ZH (Úterý 26. února 2013)  ⇑

Sadelerův pr. ve výborném rozlišení: (viz).

ZH (Neděle 24. února 2013)  ⇑

Taky jsem na to narazil, bylo by to logické, ale nevím, jak by do toho byl zakomponován Juditin a později Karlův most.

Nezabývali jste se někdo chrámem sv. Petra a Pavla na Vyšehradě? Měl mít 7 stavebních fází, při nichž se různě v ose posouval k východu a pak k západu o desítky metrů. Románská bazilika byla prý za Elišky prodloužena až za zeď hřbitova, kde byly skutečně nalezeny základy chóru s typickými gotickými pilíři, Karel IV. chór zase zkrátil. Nejasno kdy (aspoň pro mě) se nakonec chrám posunul o celou svoji délku do dnešní dispozice, Z toho, co jsem vyčetl, se to mělo stát již za středověku, ale Folpert ještě chrám zobrazuje na východě, Huber už v dnešní dispozici, čili by k posunu došlo při barokní přestavbě. V Um. památkách je to zmatečné, dokonce tam zopakovali blud, že měla románská bazilika 110 metrů (to je délka od nynějšího průčelí k Eliščinu závěru za zdí). Monografii od Nechvátala nemám.

Jan Cinert (Neděle 24. února 2013)  ⇑

Měl jsem na mysli samostatné opevnění křížovnické komendy s příkopem, ale teď u sebe k tomu nic nemám, tak nemohu ověřit, zda je má domněnka správná.

ZH (Sobota 23. února 2013)  ⇑

Ten příkop je krásně vidět na Vratislavském i Sadelerově prospeku. Ale nenapadlo mě, že by se Staré Město kvůli tomu nazývalo ostrovem. Měl jsem pocit, že jsme tu diskutovali o korytech, které našli archeologové v ulicích Starého Města, ale nemůžu to najít. Mimochodem Th. Havránek popisuje osm zaniklých pražských rybníků, mj. na Václaváku nad Můstkem i s mlýnem, kousek vedle v Žabovřescích a na Senovážném náměstí. Lokalita na Louži s kostelem P. Marie za Klementinem se zdá také suspektní. Ještě mě napadlo, zda byl mlýn na Můstku skutečně na potoce, nebo na rameni Vltavy v příkopu.

Našel jsem krásnou variantu Pasovských na Malé Straně (viz), a teprve z toho kvalitního obrázku jsem pochopil, jaké jsem tu kázal bludy, domnívaje se, že jde o druhou stranu řeky...

Protože zaniklé kostely na Mapy.cz nemohly být dobře technicky vyřešené, trochu jsem si pohrál s Google Maps API, viz.

J. Čihák (Sobota 23. února 2013)  ⇑

ZH: Záhada nemusí být neřešitelná, Jan Cinert má nejspíše pravdu. Na www.praha1.cz se píše, že když byl hradební příkop naplněn vodou, stával se ze Starého Města uzavřený ostrov.

Na hvezdy.astro.cz je článek o sedmičce a Plejádách ve starověké Mezopotámii. Jsou tam také zmínky o vztazích mezi Měsícem, přílivem a dalšími cykly.

Jan Cinert (Pátek 22. února 2013)  ⇑

Uvědomuji si, že ono to s tou "jednorukostí" nebude vždy tak jednoznačné. Například římský Scaevola přišel o pravou ruku, když chtěl zabít Porsenu (boha počasí, či ZO). Měl by tedy být jarní rovnodenností, a potom se jedná o pravou ruku z pohledu diváka, tedy jeho levou ruku. Nebo jsou míněny západy Slunce. Také je možné, že v tom sehrávají roli jiné počátky roku - jaro oproti podzimu. Chci tím raději rychle sdělit, že asi není univerzální recept na určení, kdo je vlastně jarní a naopak podzimní rovnodenností.

