ZH (Úterý 30. září 2014)  ⇑

Azimut jižního okraje střechy proboštství je 93.2°, odklon zachovaného základu portiku je od ní odkloněn o 9.1°, mně tedy vychází 84.1° pro nejstarší kostel.
Doufám, jako vždycky, že dotyční pánové teď uvažují nad azimutem a odpovědí vám, až to spočítají, nebo vám oznámí, že to přesně nelze. Já totiž pokaždé nechci věřit, že by někdo dokázal, byť sebepošetilejší, dotaz nechat bez odpovědi. Ovšem skoro vždycky se zklamu ;).
Nicméně, to archeoastronomické datování může leckomu připadat jako slabina vašich teorií.

Jan Cinert (Úterý 30. září 2014)  ⇑

Je to již 14 dní, co jsem zkusil požádat archeologa spjatého s novým výzkumem kostela na Vyšehradě o azimut pro archeoastronomické datování. Archeologa spojeného se starším výskumem jsem oslovil před týdnem. Výsledek je stejný, jako v jiných předchozích případech. Vůbec žádná odpověď.

Zkusil jsem stanovit azimut podle obrázku na internetu a GE. Vyšlo mi 79,1°, údaje jsem uložil v Azoru. Žádné závěry nečiním, když azimut není ověřený.

J. Čihák (Pondělí 29. září 2014)  ⇑

Díky, že jste na tom zapracoval, mně nyní chybí čas. Mezi Bulovkou a náměstím Na stráži se zřejmě nacházelo keltské pohřebiště.

Vy jste prosazoval Per-ahwa jako brodiště (přes, skrze). Per také může znamenat podle nebo podél. Per-ahwa může vyjadřovat totéž, co názvy obcí Poříčí.

ZH (Neděle 28. září 2014)  ⇑

JČ: A ještě vrstevnicová mapa Bulovky z r. 1910, kde ještě je západní skalisko, zatímco východní je už odtěženo, viz. Skála tedy měla přes 264 m.n.m, nynější skála s rozhlednou má nyní 258 m, měla 261. Každopádně to bylo skvělé místo pro ev. hradiště, takže souhlasím s vašimi byvšími úvahami.

ZH (Neděle 28. září 2014)  ⇑

Bragh-ahwa – Věčná řeka ;).

ZH (Neděle 28. září 2014)  ⇑

Ještě jeden pohled.

Nejvyšší místo Bílé skály je skalka asi 50 m západně od plicního pavilonu, cca 10 m vysoká, je na ní mimochodem rozhlednička (vyhlídková plošina se zábradlím, samozřejmě zchátralá a obrostlá stromy, původně vypadala takhle). Skalka je na západní straně odtěžená lůmkem, který zřejmě není starý. Skála byla odtěžena i hlavně na východní straně, aby udělala místo pavilonu (viz), přičemž hlavní dvě skaliska byla jižně pavilonu, oddělena roklí, kterou dnes vede zásobovací cesta do sklepa pavilonu. Řekl bych, že na onom obrázku je již skála z obou stran uříznutá, proto má tak strmé okraje.

ZH (Pátek 26. září 2014)  ⇑

Ještě jeden.

ZH (Pátek 26. září 2014)  ⇑

Tady je to z druhé strany, tady je totéž s z podobné doby.

J. Čihák (Pátek 26. září 2014)  ⇑

Na staré fotografii jsou velké bledé skvrny. Úplně vlevo cosi je.

ZH (Středa 24. září 2014)  ⇑

Své dva příspěvky jsem raději smazal, koukal jsem na to přes mobil.
To sedlo nad pravou částí budovy je ono mezi Rokoskou a VÚTRNem, skála, či co to je, je tedy někde v oblasti Truhlářky, tedy západně od VÚTRN.
Ovšem tady nic takového není...

J. Čihák (Středa 24. září 2014)  ⇑

ZH: Tady je vidět skalní výchoz na vrcholu Bulovky (vlevo nahoře). Vrchol byl tehdy holý. Z fotografie není patrné, jestli měl výchoz stolový tvar.

J. Čihák (Úterý 23. září 2014)  ⇑

Cinert: Na tohle jsem zapomněl, jako na spoustu faktů, které jsem dříve nosil v hlavě. Teď mě letmo cosi napadlo k názvu země, ale raději pošlu mail, když je kniha rozepsaná.

ZH (Úterý 23. září 2014)  ⇑

Ještě z Libně: tady je série starých fotek, na některýcj je vidět konfigurace buloveckého kopce, ale moc mně to jasné není.

Jan Cinert (Pondělí 22. září 2014)  ⇑

J. Čihák: Podobnost mezi Prahou a Nitrou je veliká. Rozebírám to v připravované knize. Už jen to základní, v obou případech je koncovka -a, a jedná se o použití názvu země u názvu místa - metropole.

Abych předešel případným všetečným dotazům, tak další slib - dělám nyní vše proto, abych měl po vánocích čas výhradně pro dopsání této přelomové knihy. Takže další jaro.

Ale omyl s tím nitranským Pribinou a jeho kostelem jsem přece vyvracel už v knize Bylo to jinak.

ZH (Pondělí 22. září 2014)  ⇑

Ověřil jsem to i na jedné uz fotek tady, jsou tam i jiné, které vás asi budou víc zajímat. A ještě jeden.