TISK
HLEDÁNÍ
PŘIDAT VZKAZ
NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
PŘIDAT VZKAZ
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Franta (Sobota 6. listopadu 2010) ⇑
Myslím, že i téma této diskuse, a nic ve zlém, je čirá spekulace. Přeci jen deset století, je deset století. Ale hezké na takovém "bádání" je uvědomovat si všechny ty možné souvislosti. A to i tehdy když výchozí předpoklad je libovolně "šílený".
ZH (Sobota 6. listopadu 2010) ⇑
Dík za text o výrobě železa, to je zajímavé.
K tomu druhému odkazu se neumím vyjádřit, vždycky jsem byl krmen tím, že Hájkova kronika je z historického hlediska blábol, že umístění Casurgis je neznámé a všechny hypotézy jsou a můžou být jen spekulace atd.
Ale zajímavé pro mě je, že v Zeměpisných jménech Československa (Lutterer a spol.), kde se zpravidla do takových konstrukcí nepouštějí, se uvádí, že Košíře (Cossur, Chossur, Kosur) mají název nepochybně původu předslovanského, snad již praevropského a vypichují hypotézu o Casurgis. Kde by ovšem byla akropole? Kolem je spousta zajímavých kopců - Strahov a jeho výběžek Sacré-Cœur, Vidoule, Mrázovka a nejúžasnější, i když až za Mrázovkou, Paví vrch, o němž jsme mluvili před půl rokem, se strmými srázy a kdysi jezírkem nahoře. Marně jsem se snažil najít něco o archeologických výzkumech na Pavím vrchu, byla tam ovšem budova STB. Na Vidouli nalezli stopy řivnáčského, snad i slovanského osídlení.
K tomu druhému odkazu se neumím vyjádřit, vždycky jsem byl krmen tím, že Hájkova kronika je z historického hlediska blábol, že umístění Casurgis je neznámé a všechny hypotézy jsou a můžou být jen spekulace atd.
Ale zajímavé pro mě je, že v Zeměpisných jménech Československa (Lutterer a spol.), kde se zpravidla do takových konstrukcí nepouštějí, se uvádí, že Košíře (Cossur, Chossur, Kosur) mají název nepochybně původu předslovanského, snad již praevropského a vypichují hypotézu o Casurgis. Kde by ovšem byla akropole? Kolem je spousta zajímavých kopců - Strahov a jeho výběžek Sacré-Cœur, Vidoule, Mrázovka a nejúžasnější, i když až za Mrázovkou, Paví vrch, o němž jsme mluvili před půl rokem, se strmými srázy a kdysi jezírkem nahoře. Marně jsem se snažil najít něco o archeologických výzkumech na Pavím vrchu, byla tam ovšem budova STB. Na Vidouli nalezli stopy řivnáčského, snad i slovanského osídlení.
Franta (Sobota 6. listopadu 2010) ⇑
Myslím, že za Keltů byl proces výroby železa komplexní činností, kde ze železo "dělalo v každé vesnici" - tedy tam, kde byla vhodná surovina a pravděpodobně kovář, který nejspíš zvládal výrobu železných předmětů celou, tedy včetně vytvoření základu pro vlastní kování - to byla asi velmi úmorná práce, které vedla k tomu, že ze železné hroudy, která zbyla v peci, se posléze vykoval použitelný železný (u Keltů snad i ocelový) výrobek.
Opravdu tekuté železo se podařilo vyrobit až někdy ve 14. století, viz:
Postupně se pece zvyšovaly, měchy se poháněly vodním kolem a tak někdy ve 14. století se dosáhlo teplot, kdy vznikalo železo tekuté (plávkové železo). Toto železo se dalo odlévat, nebylo však kujné, obsahovalo příliš rozpuštěného uhlíku a podobalo se dnešní litině. Pro většinu použití se muselo toto železo zkujnit, což se dělalo v pecích podobných Agricolově popisu. Pro nežádoucí vlastnosti surového železa si u anglických hutníků vysloužilo snad dodnes používané pojmenování "pig iron" (svinské železo). Nový tavný způsob byl však výkonnější a účinnější, při svářkové výrobě se až 40% železa ztratilo ve strusce. Spotřeba dřeva byla ovšem obrovská. Na denní výrobu 20 q litiny se spotřebovalo 324 jiter lesa. Spolu s následným zkujňováním se dostaneme jistě přes spotřebu 1 jitro za den . Rakouské jitro platné v 18. a 19. století bylo asi 5 755 m2. Při spotřebě přes půl hektaru lesa denně lesy v okolí rychle řídly. V Anglii se vyrobilo v polovině 18. stol asi 17 000 tun železa ročně. Když se začalo používat kamenné uhlí, strašili majitelé lesů, že pece otráví ovzduší daleko široko a utrpí pleť dvorních dam.
http://hledani.gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2009100013
Takže oblast Prahy by mohlo být něco jako obchodní centrum se zenitem prosperity v době Závisti a pak zase za Přemyslovců.
