Jan Cinert (Pondělí 24. března 2014)  ⇑

Tak to jsem opravdu rád, že se nám to trochu posunulo a díky.
Jestliže použijeme interdisciplinární komparaci (hledání mezioborové shody), což je jediný postup, který já vyznávám, tak je to následovně. Z pohledu geografie (u mne str. 206, předposl. odst.) se jedná o řadu: Milčané (Horní Lužice), Běžunčané (hradiště v Lužici), Veruzani (Brušani - Zabrušany), Fraganeo, Lupiglaa (?) a Opolini město Opole v Polsku. Fraganeo se tedy nalézalo mezi povodím Bíliny a Lupiglaa, které je před Opole. Tím pádem muselo být uprostřed Čech a Lupiglaa připadá na Královéhradecko, které je v jasně dané řadě před městem Opole.
Použijeme-li jazykovědu, tak ve Fraganeo je použit kořen P/Frag, jako v názvu Praga. Je zde tedy shoda, narozdíl od střelby od boku v naší historické literatuře, že Fraganeo nemusí mít s Prahou nic společného.

Jestli se správně domnívám, tak mezi klasickou latinou a Vulgátou by snad velký rozdíl ve skloňování neměl být?

ZH (Neděle 23. března 2014)  ⇑

Jan Cinert: konečně jsem potkal IP, ptal jsem se, jaký by byl nominativ od Fraganeo, pokud by to byl ablativ nebo dativ, tedy by to bylo Fraganeum ev. Fraganeus. Tam se ovšem těžko hledá souvislost s Prahou, právě tak, jako kdyby bylo Fraganeo v nominativu. Když jsem řekl, že o Prahu jít nemusí, ožil a říkal, že Fraganeo tedy může být v nominativu, tuším III. deklinace (nevím, jestli to dobře reprodukuju, podotýkám ještě, že se Ivan zabývá antikou, ne středověkem a text nezná). Já osobně, jak jsem tu již říkal a neuspěl, si myslím, že o Prahu či Pražsko nejde.

J. Čihák (Středa 19. března 2014)  ⇑

Genetický výzkum je také provázen obavami z výsledků. Těžko můžeme předvídat, co všechno mohly způsobit milostné intriky manželek panovníků. Hypoteticky mohlo docházet i k dosazování nevlastních synů panovníků na trůn. Z genetického hlediska to znamená vymření po meči, ale historicky panovnická linie pokračovala dále.

ZH (Úterý 18. března 2014)  ⇑

Náhodně jsem se koncem roku dozvěděl, že jisté pražské genetické pracoviště mělo dělat tento výzkum, ale nebyl udělen grant, tak z toho sešlo. Říkal jsem, že znám člověka, který by to velmi rád zaplatil, tak už to málem bylo domluveno, ale pak jsem upřesnil, že on asi nemá peníze, tak z toho opět sešlo ;). Kdyby to chtěl někdo z diskutujících zaplatit, tak to rád ještě domluvím ;).

Jan Cinert (Úterý 18. března 2014)  ⇑

Vítáme diskutující Bánovou!
Ze svého pohledu bych si dovolil se vyjádřit následovně.
Je mojí dlouhodobou prioritou očištění jména a výsledků výzkumu E. Vlčka v historickém bádání, protože mu bylo opravdu hodně a zcela svévolně ukřivděno.
U genetického výzkumu se dají opět očekávat odlišné výsledky, nežli uvádí současný oficiální výklad. Z celého je celkem jasné, že opět budou používány stejné protiargumenty, jako v případě E. Vlčka.
Ohledně dalších, nově vzniklých otázek to nevidím paušálně. Pro 9. a 1. polovinu 10. století otázky naopak vymizí, ale vzniknou nové pro počátek 11. století. Tady totiž máme k dispozici na pět vládnoucích panovníků pouze dvoje ostatky, a tak ani genetický výzkum vše nemůže vyřešit. Nehledě na skoro úplnou absenci ostatků manželek.

Na tomto fóru řešíme jen nějaké dílčí záležitosti, které jsme případně schopni dotáhnout podle svých sil a znalostí. Problém s neuskutečněním genetického výzkumu je ale celospolečenský, a ten my tady nevyřešíme. Teprve až se více jedinců bude zajímat o tento výzkum a něco budou ochotni pro něj udělat, situace se změní.

