Jan Cinert (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

J. Čihák: Dívám se na to tak, že výrazný kladný klimatický výkyv vyvolal přebytek v produkci a tím bylo více času a zdrojů na podporu kulturních projevů. Takže lidé v té době měli čas i na "vědu", tedy i astronomii a řešení kalendářů. Když řešení bylo dobré, tak mohlo nějak přetrvat věky. I přes "náhlý" výkyv se nejednalo o krátkou dobu několika let a tehdy těžko mohli lidé stanovit, že zrovna ten který rok je nejvydařenější a tím vhodný pro začátek kalendáře. Takže zároveň je možná druhá možnost. Jestli došlo u Mayů a Hindů ke zpětnému dopočítání počátku podle astronomického principu, tak mohli dojít k podobnému počátku nezávisle na sobě.

J. Čihák (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

ZH, Cinert: Někteří badatelé soudí, že dlouhý počet znali již předchůdci Mayů – tajemná kultura Olméků. Všeobecně se předpokládá, že začátek dlouhého počtu se datuje na 11.srpen 3114 BC, ale názory na korelaci mezi kalendáři se různí, jiní předpokládají např. 12.srpen 3113 BC. Korelací je známo přes 50. Thompson tvrdí, že mnoho kultur zanechalo záznamy, které potvrzují, že se před cca 5200 lety dělo něco globálního klimaticky i kulturně, ale uvádí jenom mayský a hinduistický kalendář. Rok 3102 př.n.l. je počátkem indického letopočtu Kálijuga. Thompson je přesvědčen, že vždy existuje přímé propojení mezi velkými klimatickými událostmi a kulturními změnami. Pro zajímavost ještě uvedu, že ledovec na Kilimandžáru má stejný původ jako Quelccaya v Peru. Příčiny kataklyzmatu nebyly dosud objasněny. Je možné, že všechno způsobil náhlý výkyv sluneční aktivity nebo anomální posun vzdušných proudů.

Jan Cinert (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

Ať různě ukládám nebo přejmenovávám přípony, tak je výsledek stále tentýž. Nerozumím tomuto: "pomocí pomocníka, který se v Excelu otevře pro načtení textových souborů", tohle se mi nějak nikde neobjevuje.

Franta: Ty stránky znám, ale nebyl čas si je podrobně prostudovat. Děkuji za upozornění.

Franta (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

Znám případy, kdy Excel CSV soubor otevře dobře a také ty, kdy to skončí všechno v jednom sloupci. Proč to tak je nevím.

ZH (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

To je dobrá finta jak oklamat Excel (ostatně horizons ukládají soubor s přítponou .txt). Já spreadsheety používám málokdy a Excel skoro vůbec, to že český Excel neumí správně otevřít soubor CSV (tedy "Comma-separated values, čárkou oddělené hodnoty" a předpokládá tam středníky, je docela faul...

Franta (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

Jan Cinert: K jižnímu azimutu Měsíce - viz nízký a vysoký Měsíc

Franta (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

Pokud máte textový soubor, kde jsou nějaká data nějak oddělena, tedy třeba čárkou, tak nejrychlejší způsob by asi byl přejmenovat příponu souboru z CSV na TXT a načíst data se souboru pomocí pomocníka, který se v Excelu otevře pro načtení textových souborů. Na rozdíl od CSV, které Excel otevře "bez řečí", u TXT nabídne dialog, kde si lze vybrat jak si přejete data zpracovat - v tom dialogu je možné vybrat jak jsou data oddělena a jaký mají formát.
Tím, že oddělovač vyberete, Excel to už pak podle něj rozseká.

Jinak si myslím, že není potřeba kreslit grafy a není potřeba asi ani oddělovat úplňky či jiné fáze. Pokud se to povede načíst do Excelu asi stačí data různě třídit, třeba podle azimutů západu - pak budou všechna data se zamýšleného směru pohromadě.

Jan Cinert (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

Nejde mi převod do Excelu tak, abych měl sloupec s daty v jednotlivých buňkách. Někde dělám chybu při převodu, přitom mám v Horizons zatrženo CSV a zkusil jsem i změnit output z HTML na plain text.
Postupuji: 1. Uložit stránku jako a - obyčejný text, b - všechny soubory. 2. Otevřu a dám do Excelu.

