Kniha HAJDY NA HRAD
TISK
HLEDÁNÍ
PŘIDAT VZKAZ
NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
PŘIDAT VZKAZ
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
ZH (Čtvrtek 6. května 2010) ⇑
Zajímavé. Ale, když už hledáme analogie, upozorňuji na kostel P. Marie a sv. Karla Velikého na Karlově, kam směřuje ona centrální cesta obory Hvězda. Ten sice založil Karel IV. jako gotický s neobvyklou osmibokou dispozicí, ta obdivovaná osmiboká klenba kopule je však renesanční, postavená zřejmě Bonifácem Wohlmutem, byť o 20 let později než letohrádek. Wohlmut se podílel i na Hvězdě. No, nechci tím nic tvrdit, jen, kdybychom hledali pozemské stavby ve směru cest, tahle by byla příhodná.
J. Čihák (Středa 5. května 2010) ⇑
Karlův zámek http://wiki.mapy.cz/index.php/Karlův_zámek_(zámek)
Zelená hora www.zamekzdar.cz Menu:Areál zámku:Zelená hora
Zelená hora www.zamekzdar.cz Menu:Areál zámku:Zelená hora
ZH (Středa 5. května 2010) ⇑
Teď bude mluvit jen má romantická intuice, protože o tom nic nevím. Hvězdou a Bílou horou končí ona, nevím jak se správně jmenuje, dejme tomu střešovicko-strahovská křídová tabule, letohrádek je přímo nad docela slušným srázem, odkud je skvělý rozhled na západ a severozápad. Asi to ve středověku a dřív bývalo dobré strategické a pozorovací místo z hlediska byť dost vzdálené Prahy; samo o sobě vůbec není chráněno od východu. Zda jsou opravdu nějaké doklady krom romantických pověstí o pravěké svatyni, jsem se nedozvěděl, ale je to poměrně pravděpodobné, protože pod Hvězdou v Ruzyni a Liboci byla pravěká sídliště vč. nedávno objeveného rondelu, který je kupodivu v ďolíku. Pokud máme představu, že sídliště mívala nějakou akropoli, tak Hvězda je asi ideálním místem, byť na východ pokračuje onou obrovskou plochou tabulí.
Mám taky pocit, že Ferdinand Tyrolský budoval kolem Pražského zámku (na který hrad spolu s otcem přestavěl) zahrady a letohrádky pro kratochvíli a holedbání se (letohrádky nebyly určeny obývání, ale byly ve stylu římských reprezentativních vil). Řekl bych, že si FT tak romanticky hrál, možná kvůli své podobně založené bystré nešlechtické tajné manželce, bůhví, jaké v tom měla ona prsty.
Na východ z letohrádku moc vidět nebylo, protože obora předcházela stavbě, ale je možné, že ta vysoká (oproti dnešní) střecha byla mj. kvůli rozhledu a naopak své viditelnosti.
Řekl bych, že letohrádek je čirý výplod renesančního myšlení a cítění a že těžko bude mít co dělat se středověkými představami.
Otázka je, kdo vlastně dílo opravdu navrhl a projektoval, nakolik FT sám, jak nyní traduje (Habsburkové ovšem prý tvůrčími uměleckými vlohami neoplývali), nakolik manželka či italští či jiní umělci či učenci.
Už kvůli názvu letohrádku a tehdy relativně nedávné publikaci Koperníkova učení bych se přikláněl k astronomické (resp. astrologické) symbolice Hvězdy. Podotýkám, že v r. 1543 vyšla tiskem (před tím byla jeho teorie jen pro zasvěcence) jeho publikace Šest knih o obězích nebeských těles, kde mj. popsal šest oběžnic kolem Slunce - Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter a Saturn, ty další neznal. (Hvězda se začala stavět 1555.) A pokud je pravda, že jednotlivé cípy Hvězdy byly "zasvěceny" římským bohům, podle nichž jsou ony planety nazvány, hledal bych opravdu v těch směrech spíše astronomické souvislosti.
