Kniha HAJDY NA HRAD
TISK
HLEDÁNÍ
PŘIDAT VZKAZ
NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
PŘIDAT VZKAZ
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Jan Cinert (Pátek 6. listopadu 2015) ⇑
ZH: Pokud Vám z Běchovic neodpověděli, zkuste dotaz do Muzea okr. Praha-Východ na Andreu Němcovou (nemandrea@seznam.cz). Ohledně Kuchyňky byla mimořádně ochotná.
J. Čihák (Pátek 30. října 2015) ⇑
Pozemek mohl sloužit jako vojenské cvičiště, tzv. rajtšúl. Dragouni z Brandýsa a Kostelce tam mohli nacvičovat třeba kruhovou obranu. Nemám však žádné indicie, že u Běchovic bylo nějaké vojenské cvičiště.
J. Čihák (Čtvrtek 29. října 2015) ⇑
Kruhový pozemek se nacházel 1 km od lesa Vidrholec. Na les navazovala obora zřízená majiteli škvoreckého panství. Sloužila pro chov jelenů a daňků. Bažantnice prý byla přímo ve Škvorci (3 km od obory) a pak kamsi přeložena...
ZH (Středa 28. října 2015) ⇑
Do katastru Kolodějí patří kupodivu skoro celý Klánovický les (Vidrholec), ale zrovna ten kruh je do něj vsunut jako součást katastru běchovického. Cesta ke kruhu nevede z Kolodějí, ale z Běchovic kamsi na východ.
Zapomněl jsem, že existuje legenda k Císařským otiskům.
Je zajímavé, že průsek má vlastní číslo parcely, a každá půlka kruhu taky.
No dal jsem se poddat, poslal jsem dotaz autorovi stránek o historii Běchovic. Třeba tohle je docela půvabné.
Ten průsek se pro nezasvěceného jeví na katastrálních mapách východo-západní, my ovšem víme, že jde o ono natočení. To by možná svědčilo pro to, že průsek byl vytyčen až podle těchto map.
Zapomněl jsem, že existuje legenda k Císařským otiskům.
Je zajímavé, že průsek má vlastní číslo parcely, a každá půlka kruhu taky.
No dal jsem se poddat, poslal jsem dotaz autorovi stránek o historii Běchovic. Třeba tohle je docela půvabné.
Ten průsek se pro nezasvěceného jeví na katastrálních mapách východo-západní, my ovšem víme, že jde o ono natočení. To by možná svědčilo pro to, že průsek byl vytyčen až podle těchto map.
Jan Cinert (Úterý 27. října 2015) ⇑
Takový odklon od VZ osy je u rondelů častý a já jsem zatím nezjistil proč. Ale nač ten udržovaný průsek? Na VM je to nápadný útvar a bylo by divné, že by si ho dosud nikdo nevšiml. Třeba se o tom ví, jen zjistit koho se zeptat. :-) Mohla by být třeba nějaká souvislost se zámkem v Kolodějích?
ZH (Úterý 27. října 2015) ⇑
Tady je podrobná mapa z r. 1964, místní název V panenkách. To modré na nových mapách je zřejmě moderní zavodňování polí.
Průměr kruhu je 270 metrů, pozoruhodné je na Císařských otiscích i II. VM, jak je tam pečlivě zakreslen průsek, na Cís. ot. zeleně. Azimut průseku je 85°, nezdá se, že by to někam ukazovalo. Kdyby to byla obora, nač by tam byl průsek, vedla tam silnička, žádný altán, pomník ap. malován není.
Průměr kruhu je 270 metrů, pozoruhodné je na Císařských otiscích i II. VM, jak je tam pečlivě zakreslen průsek, na Cís. ot. zeleně. Azimut průseku je 85°, nezdá se, že by to někam ukazovalo. Kdyby to byla obora, nač by tam byl průsek, vedla tam silnička, žádný altán, pomník ap. malován není.
Jan Cinert (Úterý 27. října 2015) ⇑
Zajímavý úlovek. Osobně zatím názor nemám. Ta následná parcelace je důležitá, ale obvodová rýha je nějak úzká na příkop. Že by jen palisádový žlábek rondelu? Ten by se ale tak hodně nedochoval. Tady je ještě něco vidět.
ZH (Pondělí 26. října 2015) ⇑
Dík za Štěrboholy.