Bánová (Úterý 18. března 2014)  ⇑

Dobrý den,

mohli byste se přestat přít a upřít své síly na obnovení výzkum DNA Přemyslovců, čímž by se hodně otázek vyřešilo, i když akademická obec historiků se tomuto výzkumu brání. Domnívám se, že po tomto výzkumu by bylo nastaveno mnoho dalších otázek, že se naši historici nemusejí obávat, že by neměli o čem psát. Zároveň by došlo k očištění vědeckého renomé prof.Vlčka, který byl poslední léta svého života osočován a vláčen vědeckým tiskem pro stanovení stáří koster Přemyslovců, což se nehodilo do schématu. Je otázkou zda by vědeckost výzkumu forenzní DNA nebyla zpochybněna podobným nevybíravým způsobem.

Jan Cinert (Čtvrtek 6. března 2014)  ⇑

Článek je to hodně obsáhlý, obsahuje odvážné kostrukce, ale já osobně se k nim nemohu vůbec vyjadřovat. Nejen kvůli nedostatku znalostí, ale zejména se jedná o jiné období, nežli je raný středověk. Autor řeší jen Kelty a Germány ohledně Boiohaema a neporovnává to se zprávami z pozdějších dob. Proto ta pochybná úvaha, na kterou jsme narazili.

Jestli jsem to správně pochopil, tak se jedná o Emanuela Šimka. Takže s odstupem času u něho napsané již nelze zcela přejímat.

J. Čihák (Čtvrtek 6. března 2014)  ⇑

Letem jsem přečetl článek o názvu Boiohaemum. O Fraganeu a Slavníkovcích se píše v pozn. na str. 17.

Jan Cinert (Středa 5. března 2014)  ⇑

J. Čihák: To se jen v literatuže takhle stále špatně opakuje. Beheimare je v první části a jedná se o název České kotliny. Fraganeo je v druhé, dodatečně o 100 let později, přidané části. V té jsou v rámci České kotliny jmenováni Veruzani (Brušani) v povodí Bíliny, pak je Fraganeo a Lupiglaa. Boiohaemum byl název České kotliny již od Bójů, takže se Slavníkovci nemá nic společného. Kde jste to vyčet? Já bych tam již nic dalšího raději nečet.

Ibrahim použil Búima jako název České kotliny a Frága jako město a zároveň jako zemi. Ale příslušná věta je v překladech přebásněna tak, že tento původní smysl ztrácí. Zatím jsem nedohledal přesné znění, což asi bude také tím, že originál je arabsky. :-)

J. Čihák (Středa 5. března 2014)  ⇑

Zaujalo mě zajímavé vysvětlení. Bavorský geograf rozlišuje Beheimare a Fraganeo. Ibrahim znal v dnešních Čechách dvě území, Frága (Brága=Pražsko) a Búima (=Boiohaemum). K rozšíření historického názvu Boiohaemum – Boemia na celou zemi došlo po vyvraždění Slavníkovců. Všechno ovládli Přemyslovci a v 11.stol. o starém rozdělení země nevěděli ani kronikáři.

ZH (Středa 5. března 2014)  ⇑

Nerad bych řekl něco blbě a můj 'zdroj' se neozývá...

Jan Cinert (Pondělí 3. března 2014)  ⇑

ZH: "Fraganeo je v ablativu - to by se v daném výčtu přeložilo jako český lokativ, tedy 've Fražsku'". Jak by potom zněl 1. pád?

ZH (Sobota 1. března 2014)  ⇑

Zajímavé je se podívat na staré mapy, jak to tam vypadalo, bylo tam víc kopečků. Co je dnes, zbylo po těžbě v lomu, bůh ví, jaké tam byly třeba i výraznější útvary. Ještě na ortomapě z 50. let je zachován kopeček při letištním otletu, prostřední je možná pod stromy dosud.
Na Císařských otiscích jsou malována skaliska jen v místě, kde je dodnes buližníkové skalní městečko, tedy vlevo od cesty nahoru, která se jmenuje Pod skálou.
Bohužel mapy na oldmaps.geolab.cz nejsou v posledních dnech funkční, tak jedině na mapy.cz.

Jan Cinert (Sobota 1. března 2014)  ⇑

Mylně jsem se domníval, že vizír je na severním výchozu, je podle foto č. 4 na jižním. Potom je od něj azimut k Číčovickému kamýku cca 320°, což je azimut nejsevernějšího západu Měsíce. Je ale pořád otázka dohlednosti, je tam zhruba uprostřed nějaká boule, ale jak již víme, takové malé vzdálenosti a převýšení je nutné ověřit v reálu, protože mapám se v tomto nedá věřit.

J. Čihák (Sobota 1. března 2014)  ⇑

Vzdálenost mezi výchozy je 104 m. Převýšení je vidět na fotografii č.4. Neumím ho přesněji odhadnout, z mapy ho těžko zjistíte, muselo by se změřit teodolitem.