Franta (Úterý 5. ledna 2016)  ⇑

Jan Cinert: zkusit najít nějakou jinou tabulku?
Zatím třeba na
http://www.astro.com/swisseph/swepha_e.htm
jsou na stránce pod textem
Lunar phases (100 years on 19 pages per file)
odkazy na PDF soubory s tabulkou fází

Jan Cinert (Úterý 5. ledna 2016)  ⇑

vopicka: Já osobně zatím nic, poněvač jak odhaduji časopis vyšel až asi koncem léta, kdy jsem na tyto záležitosti neměl čas. Zítra ho snad budu mít.

Provětral jsem trochu Azora a nové výsledky jsem dal až na konec článku v Dodatku, aby se novinky nemusely hledat. Někde jsem narazil na známá omezení metody, ale u kostelů v Magdeburku mi udělalo velkou radost, jak výsledky pěkně vychází.

Před delším časem jsem si všiml, že potřebný odkaz na měsíční fáze "http://eclipse.gsfc.nasa.gov/phase/phasecat.html" je nepřístupný. Myslel jsem si, že se jedná o přestavbu stránek, ale je to tak už hodne dlouho. Jediné, kam jsem se tam dostal, je http://eclipse.gsfc.nasa.gov/LEcat5/LE-1999--1900.html, a v tom se nevyznám. Chybí tedy nyní jednoduchý přehled fází Měsíce a já musím pracně v Azoru manuálně hledat rok po roku. Nevěděl by někdo řešení?

Franta (Pondělí 4. ledna 2016)  ⇑

Všem vše nejlepší do nového roku!

vopicka:28 evropských rotund s geodetickým zaměřením, to by byl hezký vzorek pro archeoastronomické datování. Lze u publikovaných rotund určit azimut osy rotundy?

vopicka (Pondělí 4. ledna 2016)  ⇑

Všechno nejlepší v novém roce.
Co říkáte na stostránkový rozbor Malostranský kostel sv. Václava v geometrickém světě středoevropských rotund zveřejněný ve Staleté Praze 1/2015 od dua Čiháková a Müller?

ZH (Čtvrtek 31. prosince 2015)  ⇑

Díky, to je milé, přeju taky vám i všem ostatním vše nejlepší.

Jan Cinert (Čtvrtek 31. prosince 2015)  ⇑

Přeji všem diskutujícím i náhodným návštěvníkům Vše nejlepší do Nového roku!

zh (Neděle 27. prosince 2015)  ⇑

Dobrý den, hlesl na centrum.cz.

Elena Zichová (Neděle 27. prosince 2015)  ⇑

Kontaktujte mě prosím na elenazichova@seznam.cz.

Elena Zichová (Neděle 27. prosince 2015)  ⇑

Mohli byste mi prosím napsat kontaktní e-mail na Vás, kdo znáte dobře Prahu a její věže? Pátrám po identitě věže, kterou vyobrazil na jednom ze svých dřevorytů můj děda. Myslím, že by mohla být právě v Praze. Pokud byste mi chtěli pomoci ji identifikovat, pošlu foto. Děkuji. Elena Zichová

J. Čihák (Úterý 10. listopadu 2015)  ⇑

Myslivci tomu říkají přezimovací obůrky. Jsou velké 2,5 až 12 ha. Zvěř je v nich přikrmována. Volně prochází dovnitř i ven. Teprve když napadne sníh a zdá se, že veškerá zvěř je v objektu, myslivci uzavřou vrata. Zvěř je uzavřena od začátku prosince do první poloviny května. Má v obůrkách klid, je kvalitně krmena a nemůže působit škody okusem v lese. Provádí se tam průběrný odstřel. Tím se zajišťuje kvalita chovu volně žijící zvěře.

Účel rondelu u zámku Kačina je prokázaný. Rondel mezi Běchovicemi a Újezdem je velmi podobný. Nelze pochybovat o tom, že sloužil k zimnímu shromažďování zvěře.

ZH (Pondělí 9. listopadu 2015)  ⇑

Tady se píše "unikátní památka určená pro shromažďování zvěře zvaná rondel", jinde "lovecký rondel".

ZH (Pondělí 9. listopadu 2015)  ⇑

To je opravdu podobné.
Ta hvězdice vedle je Velká bažantnice, ale tohle je bez popisu.
CO, topo 5.

J. Čihák (Pondělí 9. listopadu 2015)  ⇑

PS: Rondel je také vidět na Mapách.cz.

J. Čihák (Pondělí 9. listopadu 2015)  ⇑

Našel jsem stránky, kde je na mapě stabilního katastru z r.1838 zakreslen dvojitý stromový rondel o průměru odhadem 250 m. Nacházel se u zámku Kačina na Novodvorském panství rodu Chotků. Podobnost s kruhovým pozemkem, který se nacházel mezi Běchovicemi a Újezdem, je opravdu velká.

PDF

ZH (Pátek 6. listopadu 2015)  ⇑

Dík, oni odpověděli, že nikdo neví, ale říká se prý, že to bylo keltské oppidum, což je nesmysl. Díky za tip.