. prosince 2012)  ⇑

J. Čihák: To máte dobrý základ. To co je v sobě, je matematická závorka, takže kříž ve čtverci (mezi nohama koně) je 4 + 4 = 8. Symboly na kameni jsou právě příkladem, co jsem v knize uvedl za nutně existující piktogramy, podle kterých se vyprávěly mýty. Dále následuje to, jak jsem již naznačil, neobhajitelné kvůli stavu rytiny. Nad prvním křížem je "jeden objekt", nad čtvercem s křížem se zdají být "tři" obloučky a "tři" křížky nad trojúhelníkovou hlavou jsou dalšími číslovkami ve hře. Přitom trojúhelníková hlava by měla být rovnocenným symbolem kříži a kříži ve čtverci, takže sama o sobě by měla vyjadřovat číslo tři. Zřejmě vyjadřuje prvotního boha, tedy boha ZO, který byl často mýtickým tvůrcem lidí a jak známo, tak bůh stvořil člověka k obrazu svému. Proto je tam dodělán lidský obličej, jenom škoda, že nemá zavřené jedno oko, jako Wodan na známé sošce.

Pověrčivost v křesťanské době nemá s "pohanskou" mytologií nic společného. Kříž mezi nohama koně je popisem piktogramu, podle kterého byly vyprávěny mýty, jestliže je uveden v mýtu.

Co se týká Bořivojova hrobu, čtete hodně starou literaturu. Kdyby jste četl článek na mém webu o rotundě sv. Víta, tak byste zde takové zbytečnosti nepsal :-). Mimochodem, první známý a pokřtěný Přemyslovec, zakladatel prvního pražského kostela, by měl být pohřben v mohyle? Když navíc se Praha nenachází v oblasti mohylových pohřbů, charakteristických až pro druhou vlnu slovanského osídlení?

Franta: Devatenáctiletý cyklus začíná z "pravěkého hlediska" za souběhu zimního slunovratu s novoluním. Jinak za sňatku Popelky s princem. ZH si dal práci s Azorem, proč ho nevyužít? Cyklus se s jiným cyklem nesetkává. Je to sofistikovaný poznatek, jediný cyklus, který není podle pohybu jednoho tělesa. Proto jsou jeho héroiové chytří a přemýšliví. Nerozumím době 18,6 roku. Devatenáctiletý cyklus trvá 19 roků.

Franta: (Sobota 1. prosince 2012)  ⇑

Jan Cinert: Existuje nějaká shoda na tom,kdy začínal devatenáctiletý cyklus? Z astronomického hlediska je to tedy doba mezi dvěma maximálními (eventuálně minimálními deklinacemi Měsíce), tedy asi doba mezi událostmi označovanými jako "Lunar standstill".

Viz třeba:

In 2006, the minimum lunar declination, as seen from the centre of the Earth, was at 16:54 UTC on 22 March, when the Moon reached an apparent declination of -28:43:23.3. The next two best contenders were 20:33 on 29 September, at a declination of -28:42:38.3 and 13:12 on 2 September at declination −28:42:16.0.

The maximum lunar declination, as seen from the centre of the Earth, was at 01:26 on 15 September, when the declination reached +28:43:21.6. The next highest was at 07:36 on 4 April, when it reaches +28:42:53.9

Začal tedy v roce 2006 devatenáctiletý cyklus? Z mytologického hlediska by se začátek cyklu měl setkávat s začátkem nějakého jiného cyklu. A měl by být běžně pozorovatelný Tedy třeba při prvním úplňku po slunovratu (nebo novoluní).

Narážím na dobu 18,6 roku. To nejspíš vylučuje vázat začátek k jednomu ze slunovratů.

ZH (Sobota 1. prosince 2012)  ⇑

Jan Čihák: zajímal jste se o vrch Vítkov, byl jsem se tam tuhle podívat, je tam nejvyšší kóta, kde je takový velký hrbol snad čtyři pět metrů vysoký, zřejmě částečně odkopaný při planýrování hřbetu při stavbě památníku. Nevím, co to bylo, mohla by to nakonec být i halda zbylá po planýrování, ale spíš jde o zbytek skalního suku (mohyla to asi nebude ;)). Vrcholek byl zřejmě původně o pár metrů jižněji, před odkopáním.
Co je na tom zajímavé, že je to přesně východním směrem od sv. Víta, viz, tedy tam vychází Slunce o rovnodennosti.

J. Čihák (Sobota 1. prosince 2012)  ⇑

Dělat znamení na způsob kříže mezi nohama koně je úkon, který byl nejspíše motivovaný pověrčivostí. V symbolech na kameni z kostelíka v Kopčanech lze spatřovat číslovky 4, 4 a 3, případně 4, (4, 4) a 3. Tři kříže na koruně mohou být vyjádřením číslovek 3, 3, 3. Dá se z toho něco rozumného vypočítat?

Včera jsem hledal informace o slovanských mohylách. Přitom jsem našel názor, že Bořivoj mohl mít na Hradě mohylu, která byla před výstavbou rotundy odstraněna. Zůstaly ostatky na Hradě nebo byly přemístěny na jiné, kdysi posvátné místo?