Když na toto téma (železo a Praha) procházíte internet, nemužete nenajít také toto:
http://www.fenomen.cz/kelt_otaz117.htm
Jak se vám tento článek jeví z hlediska bádání o původu pojmenování Prahy?
Opravdu tekuté železo se podařilo vyrobit až někdy ve 14. století, viz:
Postupně se pece zvyšovaly, měchy se poháněly vodním kolem a tak někdy ve 14. století se dosáhlo teplot, kdy vznikalo železo tekuté (plávkové železo). Toto železo se dalo odlévat, nebylo však kujné, obsahovalo příliš rozpuštěného uhlíku a podobalo se dnešní litině. Pro většinu použití se muselo toto železo zkujnit, což se dělalo v pecích podobných Agricolově popisu. Pro nežádoucí vlastnosti surového železa si u anglických hutníků vysloužilo snad dodnes používané pojmenování "pig iron" (svinské železo). Nový tavný způsob byl však výkonnější a účinnější, při svářkové výrobě se až 40% železa ztratilo ve strusce. Spotřeba dřeva byla ovšem obrovská. Na denní výrobu 20 q litiny se spotřebovalo 324 jiter lesa. Spolu s následným zkujňováním se dostaneme jistě přes spotřebu 1 jitro za den . Rakouské jitro platné v 18. a 19. století bylo asi 5 755 m2. Při spotřebě přes půl hektaru lesa denně lesy v okolí rychle řídly. V Anglii se vyrobilo v polovině 18. stol asi 17 000 tun železa ročně. Když se začalo používat kamenné uhlí, strašili majitelé lesů, že pece otráví ovzduší daleko široko a utrpí pleť dvorních dam.
http://hledani.gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2009100013
Takže oblast Prahy by mohlo být něco jako obchodní centrum se zenitem prosperity v době Závisti a pak zase za Přemyslovců.
Když na toto téma (železo a Praha) procházíte internet, nemužete nenajít také toto:
http://www.fenomen.cz/kelt_otaz117.htm
Jak se vám tento článek jeví z hlediska bádání o původu pojmenování Prahy?
J. Čihák (Sobota 6. listopadu 2010) ⇑
Pražení rudy je příprava na proces tavení železa. Upražit rudu na ohni uměl kdekdo. Důležitější byla tavba a odlévání, což vyžadovalo značné znalosti a zkušenosti. Proto jsem upustil od úvah, že Praha byla pražírnou rudy.
První písemná zmínka o placení mýta z voru je z roku 1088. Plavení klád po Vltavě má nepochybně o mnoho delší historii. Místní zdroje dřeva mohly být nedostačující také pro stavbu hradišť. Např. opevnění Závisti dosahovalo délky 9 km.
První písemná zmínka o placení mýta z voru je z roku 1088. Plavení klád po Vltavě má nepochybně o mnoho delší historii. Místní zdroje dřeva mohly být nedostačující také pro stavbu hradišť. Např. opevnění Závisti dosahovalo délky 9 km.
ZH (Sobota 6. listopadu 2010) ⇑
O té etymologii názvu Prahy z pražení železné rudy jsme tu diskutovali loni, hlavně Jan Čihák, psal mj. že na Petříně byly těženy sloučeniny železa a dále praženy v pecích pod Petřínem, mimochodem, jsou o tom někde nějaké podrobnosti?
V domě v ulici Úvoz, co jde z Pohořelce dolů, byla při kopání výtahové šachty nalezena jáma z laténského období, kde byly nalezeny stopy po železné rudě.
Nicméně na geologické mapě jsem železné rudy v Praze nenašel, jak je tomu třeba mezi Rudnou a Berounem. Čekal bych, že výroba železa se soustřeďovala do oblasti s bohatým výskytem kvalitní rudy, přece jen ta se dopravovala hůř než se získávalo dřevo, no možná se mýlím, Kladno se rozvinulo poté, kdy byla nalezena ložiska uhlí a vybudována železnice pro dopravu rudy, tak asi dřeva byly potřeba mnohem větší objemy.