Ovšem na Císařských otiscích jsou tomu přizpůsobeny katastrální hranice, což částečně přetrvává dodnes. Na III. voj. mapování už les není, ale cesta, co do něj vede a jakási půlkruhová hranice okolo je. Na I. VM je to sporné, lze to tam vytušit.
Kousek západně odtud je drobný lesík, odkud je na nových mapách zakreslena vodoteč vedoucí na sever do Běchovic, ještě kousek dál na západ takový hradišťovitý výběžek nad Rokytkou.
Dnes na ortofotomapách stopy vidět nejsou, v padesátých letech snad lze kruh vytušit.
Na Císařských otiscích jsou šedě zpravidla lesy, ovšem tady jsou dva soustředné kruhy stromů.
Mohl to být nějaký novověký památník? Nebo to na půdorysu pravěkého rondelu? ;
Ovšem na Císařských otiscích jsou tomu přizpůsobeny katastrální hranice, což částečně přetrvává dodnes. Na III. voj. mapování už les není, ale cesta, co do něj vede a jakási půlkruhová hranice okolo je. Na I. VM je to sporné, lze to tam vytušit.
Kousek západně odtud je drobný lesík, odkud je na nových mapách zakreslena vodoteč vedoucí na sever do Běchovic, ještě kousek dál na západ takový hradišťovitý výběžek nad Rokytkou.
Dnes na ortofotomapách stopy vidět nejsou, v padesátých letech snad lze kruh vytušit.
Na Císařských otiscích jsou šedě zpravidla lesy, ovšem tady jsou dva soustředné kruhy stromů.
Mohl to být nějaký novověký památník? Nebo to na půdorysu pravěkého rondelu? ;
Franta (Pondělí 26. října 2015) ⇑
Franta (Pondělí 26. října 2015) ⇑
ZH (Pondělí 26. října 2015) ⇑
Jan Cinert (Pátek 16. října 2015) ⇑
Právě proto jsem rovnou připoměl Bruncvíka, který má jasné znaky světového mýtu a nemůže být až středověkou pověstí, byť byl pozdně zapsán. Takže nejde tak moc o tvary jmen a názvů v zápisu pověsti, důležité je, jaké jsou základní motivy a číslovky.
Mimo soupeření o jednu novolunní Dívku je tam ta zakrytost levé ruky rukavicí a ve variantě dodání síly na pohnutí balvanem (Sluncem), jako v Garentině, se zákazem ohlédnutí, který je i v Orfeovi a Eurydice.
Mohli přinést pověst kolonisté, ale právě přítomnost světových prvků určuje, že původ pověsti může být už v pravěku. Krušné hory mají dost zvláštní tvar, směrem na sever se postupně snižují a tam byl opravdu dlouho prales, pustina ibn Jakúba, ale na jih od rozvodí je prudký sráz a pod ním hned úrodné údolí Bíliny a planina středního Poohří. Pobíliní bylo nepřetržitě osídleno od neolitu, hradisko u Černovic je z doby bronzové. Pověst může pocházet od lidí v nížině u Chomutova a Marzebila by odešla na zimu do zásvětí na západě, po založení města do kláštera v Kadani. Teprve dodatečně by byly přidány kolonizační vsi v okolí Kadaně ve vyšších polohách.
Mimo soupeření o jednu novolunní Dívku je tam ta zakrytost levé ruky rukavicí a ve variantě dodání síly na pohnutí balvanem (Sluncem), jako v Garentině, se zákazem ohlédnutí, který je i v Orfeovi a Eurydice.
Mohli přinést pověst kolonisté, ale právě přítomnost světových prvků určuje, že původ pověsti může být už v pravěku. Krušné hory mají dost zvláštní tvar, směrem na sever se postupně snižují a tam byl opravdu dlouho prales, pustina ibn Jakúba, ale na jih od rozvodí je prudký sráz a pod ním hned úrodné údolí Bíliny a planina středního Poohří. Pobíliní bylo nepřetržitě osídleno od neolitu, hradisko u Černovic je z doby bronzové. Pověst může pocházet od lidí v nížině u Chomutova a Marzebila by odešla na zimu do zásvětí na západě, po založení města do kláštera v Kadani. Teprve dodatečně by byly přidány kolonizační vsi v okolí Kadaně ve vyšších polohách.