Mimochodem, pět názvů božstev a planet (které byly známy dávno) si vzájemně odpovídá, pak by Zemi symbolizovala Diana. Jelikož se před tím Země za jednu z planet pochopitelně nepovažovala, bylo by jí dáno jméno ochránkyně veškeré přírody, bohyně plodnosti a měsíčního svitu. Zdá se, že Římané bohyni Země (jakou byla v Řecku Gaia, Gé) neměli, Gaia snad ani moc významným božstvem nebyla. Řecká obdoba Diany Afrodíté měla také řecké jméno Dióné, což je ženský tvar od Dia a byla ztotožňována s Diovou manželkou (či dle jiných pramenů dcerou).
Mám taky pocit, že Ferdinand Tyrolský budoval kolem Pražského zámku (na který hrad spolu s otcem přestavěl) zahrady a letohrádky pro kratochvíli a holedbání se (letohrádky nebyly určeny obývání, ale byly ve stylu římských reprezentativních vil). Řekl bych, že si FT tak romanticky hrál, možná kvůli své podobně založené bystré nešlechtické tajné manželce, bůhví, jaké v tom měla ona prsty.
Na východ z letohrádku moc vidět nebylo, protože obora předcházela stavbě, ale je možné, že ta vysoká (oproti dnešní) střecha byla mj. kvůli rozhledu a naopak své viditelnosti.
Řekl bych, že letohrádek je čirý výplod renesančního myšlení a cítění a že těžko bude mít co dělat se středověkými představami.
Otázka je, kdo vlastně dílo opravdu navrhl a projektoval, nakolik FT sám, jak nyní traduje (Habsburkové ovšem prý tvůrčími uměleckými vlohami neoplývali), nakolik manželka či italští či jiní umělci či učenci.
Už kvůli názvu letohrádku a tehdy relativně nedávné publikaci Koperníkova učení bych se přikláněl k astronomické (resp. astrologické) symbolice Hvězdy. Podotýkám, že v r. 1543 vyšla tiskem (před tím byla jeho teorie jen pro zasvěcence) jeho publikace Šest knih o obězích nebeských těles, kde mj. popsal šest oběžnic kolem Slunce - Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter a Saturn, ty další neznal. (Hvězda se začala stavět 1555.) A pokud je pravda, že jednotlivé cípy Hvězdy byly "zasvěceny" římským bohům, podle nichž jsou ony planety nazvány, hledal bych opravdu v těch směrech spíše astronomické souvislosti.
Mimochodem, pět názvů božstev a planet (které byly známy dávno) si vzájemně odpovídá, pak by Zemi symbolizovala Diana. Jelikož se před tím Země za jednu z planet pochopitelně nepovažovala, bylo by jí dáno jméno ochránkyně veškeré přírody, bohyně plodnosti a měsíčního svitu. Zdá se, že Římané bohyni Země (jakou byla v Řecku Gaia, Gé) neměli, Gaia snad ani moc významným božstvem nebyla. Řecká obdoba Diany Afrodíté měla také řecké jméno Dióné, což je ženský tvar od Dia a byla ztotožňována s Diovou manželkou (či dle jiných pramenů dcerou).
J. Čihák (Středa 5. května 2010) ⇑
Letohrádek Hvězda působí opravdu tajemně. S původní střechou musel vypadat bizarně a magicky. Je jasné, že tvar a natočení půdorysu, svislé rozvržení stavby a vzájemné souvislosti musely mít nějaký smysl. Letohrádek byl asi multifunkční stavbou, byla v něm esoterická svatyně, alchymistická laboratoř a další prostory. O tom nejsem schopen diskutovat, to je pro znalce renesance.
Linie existovala už před založením letohrádku. Na jeho místě stávala malá tvrz. Důvody pro výběr místa asi byly převzaty z minulosti.
Možná není náhodou, že Belveder je přesně v linii s Týnským chrámem a sv.Jindřichem.
Linie existovala už před založením letohrádku. Na jeho místě stávala malá tvrz. Důvody pro výběr místa asi byly převzaty z minulosti.
Možná není náhodou, že Belveder je přesně v linii s Týnským chrámem a sv.Jindřichem.
ZH (Úterý 4. května 2010) ⇑
No já mluvil o jednom z jeho 16 dětí, Ferdinandovi Tyrolském, českém místodržícím. Měl podobné sklony jako jeho tuším synovec Rudolf II. Ale je fakt, že o tom nic moc nevím, tak nebudu polemizovat.