Ale to jsou jen mé selské úvahy. Třeba tu zůstala pec resp. know how z laténského období a po vyčerpání zásob rudy a při dostatku vltavského dřeva si sem lidičky jezdili s pytlem rudy jako do mlejna ;).
V domě v ulici Úvoz, co jde z Pohořelce dolů, byla při kopání výtahové šachty nalezena jáma z laténského období, kde byly nalezeny stopy po železné rudě.
Nicméně na geologické mapě jsem železné rudy v Praze nenašel, jak je tomu třeba mezi Rudnou a Berounem. Čekal bych, že výroba železa se soustřeďovala do oblasti s bohatým výskytem kvalitní rudy, přece jen ta se dopravovala hůř než se získávalo dřevo, no možná se mýlím, Kladno se rozvinulo poté, kdy byla nalezena ložiska uhlí a vybudována železnice pro dopravu rudy, tak asi dřeva byly potřeba mnohem větší objemy.
Ale to jsou jen mé selské úvahy. Třeba tu zůstala pec resp. know how z laténského období a po vyčerpání zásob rudy a při dostatku vltavského dřeva si sem lidičky jezdili s pytlem rudy jako do mlejna ;).
Franta (Pátek 5. listopadu 2010) ⇑
Až do 19. století bylo hlavní palivo pro výrobu železa dřevěné uhlí. Oblast Prahy byla v době laténské jedním z center výroby železa v Čechách, viz např.
http://priroda.kr-stredocesky.cz/article.asp?id=54
Celkem logicky místní zdroje dřeva byly brzy vyčerpány. Přeprava dřeva do oblasti Prahy byla zřejmě nutností.
Jedna technologická operace při pravěké výrobě železa je i pražení rudy. Možná by mohlo být ve hře i to pražení.
http://priroda.kr-stredocesky.cz/article.asp?id=54
Celkem logicky místní zdroje dřeva byly brzy vyčerpány. Přeprava dřeva do oblasti Prahy byla zřejmě nutností.
Jedna technologická operace při pravěké výrobě železa je i pražení rudy. Možná by mohlo být ve hře i to pražení.
J. Čihák (Středa 3. listopadu 2010) ⇑
To je zajímavá podoba mezi lit., lat. a stč.. Limiez a lemiez je staročesky trám a břevno. Je rozdíl mezi kmenem, prahem zpravidla otesaným ze dvou stran a trámem/břevnem otesaným ze čtyř stran. Ovšem komolení a přenášení významů bývalo běžné.
J. Čihák (Úterý 2. listopadu 2010) ⇑
Protogermánský slovník obsahuje slovo prangan-press,squeeze, nic lepšího tam není.
J. Čihák (Úterý 2. listopadu 2010) ⇑
Přemýšlel jsem o plavení dřeva po Vltavě a o jeho možném vlivu na vznik názvu Praha. Už před založením Pražského hradu byly do okolní kotliny volně splavovány kmeny stromů. V kotlině pod Opyšem byly skladovány asi hromady neotesaných kmenů. Logicky je nelze zaměňovat s prahy. Kmen byl základní surovina a práh byl částečně otesaný kmen. Zdá se, že název Prahy z toho vzniknout nemohl, ale V.Machek připouští, str.326 a 478, že i kmen stromu byl nazýván prahem (litevsky liemuo, kmen stromu=latinsky limen, práh).
Další možností je hledat souvislost s voroplavbou a tedy uvažovat o germánském původu názvu, ale zatím chybí přesvědčivá slovotvorná řada.
Další možností je hledat souvislost s voroplavbou a tedy uvažovat o germánském původu názvu, ale zatím chybí přesvědčivá slovotvorná řada.
ZH (Pondělí 1. listopadu 2010) ⇑
Já bych nikoho nepodceňoval, obzvlášť, když šlo o kšeft a byly do něj zapojeny kulturně vyspělé národy. A v různých dobách to bylo různé.
---
Asi znáte monografii o starých stezkách "RADAN KVĚT: Duše krajiny. Staré stezky v proměnách věků", jedna mapka z ní je tady. Co se věrohodnosti týče, neodvažuji se ji hodnotit, k lecčemus jsem skeptický. Bohužel těžiště je v okolí Brna. Jestli se nemýlím, o vodních trasách tam pojednáno není.