Jan Cinert (Pátek 22. února 2013)  ⇑

Já bych to spíše viděl na slovní vtípek. Jde tam totiž prvořadě o jejich výjimečné potomky: koluch (KAL - kolo), sele (SAL) a vlče (VAL-K). Když je to trojice, tak by měly být míněny tři rohy rovnodenností a slunovratů, případně Cernunnos s blíženci. Cernunnem je zde Math (medvěd), takže zbývají tři body (rohy) východů Slunce na obzoru, což odpovídá tomu, že se jedná o potomky synovců (blíženců), nikoliv o syny Matha. Kolouch by potom měl asi být rohem vlevo - letním slunovratem, sele prostředním rohem rovnodenností a vlče pravým rohem zimního slunovratu. Přitom je třeba brát v úvahu, že býk na obzoru se dívá na nás, zatímco my koukáme na východ, takže z jeho pohledu jsou jeho rohy obráceně. Takhle to zřejmě spletl tvůrce reliefu s Cernunnem, protože vyklepával plech z opačné strany.

Zapomněl jsem ještě něco. Probírali se tu také vizíry. V závěru této čtvrté větve je o takovém zmínka:
A tu vzal Gronw kámen a zakryl se jím před ranou. Lleu hodil kopím a prorazil kámen naskrz a stejně i Gronwa, takže mu praskl hřbet. A tu byl zabit Gronw Pebyr. A ten kámen je tam na břehu řeky Kynvael a je v něm otvor, a proto se dosud nazývá Llech Gronw (kámen Gronwův).
Vlastní lokalizace bude spíše dodatečnou místní pověstí, ale vyplývá z toho, že Gronw bude "kanec" podzimní rovnodennosti a popisovanými úmrtími se rovnodennosti střídají "ve vládě", tedy ve vizíru.

Franta (Pátek 22. února 2013)  ⇑

v odkazovaném Mabinogi: str 64 a 65
Math mění po roce své synovce ve zvířata - v jelena a laň, kance a svini a vlka a vlčici - nejsou to ta zvířata, která jsou s Cernunnem na kotli?

Jan Cinert (Pátek 22. února 2013)  ⇑

Z hlavy se mi vybavuje, že křížovnický špitál snad byl od okolí oddělen vodním příkopem, třeba by tímto mohl být později míněn Ostrov.

Probírali jsme tu "šťastnou sedmičku". Ke článku o Cernunnovi jsem si trochu porovnával názvy číslovek a uvědomil si, že sedm má vlastně stejný základ *SAD jako sto. Zároveň mne zaujala podobnost optimus (nejlepší) a hepta, septem (sedm). Usoudil jsem, že snad při přílohovém hospodaření nechávali neolitici polu šest let úhorem a sedmý rok byl nejlepší k novému zasetí. Z toho pak významy sít, nový a nejlepší - šťastný. Slovní kořen byl pak přesunut na sto, protože ve stém lunárním měsíci počíná počítání nového Venušina cyklu. Díky probíraným skočným dmutím mně ještě něco v hlavě cvrnklo. Mezi dvěma skočnými dmutími uplyne 14,7653 dne, to krát 7 dá 103,36 dne. Takže sumerských "sedm mudrců" (božská sedmička atd.), kteří přišli z moře, by mělo být 7 skočných dmutí za 100 dní. Nevychází to sice zcela přesně, ale žádný cyklus není zcela na den přesný. Takže výtvarně podaná sedmička na pečetích jako sedm bodů, by vlastně měla vyjadřovat 100 dní. Proto také ta shoda slovního kořene.