Řekl bych, že kdyby měly cípy Hvězdy ukazovat na nějaké lokality, byly by ty lokality význačnější.
Řekl bych, že kdyby měly cípy Hvězdy ukazovat na nějaké lokality, byly by ty lokality význačnější.
J. Čihák (Úterý 4. května 2010) ⇑
Odpůrci Ferdinanda I. stále prosazovali reformační změny. Panovník reformu potlačoval, obnovil katolickou církev, byl znovu obsazen stolec pražského arcibiskupa, vrátily se starší církevní řády a do Čech přišli jezuité. Takže kdoví jaký byl Ferdinand, možná příznivec renesančního synkretismu. Omlouvám se za chybu, kněžiště sv.Markéty je 20 m jižně od linie. Další zajímavá místa mezi Hvězdou a Strahovem nejsou a proto jsem linii protáhl na obě strany a hledal něco v okolí. Linie směrem na západ probíhá blízko kostela sv.Jakuba v Hostivicích. Východním směrem vede okolo vrchu Vítkova, o kterém už jsem tady několikrát psal. Jeho západní část bývala homolovitá, což se magicky vyjímalo nad okolním vltavským údolím. Tvar vrchu byl poznamenán těžební činností a nakonec byl značně změněn při stavbě památníku. Do linie Hvězda-Markéta-P.Marie nezapadá žádný přístupový koridor a ani osy půdorysu letohrádku. To není potěšitelné. Azimut linie je 86˚. Proto váhám, jestli ji mám zařadit mezi rovnodenní ley lines. Pokud by linii vytyčovali podle východu a západu Slunce, pak by měla být přesnější.
ZH (Úterý 4. května 2010) ⇑
No já bych takovou symboliku u Ferdinanda Tyrolského nečekal, mám pocit, že byl jako renesanční člověk zaujatý antikou, možná Leonardem, Koperníkem atp., cípy Hvězdy prý byly zasvěceny římským bohům Jupiterovi, Merkurovi, Dianě a snad Saturnovi, Martovi a Venuši. Například Míčovna má alegorická sgrafita čtyř živlů, sedmi ctností a sedmi svobodných umění, Letohrádek královny Anny je vyzdoben reliéfy převážně s antickými motivy.
Šest cípů hvězdy a šest úhlů mezi nimi by mohlo symbolizovat třeba souhvězdí zvěrokruhu či co, to mi jen teď napadlo.
Zajímavé je, že, jestli se nemýlím, nebyl v Praze postaven renesanční kostel (nebo jo?). Takže bych se k té křesťanské symbolice moc nepřikláněl.
Šest cípů hvězdy a šest úhlů mezi nimi by mohlo symbolizovat třeba souhvězdí zvěrokruhu či co, to mi jen teď napadlo.
Zajímavé je, že, jestli se nemýlím, nebyl v Praze postaven renesanční kostel (nebo jo?). Takže bych se k té křesťanské symbolice moc nepřikláněl.
J. Čihák (Úterý 4. května 2010) ⇑
Osa procházející vchodem letohrádku má azimut cca 104˚. Jen tak mě napadlo, že by mohla mířit k východu Slunce na Popeleční středu. Podobně jsou orientovány kostely v Chabrech, v Bohnicích, v Čakovicích, na Proseku a sv.Jiljí na Starém Městě. Jejich orientace je pro období středověku odchylná. Většina hlavních os románských a gotických kostelů má azimut 70-80˚. Jsou tedy orientovány podle slunečního kalendáře ke svátku Zmrtvýchvstání. Podle mého názozu může odchylná orientace souviset s Popeleční středou, která také patří mezi důležité svátky. V době založení letohrádku Hvězda už se na jednotnou orientaci kostelů moc nedbalo. Později byly kostely orientovány dokonce na sever a západ. Chci tím jen naznačit možnost, že Ferdinand nechal letohrádek postavit směrem k východu Slunce o svátku Popeleční středy. Možná byl pro něho tento svátek velmi důležitý, tak jako pro zakladatele těch čtyř kostelů na severu Prahy.