---
Asi znáte monografii o starých stezkách "RADAN KVĚT: Duše krajiny. Staré stezky v proměnách věků", jedna mapka z ní je tady. Co se věrohodnosti týče, neodvažuji se ji hodnotit, k lecčemus jsem skeptický. Bohužel těžiště je v okolí Brna. Jestli se nemýlím, o vodních trasách tam pojednáno není.
Franta (Sobota 30. října 2010) ⇑
Když je řeč o tom jak se např. sůl dostala do Prahy, je potřeba si uvědomit fakt, že kupecká stezka procházela napříč Evropou a lze se tedy domnívat, že prvotní byla doprava soli po pozemních komunikacích.
viz
http://www.alte-salzstrasse.de
http://www.alte-salzstrasse.de/typo3temp/pics/60bd07c30a.jpg
http://www.alte-salzstrasse.de/typo3temp/pics/94e0fd30e8.jpg
http://www.alte-salzstrasse.de/typo3temp/pics/6af6de1b25.jpg
Je možné, že se objevovaly konkurenční podnikatelské záměry všude, kde to jen bylo možné a panovník nebyl proti. Doprava tedy jistě probíhala živě všemi možnými způsoby. Čilý obchodní ruch dokládá už jednou zmíněný odkaz na vznik tržní osady v prostoru dnešního Mostu - zmínka v Kosmově kronice. Z toho, že se sůl dovážela i ze severu asi nelze usuzovat na úpadek obchodu na jihu.
viz
http://www.alte-salzstrasse.de
http://www.alte-salzstrasse.de/typo3temp/pics/60bd07c30a.jpg
http://www.alte-salzstrasse.de/typo3temp/pics/94e0fd30e8.jpg
http://www.alte-salzstrasse.de/typo3temp/pics/6af6de1b25.jpg
Je možné, že se objevovaly konkurenční podnikatelské záměry všude, kde to jen bylo možné a panovník nebyl proti. Doprava tedy jistě probíhala živě všemi možnými způsoby. Čilý obchodní ruch dokládá už jednou zmíněný odkaz na vznik tržní osady v prostoru dnešního Mostu - zmínka v Kosmově kronice. Z toho, že se sůl dovážela i ze severu asi nelze usuzovat na úpadek obchodu na jihu.
J. Čihák (Sobota 30. října 2010) ⇑
Zajímavý je také trochu starší Litoměřický akt z roku 1057 popisující plavidla pro přepravu soli. Tato první písemná památka o obchodní plavbě po Labi uvádí jako hlavní předmět dovozu sůl z oblastí Halle a Magdeburg. Je tedy pravděpodobné, že v tomto období nastal přechodný úpadek dovozu soli přes Šumavu. Ovšem to nic nevypovídá o tom, jak to bylo s vltavskou dopravou v 9. století a dříve.
Dříví prý bylo plaveno nesvázané až do oblasti Davle-Praha. Teprve tady se svazovalo do vorů. Že by Praha byla místem, odkud začínala voroplavba? Myslím, že možné to je. Praga=svazovna pragů???
Dříví prý bylo plaveno nesvázané až do oblasti Davle-Praha. Teprve tady se svazovalo do vorů. Že by Praha byla místem, odkud začínala voroplavba? Myslím, že možné to je. Praga=svazovna pragů???
Franta (Sobota 30. října 2010) ⇑
http://cs.wikipedia.org/wiki/Voroplavba
viz:
Protože čeští plavci plavili dříví i do Německa, pronikly do českého názvosloví německé výrazy. Vory nebo celé jejich sestavy se nazývaly prameny (zřejmě z německého Prahmenflösserei – voroplavba), propusti se říkalo šlajsna (z německého Schleuse).
Možná jeden z příspěvků pro objasnění vzniku jména Praha - Prahmen
viz:
Protože čeští plavci plavili dříví i do Německa, pronikly do českého názvosloví německé výrazy. Vory nebo celé jejich sestavy se nazývaly prameny (zřejmě z německého Prahmenflösserei – voroplavba), propusti se říkalo šlajsna (z německého Schleuse).
