J. Čihák (Pátek 2. srpna 2013)  ⇑

Nechme zatím Ládví na pokoji, ikdyž slova Ládví a Ledvý mají k sobě hodně blízko. Je to lepší, než srovnávání s ledví a hledví.

Kdo si hraje nezlobí a tak jsem si vzpomněl na družstvo Igra, které nám vyrábělo hračky už v dobách minulých, abychom moc nezlobili. Název družstva pravděpodobně vznikl z ruského igra-hra.

A nebylo by libo třeba Prajgra? Staroslověnsky igra a velkomoravsky jьgra je tanec, hra, zábava.

ZH (Pátek 2. srpna 2013)  ⇑

Vypadá to spíš, že tam jistému Ladislavovi patřila ložiska dotyčného ledku.

J. Čihák (Čtvrtek 1. srpna 2013)  ⇑

No, Ladoves asi bude hezká ves a pohledný vrch bych spíše nazval Ladovrch.

V článku o vsi Loužná, která stávala při cestě vedoucí ze Skočic do Albrechtic a zanikla v průběhu 16. století, jsem našel zmínku o lese Ledvý.
“V 13. století daroval Bedřich, maršálek králové Kunhuty (zemřela r.1248), vsi Humprechtice, Drahonice, Radějovice, Víckovice a Dunovice křížovníkům s červenou hvězdou. Řád tento byl sice ještě roku 1253 v držení těchto vesnic, ale nedlouho potom odňal jim král Přemysl Drahonice a připojiv je k městu Písku, oddal řádu náhradou (r.1254) les Ledvý.“

Název lesa Ledvý mohl vyjadřovat jeho bezvýznamnost. Dřeva bylo dost i v okolí a možná se nehodil ani k lesní pastvě. Tak tam rostl bez užitku. A nakonec se tomu místu začalo říkat to Ledví a Ládví. Je to jenom spekulace, ale třeba i vrch Ládví byl v dávných dobách ledvým kopcem.

zh (Sobota 27. července 2013)  ⇑

Bude to Ludvikuv (po)hledny a ladny vrch ;).

J. Čihák (Pátek 26. července 2013)  ⇑

Ledva, zastarale ledvy, ledvý čin.
Ledvý-Ledví. Gramatická chyba mohla změnit význam názvu.

Jan Cinert (Pátek 26. července 2013)  ⇑

Ještě se říká "ledabyle" a "ledva jej spatřil", čili vyjadřuje se určitá nicotnost.

J. Čihák (Čtvrtek 25. července 2013)  ⇑

Ládví je také vesnice, součást obce Kamenice. V článku o historii vesnice mě zaujal pravděpodobný původ názvu.
“Asi 26 km jihovýchodně od Prahy, v krásné kopcovité krajině uprostřed lesů na úpatí vrchu Vlková, leží vesnička Ládví. Jméno uvádí se roku 1254, tehdy však patrně ještě co pouhý les - praví se v staticko-historickém průvodci okresu Jílovského - spíše snad co lada od čehož jméno.“

Franta (Středa 24. července 2013)  ⇑

J.Čihák: Já bych se asi šel podívat do Profousových Místní jména v Čechách a podíval se, co se píše v okolních podobně znějících heslech. Když jste zmínil Ledvice,které jsou blízko Duchcova, tak vznik jména Duchcov se vykládá od Tokczaw (zmínka 1240) a má to znamenat něco jako zamokřené místo, podobně odvozené jméno prý mají Doksy. Takže už zde zmíněné "lada" - lada, ledina (přeneseně neúrodné místo), by docela do krajiny, kde asi díky stékající vodě z blízkých Krušných hor asi mohlo být močálů dostatek, docela pasovalo. Viz třeba taky Bohyňská lada.

J. Čihák (Pondělí 22. července 2013)  ⇑

Název obce Ledvice se v průběhu let změnil na Ledwic a pak na Ladowitz. Nakonec se název vrátil na české Ledvice. S vrchem Ládví to mohlo probíhat podobně, ale poslední změna částečně převzala zkomolení. Ledví-Ladoví-Ládví.

J. Čihák (Sobota 20. července 2013)  ⇑

V Chabrech je ulice Ládevská (vede k Ládví). Je to správně? Podle mého názoru je správnější Ládvická. V Radotíně je ulice Ledvická.

Hypotetický název Ledví a název obce Ledvice (1209) mohou mít podobný význam. Možná by něco napadlo Frantu.

J. Čihák (Pátek 19. července 2013)  ⇑

Historická je spíše řada Ledví-Ladví-Ládví. Lze to podložit staročeskými změnami e na a, např. hleděti-hladěti. Slovo ledví však mělo mnoho významů, stejný problém jako s prahem.

ZH (Čtvrtek 18. července 2013)  ⇑

Hora u Ústí n.L., na jejímž "opyši" leží Střekov, se nazývala "na Praze", neboli Pressberg (dle A. Sedláčka - Snůška starých jmen). Přičemž die Presse je průrva (též tlak, lis, Grimmové mají pro průrvu i tlak jiné heslo). Bratislava je Pressburg.

Jan Čihák: ty údaje v článku mají tu vadu, že se jim autor vysmívá, jestli jsem to dobře pochopil. Nicméně jsem z toho vydedukoval, že název Hledví zřejmě není historický, ale vymyslel ho autor toho kritizovaného článku.

J. Čihák (Čtvrtek 18. července 2013)  ⇑

V článku mě zaujal názor, že “jméno musí souviseti se signalisačním účelem výšiny a tak se mi ujasnil kmen hled, stč. hlad, a odtud Hladví, jehož náslovné h se otřelo“.

Nejen Palacký dospěl k názoru, že vyvýšeniny terénu byly nazývány prahy. O výkladu země na prazích už jsme hodně diskutovali. Historický odborník Ladislav Horák připadl na myšlenku, že Praha má jméno od prahu, který tvoří bělohorská výšina směrem k řece. To je velmi zajímavé. Palacký tvrdil, že Libuše věštila budoucnost Prahy na Bílé hoře a kázala jíti podél Brusnice, tedy i po bělohorské výšině, až k řece, kde najdou tesaře.

ZH (Středa 17. července 2013)  ⇑

No, ještě by to mohlo souviset s ládovat či s halda (haldie - haldy, Ladwie).

ZH (Středa 17. července 2013)  ⇑

Aprílová věda - jak se historie po 100 letech opakuje, je tam vysmíváno jako Ládví od hleděti, tak Praha od prahů - kopců nad Vltavou ;).