Letohrádek Hvězda leží na jedné linii s Břevnovským a Strahovkým klášterem. Důležitými body linie jsou střed Hvězdy, kněžiště kostela sv.Markéty a kněžiště kostela Nanebevzetí P.Marie. Linie má sporné parametry. Azimut 86˚ se dosti liší od rovnodenní linie. Kněžiště sv.Markéty je 20 m severně od linie a přibližně v její polovině. Vzdálenosti jsou 2189 a 2368 m.
Letohrádek Hvězda leží na jedné linii s Břevnovským a Strahovkým klášterem. Důležitými body linie jsou střed Hvězdy, kněžiště kostela sv.Markéty a kněžiště kostela Nanebevzetí P.Marie. Linie má sporné parametry. Azimut 86˚ se dosti liší od rovnodenní linie. Kněžiště sv.Markéty je 20 m severně od linie a přibližně v její polovině. Vzdálenosti jsou 2189 a 2368 m.
ZH (Pondělí 3. května 2010) ⇑
Dík za odkaz. Zajímal by mě doklad, že na Hvězdě a na Jenerálce byly dvě svatyně kultu Země na území Prahy v období paleolitu.
jiří škaloud (Pondělí 3. května 2010) ⇑
Díky vám oběma :-) za přemýšlení, nápady i odkazy. Magie matematiky je úžasná, hlavně kvůli tomu, že matematika je nástrojem popisujícím svět, tedy v jejích hříčkách a logikách se nacházejí i skryté vztahy a filozofie.
ad letohrádek. Souhlasím, vše je možno. Já uvažuji takto:
1)stavba je postavena s přísnou geometrickou logikou šestcípé hvězdy, má spoustu skrytých poselství Kabaly atd, má 4 podlaží pro 4 živly.
2) Hlavní přístupový koridor je v ose vstupu. Když stojíte před letohrádkem, nepochybujete, že tato cesta je energetickou součástí stavby.
3) Směry "paprsků" cípů hvězdy míří pochopitelně i na druhou stranu(nejen jižně), a jistě podléhají primárně logice 60°-vé geometrie. Naopak tři přístupové směry průseků této logice nepodléhají, avšak jsou tak rovné, že nějaká logika pouhého zachování dřívějších cest není moc pravděpodobná.
4) Co mi z toho vyplývá? Stavba byla postavena záměrně s odchylkou cca 14°, tj střední přístupový koridor je primárním směrem a důvodem, proč stavba stojí tak, jak stojí. A přestože se postranní koridory "vzpírají" jinak velmi dominantní touze po symetrii, byly natolik důležité, že byly zachovány.
5) Koridory jsou energetické "ley-lines", nicméně nevím, zda pouze toto je primární důvod jejich existence.
Na www.putujici.cz vyšel náš první díl o letohrádku, oboru a cesty se pokusíme (i díky vám) popsat příště :-))
jš
ad letohrádek. Souhlasím, vše je možno. Já uvažuji takto:
1)stavba je postavena s přísnou geometrickou logikou šestcípé hvězdy, má spoustu skrytých poselství Kabaly atd, má 4 podlaží pro 4 živly.
2) Hlavní přístupový koridor je v ose vstupu. Když stojíte před letohrádkem, nepochybujete, že tato cesta je energetickou součástí stavby.
3) Směry "paprsků" cípů hvězdy míří pochopitelně i na druhou stranu(nejen jižně), a jistě podléhají primárně logice 60°-vé geometrie. Naopak tři přístupové směry průseků této logice nepodléhají, avšak jsou tak rovné, že nějaká logika pouhého zachování dřívějších cest není moc pravděpodobná.
4) Co mi z toho vyplývá? Stavba byla postavena záměrně s odchylkou cca 14°, tj střední přístupový koridor je primárním směrem a důvodem, proč stavba stojí tak, jak stojí. A přestože se postranní koridory "vzpírají" jinak velmi dominantní touze po symetrii, byly natolik důležité, že byly zachovány.
5) Koridory jsou energetické "ley-lines", nicméně nevím, zda pouze toto je primární důvod jejich existence.