Možná jeden z příspěvků pro objasnění vzniku jména Praha - Prahmen
J. Čihák (Sobota 30. října 2010) ⇑
Další způsob plavby proti proudu řeky využíval dvě kotvy, které byly zaklíněny mezi kameny v řečišti nebo zahákovány na břehu. Lodě byly ke kotvám přitahovány rumpály. Nevím, kdy se tento způsob plavby začal používat. Na Volze lodě dosahovaly průměrnou rychlost cca 1 km/h.
Franta (Sobota 30. října 2010) ⇑
http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2536&catid=7:planeta&Itemid=4
Vltava protéká svým korytem po miliony let, ale první písemná zmínka o řece se objevuje teprve v 11. století. A to v listině vyšehradské kapituly z roku 1088, ze které se dovídáme, že se pod Vyšehradem vybíralo mýto z vorů. Ale skutečné konkrétní údaje pocházejí až ze století čtrnáctého, a to z nejstarší zachované listiny Archivu hl. města Prahy, kterou vydal Jan Lucemburský v roce 1316. Praví se v ní, že veškeré dřevo dopravené po Vltavě musí být nejprve nabídnuto ke koupi staroměstským a teprve potom ostatním zájemcům. Výnosem Karla IV. z roku 1366 se silně zredukoval počet mýt, které poškozovaly plavbu i obchod, a stanovila se i jejich výše. Podle tohoto privilegia se mohlo clo vybírat pouze pod Hlubokou, v Újezdu, Bráníku a pod Vyšehradem. Navíc pro zlepšení plavby nařizuje Karel IV. lodní a vorovné propusti v pevných jezech. V té době se na vorech převáželo především pivo, medovina, sýr, chmel, víno a dokonce i vápenec. Tyto obchody pak napomáhaly k zakládání nových osad, rozšiřování zemědělské půdy, zakládání vinic a rybníků, podporovaly rozvoj pivovarnictví, dolování, hutí a hamrů. To vše se neobešlo bez přepravy nákladů, především dřeva. Za vlády Ferdinanda I. se věnovala velká pozornost splavnění vltavské vodní cesty, aby se tak omezil dovoz soli do Čech ze Saska. V roce 1547 povolal Ferdinand I. do Čech rakouské řemeslníky mající zkušenosti z regulace řeky Travna. Již roku 1550 byla po vorech splavena první sůl do Prahy.
Chmel a víno asi až ze Šumavy nebylo. Podle tohoto textu to vypadá na rozumně splavnou řeku až od vlády Ferdinanda I.
Vltava protéká svým korytem po miliony let, ale první písemná zmínka o řece se objevuje teprve v 11. století. A to v listině vyšehradské kapituly z roku 1088, ze které se dovídáme, že se pod Vyšehradem vybíralo mýto z vorů. Ale skutečné konkrétní údaje pocházejí až ze století čtrnáctého, a to z nejstarší zachované listiny Archivu hl. města Prahy, kterou vydal Jan Lucemburský v roce 1316. Praví se v ní, že veškeré dřevo dopravené po Vltavě musí být nejprve nabídnuto ke koupi staroměstským a teprve potom ostatním zájemcům. Výnosem Karla IV. z roku 1366 se silně zredukoval počet mýt, které poškozovaly plavbu i obchod, a stanovila se i jejich výše. Podle tohoto privilegia se mohlo clo vybírat pouze pod Hlubokou, v Újezdu, Bráníku a pod Vyšehradem. Navíc pro zlepšení plavby nařizuje Karel IV. lodní a vorovné propusti v pevných jezech. V té době se na vorech převáželo především pivo, medovina, sýr, chmel, víno a dokonce i vápenec. Tyto obchody pak napomáhaly k zakládání nových osad, rozšiřování zemědělské půdy, zakládání vinic a rybníků, podporovaly rozvoj pivovarnictví, dolování, hutí a hamrů. To vše se neobešlo bez přepravy nákladů, především dřeva. Za vlády Ferdinanda I. se věnovala velká pozornost splavnění vltavské vodní cesty, aby se tak omezil dovoz soli do Čech ze Saska. V roce 1547 povolal Ferdinand I. do Čech rakouské řemeslníky mající zkušenosti z regulace řeky Travna. Již roku 1550 byla po vorech splavena první sůl do Prahy.
Chmel a víno asi až ze Šumavy nebylo. Podle tohoto textu to vypadá na rozumně splavnou řeku až od vlády Ferdinanda I.
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
PŘIDAT VZKAZ

Kniha HAJDY NA HRAD