Franta (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

ZH: zkuste použít vzorce, které jsou na:
http://williams.best.vwh.net/ftp/avsig/avform.txt
http://www.movable-type.co.uk/scripts/latlong.html

Jan Cinert (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

Jsem teď zahrabaný v korekcích a pak bych chtěl ještě přidat další kostely, ale nejsem dnes příliš v kondici. Potom, teď nejisto kdy, bych umístil článek s přidanými historickými souvislostmi s snad i obrázky na svůj web. Budete tam uvedeni jako spoluautoři a celý výsledek bude vám oběma k dispozici pro jakékoliv použití kdekoliv.

Rok a půl jsem se snažil o medializaci obsahu mé knihy a dalších poznatků uvedených na mém webu. V podstatě marně. Naposledy jsem takto oslovil redakci časopisu Vesmír (14. 10.), navíc s nabídkou vytvoření oponentních článků ke článkům M. Webera (2007) a J. Brůžka a V. Novotného (1997). Ani po urgenci redakce neodpověděla. Tuto marnou činnost jsem tímto ukončil, když často dotyčným nestojím ani za odpověď. To neznamená, že se o to nemůžete pokusit vy. Jenom bych snad počkal na výsledný článek na mém webu, aby záležitost byla co nejobsažnější.

ZH (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

Jan Cinert:
Před nějakou dobou jsem sem dával obrázek, kde jsem porovnal svůj a AA náčrt (viz), sloupky východní krypty baziliky se zdají na obou náčrtech souběžné, o 7.1° ukloněné od osy katedrály, která má 69.6. Snažil jsem se kombinovat vlastní pozorování (vůči základům katedrály ap.) s různými náčrty podzemí v čele s Hilbertovým. Zda to opravdu geodeticky měřili v AA, nevím, doufám jo. Vzhledem k tomu, že jsem se tou zalomenou osou opravdu trápil, protože jsem dlouho nechtěl věřit, že by zalomená byla, tak jsem si dal záležet. Třeba je to zanedbatelné...

Franta: možná tam dám nějaká klíčová slova pro vyhledávače, ale víc asi pro propagaci neudělám...
Asi opráším svůj první záměr, jak vypočítat slunovrat, on je principiálně dobrý, ale nějak jsem to konil (s tím výpočtem tropického roku rok od roku). To, co tam teď je, je omezeno rokem -1000, a když se to jmenuje archeo... Kontaktoval jsem autora té tabulky, výpočet v js je uplatněn např. tady, vřele mi doporučoval publikaci, na kterou má odkaz u té tabulky. No, post scriptum, nechám tam, co tam je...
Vy máte s GeoCalc větší zkušenosti, nevíte, jestli by se z toho dal vytáhnout obrácený postup, tedy jedny souřadnice, azimut a délka by daly druhé souřadnice? To by bylo myslím užitečné, kml pro Google Earth vytyčit azimut čáry zřejmě neumí.

Franta (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

ZH: Gratuluji k dokončení a smekám před Vámi pomyslný klobouk za koncentrované úsilí, které jste tomu v posledních dnech věnoval.

Jestli to ještě někdy někdo použije bude asi taky odvislé od toho jakou program získá publicitu. Vídím to jako další krok učiněný za jednoduchým návodem jak spočítat azimut východu Slunce, který ve své knize uvádí Z. Ministr, a který je také někdy citován na internetových stránkách. Asi by to tedy chtělo vyvinout jisté popularizační úsilí.

Jan Cinert (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

Z. H.: Projíždím upravený prográmek, někde bude korekce letopočtu, ale systém zůstává zachován. I teď bych pro stoprocentnost potřeboval trochu "zfalšovat" azimut baziliky sv. Víta :-) u které vycházím z Vašeho zaměření osy 62,5°. Není to vyloženě nutné, ale líbilo by se mi 62,8°. Můžete připustit takovou toleranci nebo je to vyloučené?