Na www.putujici.cz vyšel náš první díl o letohrádku, oboru a cesty se pokusíme (i díky vám) popsat příště :-))
jš
J. Čihák (Neděle 2. května 2010) ⇑
Půdorys letohrádku Hvězda je lákavý ke zkoumání. Klíčem k odhalení tajemství půdorysu mohou být vzdálené body, například Řím, Jeruzalém a Slunce. Vzhledem k zeměpisné poloze stavby jsou mezi směry velmi příznivé aspekty. Mezi Římem a Jeruzalémem je sextil. Mezi Jeruzalémem a východem Slunce o svátku Zmrtvýchvstání je také sextil. Řím je symbolicky spojen trigonem se vzkříšením Ježíše. Mohou to být náhody. Přesto bude dobré uvažovat o tom, jestli se uvedené skutečnosti mohly stát důvodem k naplánování stavby s půdorysem šesticípé hvězdy.
ZH (Neděle 2. května 2010) ⇑
Snad to funguje (vkládání odkazů), ale nebude to fungovat s vypnutým javascriptem (to bývá v úřadech, firmách, veřejných internetových místech).
ZH (Neděle 2. května 2010) ⇑
ZH (Neděle 2. května 2010) ⇑
Uvědomil jsem si, že je problém sem dát dlouhý odkaz, tak jsem pro to udělal tlačítko.
Před pár měsíci jsem napsal pojednání o kalendářích, chtěl jsem to ještě vylepšit, ale na to už asi nebudu mít energii. Je to tady:kalendáře.
Před pár měsíci jsem napsal pojednání o kalendářích, chtěl jsem to ještě vylepšit, ale na to už asi nebudu mít energii. Je to tady:kalendáře.
ZH (Sobota 1. května 2010) ⇑
JČ: já se v Kutné Hoře moc nevyznám, párkrát jsem šel od Barbory do města a opačně, nemůžu najít ten správný kostel v Malíně, jsou tam dva, ten nápadnější mi nevychází a ten druhý jsem nenašel. Nemáte to zakreslené v mapy.cz a nemůžete sem dát odkaz?
Dovedu si představit, že štoly mohly být raženy podle nějakých esoterických principů, aby se našla nová ložiska.
No, při té příležitosti jsem si vzpomněl na pravěk a nedaleký bylanský rondel, a další asociací jsem se vrátil do Chaber, kde jste kdysi zkoumal spojnice včetně pravěkých objektů. Severně od kostela Stětí sv. Jana je kopec, kde bylo pravěké hradiště (o tom jsem nikde nic nenašel, ale údaj mám od archeoložky). Mě ale stále fascinuje ta kruhová zeď na kruhovém vršku s kostelem a vnitřní soustředný prstenec, který archeologové považují buď za pozůstatek 12,5 metrové rotundy, nebo základy nedostavěné rotundy, no, to se mi nezdá, jak jsem říkal. Sice nemám jiné indicie než tvar oněch kruhů, ale tak nějak mě napadlo, zda na tom půdorysu nemohl být pravěký rondel, kde by jím procházející linie byly logické a jestli by to nezapadalo do vašich předešlých výzkumů.
Dovedu si představit, že štoly mohly být raženy podle nějakých esoterických principů, aby se našla nová ložiska.
No, při té příležitosti jsem si vzpomněl na pravěk a nedaleký bylanský rondel, a další asociací jsem se vrátil do Chaber, kde jste kdysi zkoumal spojnice včetně pravěkých objektů. Severně od kostela Stětí sv. Jana je kopec, kde bylo pravěké hradiště (o tom jsem nikde nic nenašel, ale údaj mám od archeoložky). Mě ale stále fascinuje ta kruhová zeď na kruhovém vršku s kostelem a vnitřní soustředný prstenec, který archeologové považují buď za pozůstatek 12,5 metrové rotundy, nebo základy nedostavěné rotundy, no, to se mi nezdá, jak jsem říkal. Sice nemám jiné indicie než tvar oněch kruhů, ale tak nějak mě napadlo, zda na tom půdorysu nemohl být pravěký rondel, kde by jím procházející linie byly logické a jestli by to nezapadalo do vašich předešlých výzkumů.
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
PŘIDAT VZKAZ