Konečně mi došlo, co je na 180°, byť to bylo jasné od začátku. Měsíc je nejvýše, ale ještě zbývá odhalit, proč by měl být spojován se směrem k Havlínu. Tuším, že to bude zase něco jednoduchého, jen na to přijít.

ZH (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

Další podobnou mohylu, s kostelem sv. Bartoloměje, jsem "objevil" v Mochově (u Čelákovic). Že jde o mohylu, tvrdil Krolmus a je to uvedeno i v této zajímavé prezentaci. Na geologické mapě se složení neliší od okolí.

ZH (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

Vzpomněl jsem si ještě na funkci filtrování dat (např. >98, =r), tím by se to mělo zjednodušit.

ZH (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

Pochvala ;).
Ještě tedy pár poznámek ke Calc v Libre Office.
Mně se ten csv soubor otevře správně, v Horizons ovšem musí být zatrženo ono CSV, tím se jednotlivé buňky oddělí čárkou. Pokud to nebylo zatrženo, otevře se to celé v jedné buňce.
Pak smažu zbytečné řádky nahoře a pak dole (označí se myší se Shiftem v levém poli, kde je číslování řádků a pravou myší se zvolí smazat řádky). Pak obdobně smažu sloupec B s těma hvězdičkama aj., a sloupce E,F. Pak v menu Data Řadit to rozšířeně seřadím podle sloupce, kde jsou ty r,t,s a pak smažu blok řádků, kde není r, nebo lépe pomocí funkce Filtrovat data. Tím by měly zůstat jen řádky východů (podobně můžete pochopitelně zvolit i západy).
Pokud chcete jen úplňky, to je trochu oříšek, jak psal Franta, asi se musí ručně označit řádky (se zmáčknutým CTRL), které odpovídají úplňkům, před tím je možno to předpřipravit filtrováním např. >98. Bohužel jsem nenašel možnost Invertovat výběr, tak asi řádky zkopírovat do schránky a vložit do nového souboru.
Pokud je třeba řadit sloupce, kde jsou čísla s desetinou tečkou a Calc je nastaven na desetinou čárku, tak se to řádně neseřadí, je třeba Úpravy/najít a nahradit nahradit všechny tečky čárkami. Možná jsou v Macu jiné hmaty (místo Shift-myš a Ctrl-myš), to nevím.

Jan Cinert (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

To je strašné, co jsem tam měl ještě chyb! Už mám to samé co pan učitel, takže díky za trpělovost. Zítra si dám druhou lekci, ten graf, uf, to bude zase dřina...

ZH (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

Jdu spát, tak jsem vám ještě otiskl mé nastavení - viz.

ZH (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

1. Máte obráceně zem. šířku a délku.
2. step má být 1 m (minuta), ne d (den), ten je zahrnut ve faktu, že se zobrazují jen okamžiky východu, vrcholu a západu.
3. airmass limit by měl být prázdný
4. CSV format - asi je to v daném případě jedno, ale při html výstupu by neměl být zvolen.

Mezi tím jsem ještě napsal:
Např. 4.1. byl Měsíc ve třetí čtvrti a vycházel před půlnocí v azimutu 102°. To -0.1450 znamená, že v tom okamžiku je střed měsíčního kotouče o 14 setin stupně pod obzorem, je zohledněna refrakce a fakt, že za rise se považuje první paprsek, hodnoty jsou v různých dnech jiné, protože to umí krokovat po minutách, ne vteřinách. Doufám to říkám dobře, moc o tom teď nepřemýšlím.

Já s tím vším taky zápasil, nic si z toho nedělejte.

Jan Cinert (Středa 2. ledna 2013)  ⇑

Jinak na hlavní stránce mám:
Ephemeris Type [change] : OBSERVER
Target Body [change] : Moon [Luna] [301]
Observer Location [change] : user defined ( 50°05'31.0''E, 14°30'09.0''N, 1 m )
Time Span [change] : Start=2013-01-02, Stop=2013-02-01, Step=1 d
Table Settings [change] : QUANTITIES=4,25; refraction model=REFRACTED; airmass limit=4.25; elevation cutoff=0; RTS flag=TVH; CSV format=YES
Display/Output [change] : default (formatted HTML)