Výsledná podoba prográmku je vynikající a nemám vůbec žádné obavy, že by se dále nepoužíval. Naopak, koukám přes GE na viditelné vykopávky a postupně přidám do seznamu další kostely. Já ale jen ty viditelné, takže u ostatních bude aplikace na archeolozích a to i u v budoucnu nalezených kostelů. Kdyby měl někdo chuť a čas, může u některého kostela použít můj postup a nezávislé výsledky porovnáme. Dobře viditelná je třeba bazilika na hradišti u Mikulčic (48 48 13.09, 17 05 17.52).

Jan Cinert (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

Nalezena anomálie. Podélný kostel Na Pohansku má azimut jen 45,5° (48 43 55.6, 16 53 49.5, 156 m, 843.2 m ve vzdálenosti 126.5 km). Přes poměrně velkou vzdálenost obzoru to asi refrakcí nebude. Možná první ovlivnění urbanizací, protože kostel je rovnoběžně s budovami dvorce, nebo ještě něco jiného?

ZH (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

Dělal jsem ještě pro klid svědomí nějaké pokusy s Lískou, teď už to odpovídá. Mj. i přízemní refrakce.
Takže, pokud někdo nenajde chybu, to považuju za hotové.
Teď ještě, jestli to ještě někdy někdo použije, když Jan Cinert je hotov ;). Ale zdolání Lísky je pro mě stejně hřejivé jako když někdo zdolá Everest, což taky pro jiného nemá celkem význam ;).

ZH (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

P.S. zatím je tam jirkaj tabulka, tak by program měl být nyní přesný. Zajímalo by mě, jaký algoritmus používá NASA v oněch horizons, pokud slunovrat počítá s vědomou chybou.

ZH (Pátek 31. prosince 2010)  ⇑

Franta: nakonec jsem to vymyslel elegantně, onu desítku (nebo 284) v základním vzorci nahradit přesným úsekem času od slunovratu či rovnodennosti k 1.1. Jenže výpočty slunovratu jsou různé, nejčastěji jako toto: http://www.beda.cz/~jirkaj/seasons/, ale NASA má tohle: http://aom.giss.nasa.gov/srvernal.html, což se dosti liší, hlavně po delším časové úseku (NASA tam o možné chybě píše.)
Já to počítal spontánně systémem jako NASA.
Nevíte o tom něco?

Jan Cinert (Pátek 31. prosince 2010)  ⇑

Franta: Ještě jsem si uvědomil, že díky J. Campbellovi jsem začal chápat podstatu vzniku mýtů z časových pouček. On to sice ještě nedefinoval, ale měl k tomu již trochu nakročeno. Bylo to hlavně tím, že měl vlastní přístup a neopakoval pouze "dumezilovské" pohádky o výjimečných trojfunkcionálních Indoevropanech. To je pak samozřejmě inspirující.

Franta (Pátek 31. prosince 2010)  ⇑

Jan Cinert: OK, uvidím, co J.Campbell. Počátkem 80 let, v porovnání s Petiškou a Zamarovským, to bylo něco jako zjevení.

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Franta: Od R. Gravese bych doporučil udržet si určitý odstup. Je to opravdu dobrá informační pomůcka, ale jeho výklady nelze brát zcela vážně. Jsou podmíněny dobou před šedesáti lety na západě a tehdejším stavem informací.

Franta (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

ZH: nedokáži dát odkazy na nějakou literaturu. Když o tom tak přemýšlím, tak ten můj názor vznikl hlavně na základě Řeckých mýtů R. Gravese a také tím, že následně to nic nevyvracelo. Ta fascinace nepochybně souvisela s kalendářem, tedy lunárním, který prý přetrvával v Anglii jako součást náboženské tradice mezi rolníky ještě v době Edvarda II.

Franta (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Jan Cinert:
Aha, takže je to jinak než jsem myslel. Zjistil jsem, že:
Proměny mýtu v čase
Tisíc tváří hrdiny : Archetyp hrdiny v proměnách věků
Primitivní mytologie : masky bohů
a
Mýty
od J.Campbella v mostecké knihovně mají, takže zkusím nastudovat.

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Teď mi konečně něco došlo. Franta nemá mojí knihu Bylo to jinak. Jestli o ní má zájem, tak stačí sdělit adresu na "bylotojinak@centrum.cz" a já mu jí rád pošlu. Totéž platí i pro ostatní diskutující, kdyby jí chtěli ještě pro někoho jiného.