ZH (Neděle 12. července 2015)  ⇑

Zajímavá je ta branka v jednom z vchodů, připomíná mi onen Kosmův práh, před kterým se i velcí pánové museli sehnout.
Něco o rondelech.

ZH (Neděle 12. července 2015)  ⇑

Obrázek na serveru je, proč to vázlo, nevím. Catal Huyuk

Franta (Neděle 12. července 2015)  ⇑

ZH: No, když Romulus vyoral tu brázdu, jaký to mělo význam? Magický, kultovní? A byla to jen obyčejná brázda. Pořádný kruhový příkop je pořádně zdůrazněný magický, kultovní úkon, nebo ne?

Franta (Neděle 12. července 2015)  ⇑

Video nabízející vysvětlení, co má Sešat na hlavě

PS pokusil jsem se odeslat několikrát obrázek, ale vždy to skončilo u Čekání na zhola.com... Obrázek měl jméno catal-huyuk3.jpg, pokud se přece jen dostal na server, není na něj odkaz a je jich možná víc

Franta (Neděle 12. července 2015)  ⇑

ZH: pokud by v příkopu byla voda, mohl by se na její hladině pozorovat odraz např. Měsíce - když by se pozorovalo z určeného místa a objevil by se na hladině odraz, znamenalo by to, že měsíc dosáhl určené výšky.
Podobného principu prý využíval Koperník - on měl rozmístěné misky se rtutí a zaznamenával na stěně polohy slunečních prasátek

ZH (Neděle 12. července 2015)  ⇑

Díky, Franto, za odkaz.

Mezitím jsem došel k názoru, že rondely byly sídla projektovaná na omezenou dobu, protože pak se tam tolik rozmnožil obtížný hmyz a hlodavci, že již nebylo možno je vystrnadit, a proto se nové sídlo založilo kus dál. Viz též zvyky vyorat okolo sídla brázdu, třeba při založení Říma. Vodní příkop a palisáda byly především ochranou před zvířecími predátory, a ohradou pro dobytek. Ta přerušení (vodního) příkopu byla proto, že to bylo jednodušší než mostky. Jak byly ty vstupy chráněny, ještě nemám dořešeno, mezery v palisádě nějakou posunovací palisádovitou stěnou, ty příkopy, v místě mola často vybíhající kus radiálně ven, to nevím. mimochodem si nedovedu představit, jaký astronomický či kultovní význam by mohl mít příkop.

Franta (Neděle 12. července 2015)  ⇑

ZH:
Archeoastronomické památky na Moravě. Rostislav Rajchl.
T
Rondel Těšetice-Kyjovice - předpoklad dřevěné branky ve vstupu

Jan Cinert (Úterý 7. července 2015)  ⇑

Na obzoru by měl být až vrch Čerňava, vyšší než Hostýn o asi 100 m. Ale právě zákryt obou dominant mohl být tím určujícím pro umístění svatyně u Brodku u Prostějova. To je zase to, co je nejlépe ověřit na místě, včetně dohlednosti. Takže pojede-li někdo na Moravu ...

Sonda je odstranění zeminy na podloží, takže v tomto případě se jedná o plošnou sondu v rozsahu zkoumané plochy. V sondě se jámy poznají podle tmavší humóznější hlíny, protože původní světlejší byla kdysi vybrána a později se do jámy dostala ta z povrchu. Po stanovení jam následuje pečlivý výběr zeminy z jam a ta se pak prosévá apod. Fotky jsou tedy někdy z různých fází, kdy třeby ještě jámy nebyly vybrány. Šířka sloupů se dá jen odhadnout, byly užší než jáma, avšak jámy nebyly dělány zbytečně širší, než byly sloupy. Takže tady byly sloupy asi opravdu široké. O posun zeminy se tu může jednat, protože je ujetý celý zpadní konec severní řady.

Chtělo by to také zjistit pro další úvahy, jak přesná je orintace na východ.

ZH (Úterý 7. července 2015)  ⇑

Pozoruhodné je, že přesně na východ je hradiště Hostýn, vrchol je vidlicovitě rozdvojen.

ZH (Úterý 7. července 2015)  ⇑

Zajímavé bude, co se najde v okolí neinvazivním průzkumem.

Poučte mě znalejší: mám vždycky problém z takovýchto fotek vydedukovat, co je archeologická sonda a co např. jáma pro sloup. Jak byly sloupy široké, ta nepřesnost uspořádání jde na vrub sloupům, sondám, posunům země během věků?

Jan Cinert (Úterý 7. července 2015)  ⇑

Když to po sobě čtu, tak zjišťuji, že jsem napsal jen část své myšlenky. Těch případných sedm sloupů by bylo sedm letních lunací mezi rovnodennostmi a byly by třeba výškově tak, že by kopírovaly oblouk výšek Slunce a případně novolunního srpku na jižním obzoru.

Hlavně jsem raději ověřil orientaci. Je to skutečný "přesný" východ-západ, jen z toho co je k dispozici se úplná přesnost ověřit nedá. Stavba je zde. Publikované obrázky jsou vzhůru nohama, takže "chodba" směřuje k západu. Jenže vzhledem k převýšení západního obzoru dochází k odchylce paprsků Slunce, zatímco u východu Slunce nikoliv (uloženo na Azoru). Pokud je stavba skutečně orientována na 90°, tak byla koncipována na východ Slunce. Na východní straně bylo i ono zhuštění sloupů.

Franta (Pondělí 6. července 2015)  ⇑

Já myslím, že sloupy tvoří jednu stavu, viz viz obrázek. Píše se, že je stavba 4m široká a 20 metrů dlouhá.
Jak s Měsícem na první pohled nevím, ale hrubým odhadem vychází, že příčné linie tří sloupů ve východní části by mohly být slunovratové - vržené stíny sloupů při slunovratových východech tvoří linii. Podobně by linii tvořily stíny dvou prostředních sloupů za rovnodennosti. Ostatně za rovnodennosti by stavba asi měla vrhat tři rovnoěžné linie stínů - žádný ze stínů by neměl na delších stranách opustit stavbu.

Jan Cinert (Pondělí 6. července 2015)  ⇑

Zajímavé, i pěkně napsané, autor tam nic nepřidává a neplete.
Nevím s tím zatměním Měsíce. Co když je sloupů jen sedm v řadách a poslední dva jsou součástí relativně samostatné stavby? Pak by se mohlo jednat o sledování výšek Slunce a Měsíce v pohledu na jih, když tam má být zároveň hlavní směr na rovnodennostní bod na východě. Nebo jen symbolické vyjádření čísla sedm. Hlavně se nejspíše jedná o linii slunečních paprsků v dlouhé chodbě za rovnodenností. Doufejme, že se opravdu jedná o skutečný sever a ne katastrální mapy. Jak se to snadno poplete je vidět v pláncích vyšehradského kostela zde.

Franta (Neděle 5. července 2015)  ⇑

Franta (Pondělí 29. června 2015)  ⇑

Jan Cinert: nevím odkut informaci o věstci a vytyčování Cardo mám. Nepamatuji si už zdroj, ani jak moc byl(je) spolehlivý.