Franta (Pátek 16. října 2015) ⇑
Koukal jsem ještě do článku o Marzebille a je tam i věta:
Jindy zase navštívila uhlíře z Menhartic (Marzdorf). - Menhartice jsou ten Meinhardesdorf z darovací listiny, takže časem se z Meinhardesdorf vyvinulo Marzdorf (jak se ta vesnice jmenuje na mapě 2 vojenského mapování). Takže kdo ví, co je "Marze"
Jindy zase navštívila uhlíře z Menhartic (Marzdorf). - Menhartice jsou ten Meinhardesdorf z darovací listiny, takže časem se z Meinhardesdorf vyvinulo Marzdorf (jak se ta vesnice jmenuje na mapě 2 vojenského mapování). Takže kdo ví, co je "Marze"
Franta (Pátek 16. října 2015) ⇑
K Marzebille. Jestli jsem dobře pochopil, tak věta: "Zmiňuje se o ní i kronikář Lehman žijící v letech 1611 – 1688", by mohla znamenat nejstarší dohledanou zmínku o Marzebille. Potom mohla do Krušných hor přijít s nějakou kolonizační vlnou a nemusí mít slovanské kořeny. V 10 století byly Krušné hory v podstatě neproniknutelný prales, náznaky pohybu do hor jsou až kolem roku 1200 (Osecký klášter 1206, v darovací listině Křímovského újezdu 1281 jsou jména dvou nejvýše položených vesnic už německá (Durrental a Meinhardesdorf), níže položené vesnice mají jména česká). A když se v patnáctém století objevilo stříbro na saské straně hor, nastala do hor asi skutečná invaze. V 17 století, kdy Lehman pověst zapsal byl už prales minulostí, na hřebenu hor bylo spoustu horních měst a vrcholky Krušných hor mohly být osídleny "dost mezinárodní" společností.
"bila" by mohl být pozůstatek z "bella" a Marze by mohlo nějak souviset s Martem, s jarem?
"bila" by mohl být pozůstatek z "bella" a Marze by mohlo nějak souviset s Martem, s jarem?
Jan Cinert (Čtvrtek 15. října 2015) ⇑
Nemohu s Vámi souhlasit, pane kolego. :-) Mé kruhy vykroužené do rondelu v Těšeticích jsou v notebooku, který je nyní u syna, takže je sem nemohu dát. Ale opravdu jsem došel k tomu, jako i jiní dříve, že zploštění je záměrné a přesně vytvořené, pak už nebyl čas to dále zkoumat. Jakmile to půjde, tak to sem dám.
Přeci jen jsem našel text níže zmíněné albánské pohádky na str. 132 (O zazděné ženě). Upozorňuji dále na půvabnou variantu našeho Otesánka na str. 114 (Mujiho síla), kde je zkrocení nikoliv babkou s motykou, ale tím, že víly už nedaly Mujimu dále sát ze svých prsou. Dokonce jsou tam i první tři lunace po zimním slunovratu v podobě prvních tří kapek mléka.
Dále stojí za pozornost balada o Doruntině/Garentině na str. 125. Je tam devět postupně zemřelých bratrů, tedy zde již zmiňovaných devět týdnů po 20 dnech. Nejmladší musí vstát z hrobu aby přivedl sestru k matce, protože jeho čas uplynul dříve (9 x 20 = 180 dnů), nežli skutečná délka poloviny solárního roku. Podobně zase sestřička sedmi krkavců nestihla došít košilku sedmému bratříčku. Takže další doklad používání 20denního týdne.
Přeci jen jsem našel text níže zmíněné albánské pohádky na str. 132 (O zazděné ženě). Upozorňuji dále na půvabnou variantu našeho Otesánka na str. 114 (Mujiho síla), kde je zkrocení nikoliv babkou s motykou, ale tím, že víly už nedaly Mujimu dále sát ze svých prsou. Dokonce jsou tam i první tři lunace po zimním slunovratu v podobě prvních tří kapek mléka.
Dále stojí za pozornost balada o Doruntině/Garentině na str. 125. Je tam devět postupně zemřelých bratrů, tedy zde již zmiňovaných devět týdnů po 20 dnech. Nejmladší musí vstát z hrobu aby přivedl sestru k matce, protože jeho čas uplynul dříve (9 x 20 = 180 dnů), nežli skutečná délka poloviny solárního roku. Podobně zase sestřička sedmi krkavců nestihla došít košilku sedmému bratříčku. Takže další doklad používání 20denního týdne.
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
PŘIDAT VZKAZ
