Jan Cinert (Pondělí 27. ledna 2014)  ⇑

Radostná zpráva, J. Slouka se byl podívat v Šárce. Viz.

ZH (Pondělí 27. ledna 2014)  ⇑

Franta: první odkaz - je to stejná skála, kterou jsem měl na mysli, na mapě je vidět stezka od křížku přibližně směrem k ní, mám matně v paměti, že u křížku byla šipka, ale opravdu si nejsem jistý.

Zajímavější je podle mě mohyla objekt č. 9, dále pak ukradená stéla. Kdoví, jestli toto (stéla) nebylo původní "lože" a po jeho odvezení se to nějakým omylem nepřesunulo na dotyčný kámen ve svahu, když to někdo marně hledal...

Narazil jsem na protokol o archeologickém výzkumu Budče - viz.

Jan Cinert (Neděle 26. ledna 2014)  ⇑

Ty odkazy jsem už četl a právě proto mi není poloha jasná. Tady je fotka.

Franta (Neděle 26. ledna 2014)  ⇑

na TOPO je jedna skála:
50.19493N, 14.25226E
to by mohla být ta v azimutu cca 51°

a pak je tam sklalnatý svah:
50.19782N, 14.25216E
to by zase mohlo být to severně od zastávky

Tady se píše, že kamen je kousek od kostela (nejspíš Narození Panny Marie)

A tady se píše, že kámen je otesaný a že je to nejspíš pozůstatek po "těžbě kamene" - tedy rozbíjení volně ležících velkých kamenů nebo, že by mohlo jít o romantizující úpravu kamene aby připomínal lehátko.

Jan Cinert (Neděle 26. ledna 2014)  ⇑

Podařilo se mi najít obrázek náramně se hodící k Frantovým grafům přílivů a odlivů v článku o Cernunnovi. Tak jsem ho pod ně přidal. V závěru článku jsou teď navíc obrázky s hadem Apopem, na kterého jsme tu také narazili. Myslím, že jsou docela poučné.

Také se mi podařilo konečně najít smysl číslovek 22 synů a 15 dcer bájného krále Sáma, ačkoliv ve výsledku, jako obvykle, je to zcela jednoduché. Také dost poučné z hlediska důležitosti porovnávání číslovek v mýtech. Je to v kapitole "Co k tomu měl Záviš Kalandra?". Zde.

Jan Cinert (Neděle 26. ledna 2014)  ⇑

Pak by lože nebylo v lese nad žel. zastávkou, jak jsem vyčetl ze stránek jednoho výletníka. Nic jiného jsem k tomu na internetu nenašel.

ZH (Neděle 26. ledna 2014)  ⇑

Tu hypotézu o ptákovině bych úplně nezavrhoval ;). Matně si pamatuju, že jsem tam kdysi jakousi směrovku viděl, ale asi jsem tam nešel. Řek bych však, že kámen není severně, ale severovýchodně od rotundy, na hraně mezi severním a východním svahem až skoro dole, v azimutu cca 51°, tam je totiž na některých mapách značeno skalisko.

V pátek jsem si udělal odbočku ke Kněživce, bohužel je to skoro odtěžené lomovou činností, bylo to poměrně rozsáhlé skalisko, snad 300 x 50 m velké, na severní straně zbylo zajímavé buližníkové skalní miniměstečko. Co se z toho dá usuzovat, nevím.

Jan Cinert (Sobota 25. ledna 2014)  ⇑

Slyšel někdy někdo něco o tzv. Loži sv. Václava nad Zákolany u hradiště Budeč? Vždycky jsem takové věci považoval za naprosté ptákoviny, ale zde by mohlo jít o něco jiného. Jestli jsem správně pochopil, tak kámen se snad nachází v lesním svahu severně nad železniční zastávkou Zákolany (tedy ne nádraží). Potom by byl kámen na linii západu Slunce za rovnodenností a údolí Třebusického potoka. Totéž je i u vztahu rotunda sv. Petra na hradišti a údolí Týneckého potoka. Jsou to náhody nebo záměr?

J. Čihák (Pátek 24. ledna 2014)  ⇑

Buližníky se skládají z 99% z křemene SiO2. Zbytek připadá především na uhlík C v podobě grafitu. Čím je ho více, tím jsou buližníky tmavší. Jemné částice uhlíku v buližníku mají organický původ, jde o zbytky starohorních organismů. Proto mě napadlo, jestli je ten bělavý buližník v Šárce opravdu odbarvený. Mohl vzniknout v oblasti, která v období vzniku horniny byla zcela nepříznivá pro život.

J. Čihák (Středa 22. ledna 2014)  ⇑

PP Kuchyňka u Brázdimi. Zaujaly mě zejména obrázky 4 a 6. Světle šedý buližník se podobá horninám na hradišti v Šárce.

Franta (Středa 22. ledna 2014)  ⇑

Myslím, že na odstínu až tak nezáleží. Světelné podmínky byly určitě rozdílné (popisovaný déšť) a už to stačí k jinému barevnému pojetí snímku stačí. Kámen nemusí být ani nasákavý, stačí vrstvička vody na povrchu.
To by bylo potřeba vyvažovat bílou podle nějaké kalibrované bílé plochy a nebo s sebou nosit zdroj světla se správnou barevnou teplotou.

J. Čihák (Středa 22. ledna 2014)  ⇑

Ještě se zmíním o jednom poznatku, který by mohl napovědět, k jakému druhu přiřadit šárecký kámen. V neděli mě překvapilo, že kámen trochu zešedl. Zjevnou příčinou bylo deštivé počasí a nasákavost kamene. Předtím pršelo málo a foukal vítr. Vysušený kámen byl světlejší, ale nikoliv čistě bílý. Zachytit správnou barvu na fotografii není snadné. Když na kámen svítí sluníčko, je na obrázku žlutošedý.

Franta (Úterý 21. ledna 2014)  ⇑

J.Čihák: vyrazte opravdu na jaře, dříve než se džungle kopřiv a ostružiní dole v lomu zazelená a rozroste.

J. Čihák (Úterý 21. ledna 2014)  ⇑

Kdoví, jak je to s tím trilitem. Třeba někde leží skupina podlouhlých kamenů a někoho napadlo, že by se z nich dalo něco postavit. Na Červeném vrchu jsem viděl skupinu kamenů, viz foto, ale nepřipadala mi nijak zajímavá. Tak jsem ji vyfotil jenom z dálky a šel dál. Při troše fantazie můžeme ve skupině kamenů spatřovat zborcený nebo pobořený dolmen, podobný třeba Kbílskému.

Na Kněživku se půjdu podívat na jaře. Skal je tam více. Buližníkový suk má nahoře rozevřenou trhlinu, vypadá jako velký vizír.

Jan Cinert (Úterý 21. ledna 2014)  ⇑

V onom "hledišti" se nachází svahové sedimenty, které pozvolna narůstají. Takže podle zapuštění do zeminy by se dala přibližně odhadnout posloupnost skutálení jednotlivých bílých kamenů.