Jan Cinert (Středa 9. října 2013)  ⇑

Ještě jsem zapoměl. K roku 1088 je již zmínka o vsi Kamenný most na Slánsku. Je tam potůček protékající vsí, přesto se zde již záhy postavil most, nejspíše s kamennými pilíři a dřevěnou vozovkou. Tedy ne proto aby se překonal nepřebroditelný tok, ale jeko vylepšení významné stezky z Poohří do Prahy.

Jan Cinert (Středa 9. října 2013)  ⇑

Ještě jde o to, do jaké míry jsou udaje, které Franta převzal, hodnověrné. Já si nějak nedovedu představit smysl takového stavebního projektu. Blatná hradiště se stavěla jen tam, kde nebyly vhodné kopce.

Také se záležitost nedá posuzovat podle dnešní podoby regulované Bíliny. Rovněž jde o posloupnost: nejprve přechod přes řeku na důležité tradiční cestě a potom most v tom místě jako nadstandartní vylepšení. Těžko si představit cestu přes Komořanské jezero a pak vytvoření mostu v té trase. Nebo že by nejprve vedla dlouhodobě cesta kolem jezera a pak někdo rozhodl, že se vybuduje most přes jezero? To mi nějak nesedí.

ZH (Středa 9. října 2013)  ⇑

Bakalářská monografie o jezeře.

ZH (Středa 9. října 2013)  ⇑

Nejsem povolaný o tom polemizovat, když se o to Franta dlouhodobě a zblízka zajímá. Tohle jsem našel ve fóru. Že by uprostřed bažin a jezer mohlo být hradiště a na kopcích byly jen strážní objekty, není tak špatný nápad, nebylo to jen u Pobaltských Slovanů, ale třeba i v Mikulčicích. Ostatně to mohlo být každou generaci jinak.
Říčku Bílinu jsem viděl jen v lázních Bílina, ale že by most přes "Biela Bach" mohl stát za řeč, se mi moc nezdá.

Jan Cinert (Úterý 8. října 2013)  ⇑

Haťový most přes Komořanské jezero by měl smysl jen tehdy, pokud by uprostřed jezera bylo hradiště a most by byl jedinou přístupovou cestou. Takhle to bývalo u Pobaltských Slovanů. Daleko jednodušší než stavba mostu a jeho údržba je přece jezero obejít a ani nikdy nebylo nutné Komořanské jezero přecházet. Most je, dle mne, pouze myslitelný nedaleko města Mostu přes Bílinu. Vynecháme-li možnost mostu u města Bíliny, rovněž přes Bílinu. Toto město a původně hradiště se také nachází na druhé straně řeky Bíliny, než je staré ústředí této oblasti, hradiště Zabrušany (Brušany). Takže cestou z Nakléřovského průsmyku kolem Zabrušan se k Bílině i k Hněvínu musela překonat řeka Bílina.

ZH (Úterý 8. října 2013)  ⇑

Myslím, že šlo o haťový most přes Komořanské jezero, tak to aspoň Franta kdysi říkal, což byly mokřiny s několika jezery. Bílina byl myslím v těch místech potok 20 km dlouhý.

Jan Cinert (Úterý 8. října 2013)  ⇑

Již ibn Jakúb se v popisu své cesty zmiňuje o mostu, nejspíše přes Bílinu. Most musel být na významné stezce a tou byla cesta od Nakléřovského průsmyku kolem Hněvína, kde se dělila na cestu do Dolního Poohří a do Plzeňské pánve. Zřejmě je tedy míněn stejný most. Koncovka -ín určuje, že základem je osobní jméno ženského rodu Gnewa, takže asi nějaká zakuklená Libuše. Mohlo se tak jmenovat již hradiště, ale to už nikdo nezjistí. Jen to datování je nějaké neurčité. Nestudoval jsem to, ale spíše šlo o údělné hradiště nejdříve ze závěru 9. století.

Franta (Úterý 8. října 2013)  ⇑

Když je řeč o mostu na hatích tak Most je ukázka, kde to pojmenování snad opravdu proběhlo po mostu.
k roku 1040: Pons Gnewin - podle Kosmy Hněvův most

Wikipedie:
Podle archeologických průzkumů, které v areálu hradu probíhaly v 60. letech 20. století, bylo opevněné dřevěné hradiště na vrcholu hory vybudováno již v 9. století.

Jak se asi jmenovalo to hradiště, eventuálně tržní osada, která měla na úpatí Hněvína být?

Jan Cinert (Úterý 8. října 2013)  ⇑

Tak jsem se do toho v rychlosti zamotal. Samozřejmě chápu, že se jedná jen o porovnání tvarů Praha - blata. Ještě mohu přidat dl-áto, od slov dělat a dělit. Takže opět střední rod s kořenem dl- a koncovkou -áto.

Jan Cinert (Úterý 8. října 2013)  ⇑

Tady to vypadá spíše na multilingvistický kořen "pleu-/bleu-" spojený s vodou, deštěm, mokrostí atd. Z něho naše "plavat" či "plout". Potom je "bl-áto", čili koncovka je -ato/-áto. Takže singulár "bláto", plulár "bláta", nářečně "blata". Opět hlavně vyvstává problém, proč by pouze Praha měla být pojmenována podle všude běžného zpevňování cest.

J. Čihák (Úterý 8. října 2013)  ⇑

Ještě musím dodat, že slovo blata nemuselo být v minulosti pomnožné. Bláto, blato, blata.

J. Čihák (Úterý 8. října 2013)  ⇑

V.V. Štěch prý napsal, že “ta Praha“ jako “ta blata“. Myslel to snad tak, že praha jsou hatěmi zprůchodněná blata? Že by Praha byla středního rodu, mn. čísla, vzor města? Tento zapomenutý výklad mi připadá brilantní.

Jan Cinert (Úterý 8. října 2013)  ⇑

Podle zdroje to tak opravdu vypadá. Na okolních stránkách je Datum Pragae event. Datum Egrae. Takže by šlo o "upsání se" nebo zkrácení koncovky již v originálním zápisu.

ZH (Úterý 8. října 2013)  ⇑

Všechny výskyty !"Pragis! jsou zřejmě z tohoto zdroje, jde o přepis z archivních originálů, po zkušenostech z Kosmovy kroniky bych si tipnul, že Prag.is mohli přepsat buď jako Pragensis, nebo jako Pragis, podle toho, jak byly vzděláni v paleografii, originál ovšem nemáme.

Jan Cinert (Úterý 8. října 2013)  ⇑

"In Pragis" z roku 1234 by také mohlo být výjimečně míněno jako dvě samostatná města, dnešní Malá Strana a Staré Město. Čili dvě Prahy. Na ojedinělém zápisu s krátkodobou platností se ovšem hypotéza stavět nedá, ani toto promítat do minulosti.

Původní je Praga, z toho palatalizovaně v Praze a Pražané. Teprve někdy od průběhu 12. století je možno počítat s přeměnou G/H a tím vznikl tvar Praha. "Prahani" z toho ovšem nevznikli.