Před třemi dny jsem dodělal kapitolu O Levém Hradci se závěrem, že žádný Bořivojův Hradec s kostelem sv. Klimenta neexistoval, protože k jeho ztotožnění s Levým hradcem došlo až v 17. století. Levý Hradec se zároveň takto původně nejmenoval, ale přibližně *Lev. Teprve ve 12. století byl přidán odlišující pomístní složka názvu Hradec, aby se vlastní místo bývalého hradiště odlišilo od osídlení v okolí, nadále zvané *Lev, později ZA-Lov, dnes Žalov. Název je odvozen od směru z pohledu hradiště v Šárce, protože tím směrem je východ Slunce za letního slunovratu, tedy vlevo. Měl jsem velkou radost, že to mám hotové. Jenže Franta zde dal odkaz na Mabinogi, tak jsem se do toho po letech a s posunutým poznáním začetl, a zjistil, že zmíněná kapitola není ještě hotová. Lleu Llaw Gyffes je jarní rovnodenností a má stejný příběh úmrtí jako biblický Samson (samec, sumec, letňák). Takže jméno Lleu má souvislost s pojmenování *Lev, protože směrem, kam ukazuje, kráčí, či dívá se heroi rovnodennosti, se nachází letní období a Levý Hradec.

ZH (Pátek 22. února 2013)  ⇑

Ještě ke kostelům - sv Martin Menší nemohl být předchůdcem Eligia, protože dle Ekerta jsou uváděni jeho faráři až do r. 1415, přičemž Eligius byl založen v době Karla IV.

Dík za info o přílivech.

J. Čihák (Pátek 22. února 2013)  ⇑

Ten Ostrov bude asi nevysvětlitelná záhada.

Babylonský astronom Seleukos, 2.stol. př.n.l., který byl společně s Aristarchem stoupencem heliocentrické teorie, se věnoval výzkumu mořského přílivu a odlivu, přičemž poznal, že tyto jevy jsou závislé na fázích Měsíce (přílivy a odlivy způsobuje přítažlivost Měsíce a výška přílivu závisí na poloze Měsíce vzhledem ke Slunci).

Sumerové a Akkadové povyšovali lunární božstvo nad sluneční. Podle jednoho výkladu mohli znát vliv Měsíce na příliv a odliv. Uctívali božskou sílu Měsíce, který hýbal vodními masami, zatímco Slunce jen hřálo a více svítilo.

ZH (Pátek 22. února 2013)  ⇑

Co znamená Ostrov? Ruth: Kronika královské Prahy -
"Třetí pak bylo zlatnické; zlatníkům Karel IV. daroval klenoty a ostatky sv. Eligia, patrona řemesla toho, a vystavěl kapli téhož svatého na Ostrově t j. tam, kde nyní stojí kollej Klementinská na straně do Platnéřské ulice".

ZH (Pátek 22. února 2013)  ⇑

Franta: dík, s tím Lleu to byla jen diletantská konstrukce.
Dík za odkaz na ty pověsti.

Ten program jsem si stáhnul, překvapilo mě, že třeba v tom Liverpoolu jsou v nynější době oba denní přílivy skoro stejně mohutné, víc jsem to nezkoumal, jen někde v Indonésii, kde naopak je křivka taková jednohrbá. Suchozemci ani nepřijde, jak to je pro pobřežní národy důležité, a jak si to kdysi vysvětlovali.

Franta (Čtvrtek 21. února 2013)  ⇑

PS: asi lépe "Bůh s rukou"

Franta (Čtvrtek 21. února 2013)  ⇑

ZH: když se ten nahloučený graf roztáhne, je dlouhá doslova "přes celý Excel" a je funkce typu sinusouidy, jejíž maxima a minima jsou různě vysoko. Jsou tam všechny přílivy i odlivy za celý rok - tedy výšky hladiny každou hodinu.

Podle Mabinogi je prvorozený Dylan, druhé dítě bylo okamžitě sebráno (asi tak rychle, že ho nikdo neviděl) a schováno do truhly. Posléze bylo podle pláče objeveno, rychle rostl, neměl jméno. To mu dala jeho matka, které dělal boty. To lleu má znamenat podle odkazovaného "malý", A Lleu Llaw Gyffes - LLeu obratná ruka.
"Bůh s jednou rukou"?