J. Čihák (Pátek 1. března 2013)  ⇑

Podle anotace je v knize uvedeno téměř 120 objektů. Pak by v Praze bylo asi 70 tvrzí, zhruba 2x více, než se uvádí na Wikipedii. Pozoruhodná je také hustota tvrzí kolem severu Prahy: viz seznam a dále Ďáblice, Brnky, Zdiby, Přemyšlení, Klecany, Suchdol, Roztoky.

ZH (Pátek 1. března 2013)  ⇑

Nejlíp se zeptat autora hesla (Freibo), ale neuvádí se na něj ve W. kontakt. Je od Jihlavy, a tak to možná zná jen po Vltavu ;).

Se zmínkou o reliefu jste přišel právě včas, protože, jak jsem se hrabal v programování Google map, konečně se mi podařilo najít způsob, jak integrovat do Gmapy barevnou reliéfní mapu. Bohužel z principu má jen malé rozlišení, resp. autor podkladu Hans Braxmeier větší neumožňuje.

J. Čihák (Čtvrtek 28. února 2013)  ⇑

Zatím jsem důkladně nepátral, ale na levém břehu tvrzí asi moc nebude. Další byly v Třebotově, Litovicích, Tuchoměřicích a Horoměřicích. Nesymetrie v satelitním osídlení měla své příčiny. Měl na to vliv reliéf krajiny nalevo od Vltavy?

J. Čihák (Čtvrtek 28. února 2013)  ⇑

Zaniklé vesnice na území Prahy, seznam také nebude úplný.

J. Čihák (Čtvrtek 28. února 2013)  ⇑

To nevím. Kniha Hrady, zámky a tvrze na území velké Prahy představuje téměř sto dvacet hradů, zámků a tvrzí vystavěných v průběhu 13. až 20. století. Podle anotace má obsahovat dochovaná i zaniklá sídla. Na Wikipedii je uvedeno 14 tvrzí na Praze 10, tady 18 tvrzí.

ZH (Čtvrtek 28. února 2013)  ⇑

Zajímavé, že na pravém břehu je uvedeno 34 tvrzí, zatímco na levém břehu jen 3.
Je seznam neúplný, nebo to má nějakou logiku?

J. Čihák (Středa 27. února 2013)  ⇑

Když se tak dívám na seznam zaniklých tvrzí v Praze, tak mě napadá, že už gotická Praha měla docela husté satelitní osídlení, které bylo předzvěstí Velké Prahy z roku 1922.

ZH (Středa 27. února 2013)  ⇑

Přidal jsem tam ještě OpenStreetMap podklad, který je obsahově mnohem lepší, ale jak je strakatý, tak v něm značky zanikají, nevím, který podklad je lepší jako základní.

ZH (Úterý 26. února 2013)  ⇑

Cožpak to není lávka pro pěší? ;) Je to přece motoristická mapa...

Ale taky mě štvalo, že ty geniální Google mapy nemají normální mapový podklad a že Karlův most při menším rozlišení dočista zmizí.

Tak jsem tomu trochu pomohl a už tam je...

J. Čihák (Úterý 26. února 2013)  ⇑

Příklad: město Ostrov nad Ohří. Původní název Slávkův ostrov.
Název má své geografické oprávnění, protože oblouk Bystřice, její levostranné přítoky a bažiny zde vytvářely skutečně jakýsi ostrov, který byl vhodný k založení osady.

Mapa zaniklých kostelů je chvályhodná práce. Již dříve jsem si všimnul, že na Google Maps Karlův most vypadá jako lávka. Jak je to možné?

ZH (Úterý 26. února 2013)  ⇑

Sadelerův pr. ve výborném rozlišení: (viz).

ZH (Neděle 24. února 2013)  ⇑

Taky jsem na to narazil, bylo by to logické, ale nevím, jak by do toho byl zakomponován Juditin a později Karlův most.

Nezabývali jste se někdo chrámem sv. Petra a Pavla na Vyšehradě? Měl mít 7 stavebních fází, při nichž se různě v ose posouval k východu a pak k západu o desítky metrů. Románská bazilika byla prý za Elišky prodloužena až za zeď hřbitova, kde byly skutečně nalezeny základy chóru s typickými gotickými pilíři, Karel IV. chór zase zkrátil. Nejasno kdy (aspoň pro mě) se nakonec chrám posunul o celou svoji délku do dnešní dispozice, Z toho, co jsem vyčetl, se to mělo stát již za středověku, ale Folpert ještě chrám zobrazuje na východě, Huber už v dnešní dispozici, čili by k posunu došlo při barokní přestavbě. V Um. památkách je to zmatečné, dokonce tam zopakovali blud, že měla románská bazilika 110 metrů (to je délka od nynějšího průčelí k Eliščinu závěru za zdí). Monografii od Nechvátala nemám.

Jan Cinert (Neděle 24. února 2013)  ⇑

Měl jsem na mysli samostatné opevnění křížovnické komendy s příkopem, ale teď u sebe k tomu nic nemám, tak nemohu ověřit, zda je má domněnka správná.

ZH (Sobota 23. února 2013)  ⇑

Ten příkop je krásně vidět na Vratislavském i Sadelerově prospeku. Ale nenapadlo mě, že by se Staré Město kvůli tomu nazývalo ostrovem. Měl jsem pocit, že jsme tu diskutovali o korytech, které našli archeologové v ulicích Starého Města, ale nemůžu to najít. Mimochodem Th. Havránek popisuje osm zaniklých pražských rybníků, mj. na Václaváku nad Můstkem i s mlýnem, kousek vedle v Žabovřescích a na Senovážném náměstí. Lokalita na Louži s kostelem P. Marie za Klementinem se zdá také suspektní. Ještě mě napadlo, zda byl mlýn na Můstku skutečně na potoce, nebo na rameni Vltavy v příkopu.

Našel jsem krásnou variantu Pasovských na Malé Straně (viz), a teprve z toho kvalitního obrázku jsem pochopil, jaké jsem tu kázal bludy, domnívaje se, že jde o druhou stranu řeky...

Protože zaniklé kostely na Mapy.cz nemohly být dobře technicky vyřešené, trochu jsem si pohrál s Google Maps API, viz.

J. Čihák (Sobota 23. února 2013)  ⇑

ZH: Záhada nemusí být neřešitelná, Jan Cinert má nejspíše pravdu. Na www.praha1.cz se píše, že když byl hradební příkop naplněn vodou, stával se ze Starého Města uzavřený ostrov.

Na hvezdy.astro.cz je článek o sedmičce a Plejádách ve starověké Mezopotámii. Jsou tam také zmínky o vztazích mezi Měsícem, přílivem a dalšími cykly.