ZH (Úterý 17. prosince 2013)  ⇑

Ještě dodávám pro budoucí badání ;), že ta hranatá věž mezi Vavřincem a rozhlednou je podle mě velín velkého stadionu v jeho jihozápadním rohu.

ZH (Úterý 17. prosince 2013)  ⇑

Nojo, já jsem to opravil tak, jak říkáte, ale zapomněl uložit... Obzor bude možná o metr a půl nižší, protože na Vavřinci je, pokud si vzpomínám nivelační cedule, asi tak vysoko nad zemí. Výška foťáku by mohla být 253 m. Tak to jdu uložit.

Franta (Úterý 17. prosince 2013)  ⇑

Díky! To je zcela vyčerpávající servis.
Doba západu Slunce je asi zachycena na 3 obrázku
EXIF.DateTimeOriginal: 2013:12:16 15:59:04
Na druhém nejspíš "jen mizelo" z horizontu

J. Čihák (Úterý 17. prosince 2013)  ⇑

Čas ve fotoaparátu jsem srovnal v neděli podle televize. Na fotografii není zachycen poslední paprsek, ten zhasl až trochu později a byl o kousek napravo. Teď nejsem schopen posoudit, jak se uplatnily refrakce. Byl opar a smog. Podle meteorologických zpráv je počasí v posledních dnech anomální. Nad Evropou se střídají teplé a studené výběžky vzduchu. Proto v Egyptě a Palestině padá sníh.

V Azoru není zadaná výška horizontu odpovídající současné situaci. Nadmořská výška horizontu je cca 327+8=335 m. Horizont je zvýšen Hladovou zdí, která má výšku asi 8 m.

Výška pozorovacího stanoviště bude cca 250 m (spíše věřím vrstevnicím v turistické mapě).

ZH (Úterý 17. prosince 2013)  ⇑

Trochu jsem tam ještě upravil nadmořské výšky vč. hladové zdi, a atm. podmínky. To spíš kvůli testování Azoru. O slunovratu by Slunce mělo vycházet o 1/4 stupně víc vlevo, tedy takto těsně před západen přímo v místě Vavřince. Každý jistě namítne, že je to k ničemu, když místo pozorování je na táhlém hřbetě vyspekulované. Ale dle Císařských otisků bylo právě v místě hypotetické pozorovatelny, tedy za východním křídlem VÚTRN, mohutné skalisko, dnes dávno odtěžené, zřejmě dominanta buloveckého kopce.

ZH (Úterý 17. prosince 2013)  ⇑

Ještě jsem si trochu pohrál, Horizons ukazují pro azimut -128.43 čas 14:52:11 UTC, což se Janovu času blíží víc. Problémem asi bude časová rovnice, která má pro ten den hodnotu 4:37 min, což by odpovídalo (15:52:11 CET + 00:04:37 = 15:56:38), ale po pravdě jsem vyšel ze cviku a neumím si teď správný algoritmus výpočtu představit, tak jsem jen sečetl dvě čísla, která mám k dispozici...

ZH (Pondělí 16. prosince 2013)  ⇑

Protože Jan, jak ho znám, odpoví až někdy zítra v poledne, tak ho zastoupím.
Zadal jsem případ do uložených stránek v Azoru, viz, vyšlo mi, že na mapě naměřený azimut je -128.43°, východ (západ) Slunce (první při východu, resp. poslední paprsek při západu) je 16.12.2013 dle Azoru (-)128.44°, a to v 8:03:22 h (15:56:38). Exif data snímku (viz) ukazují 15:51:30, což je trochu zklamání, doufám je foťák dobře nastaven. Petřín je převýšen o 100 metrů.

Franta (Pondělí 16. prosince 2013)  ⇑

Díky, říkal jsem si, že něco nehraje.
místo pozorování - Vavřinec 231 stupňů
místo pozorování - rozhledna 232 stupňů
Slunce má v Praze zapadat v azimutu 233 stupňů v 16 hodin.
To by mělo zapadnout někde na pravém okraji smínku.
Kolik bylo hodin při pořízení snímku?

ZH (Pondělí 16. prosince 2013)  ⇑

To je sv. Vavřinec, a ta moderní dvojvěž vlevo je odvzdušnění Strahovského tunelu u jihovýchodního okraje velkého stadionu.

Franta (Pondělí 16. prosince 2013)  ⇑

Pěkné! Ty věžičky, které vykukují u okraje Slunce na druhém obrázku, to je Strahovský klášter?

J. Čihák (Pondělí 16. prosince 2013)  ⇑

Přibližně 50°6'54.073"N, 14°27'27.684"E.

ZH (Pondělí 16. prosince 2013)  ⇑

To je úžasné, z kterého to je místa? Jak je to otočné křeslo?

J. Čihák (Pondělí 16. prosince 2013)  ⇑

Slunovrat se blíží, počasí nebylo a zřejmě ani nebude příznivé a tak jsem dnes využil krátkodobé zlepšení. Vydal jsem se na Bílou skálu vyfotografovat západ Slunce nad Petřínem. Foto 1 2 3

J. Čihák (Úterý 10. prosince 2013)  ⇑

Stále se uvažuje převážně o tom, že Praha musí mít něco společného s prahem v různých významech. Nedivím se tomu, vždyť se to přímo nabízí. Je však správné, když jiní rozvíjejí odlišné možnosti. Mohlo třeba dojít k záměně podobně znějících slov, jejichž významy za jistých okolností souvisí. Např. pražiti a spragéti-pukati horkem či zimou. Spraga je trhlina, puklina, prasklina. Podle Machka s na začátku slov později zanikalo. Indoevropský základ je *perg, *preg, praskat.
Asi bude dobré nechat ten název na pokoji. Jsou záhady, které se prostě nedají rozlousknout.

J. Čihák (Pondělí 9. prosince 2013)  ⇑

Je v tom zmatek, Perun - Pergun - Perga.

Encyklopedia Mythica: Perun, Perkons, Perkunas.