Franta (Středa 24. července 2013)  ⇑

J.Čihák: Já bych se asi šel podívat do Profousových Místní jména v Čechách a podíval se, co se píše v okolních podobně znějících heslech. Když jste zmínil Ledvice,které jsou blízko Duchcova, tak vznik jména Duchcov se vykládá od Tokczaw (zmínka 1240) a má to znamenat něco jako zamokřené místo, podobně odvozené jméno prý mají Doksy. Takže už zde zmíněné "lada" - lada, ledina (přeneseně neúrodné místo), by docela do krajiny, kde asi díky stékající vodě z blízkých Krušných hor asi mohlo být močálů dostatek, docela pasovalo. Viz třeba taky Bohyňská lada.

J. Čihák (Pondělí 22. července 2013)  ⇑

Název obce Ledvice se v průběhu let změnil na Ledwic a pak na Ladowitz. Nakonec se název vrátil na české Ledvice. S vrchem Ládví to mohlo probíhat podobně, ale poslední změna částečně převzala zkomolení. Ledví-Ladoví-Ládví.

J. Čihák (Sobota 20. července 2013)  ⇑

V Chabrech je ulice Ládevská (vede k Ládví). Je to správně? Podle mého názoru je správnější Ládvická. V Radotíně je ulice Ledvická.

Hypotetický název Ledví a název obce Ledvice (1209) mohou mít podobný význam. Možná by něco napadlo Frantu.

J. Čihák (Pátek 19. července 2013)  ⇑

Historická je spíše řada Ledví-Ladví-Ládví. Lze to podložit staročeskými změnami e na a, např. hleděti-hladěti. Slovo ledví však mělo mnoho významů, stejný problém jako s prahem.

ZH (Čtvrtek 18. července 2013)  ⇑

Hora u Ústí n.L., na jejímž "opyši" leží Střekov, se nazývala "na Praze", neboli Pressberg (dle A. Sedláčka - Snůška starých jmen). Přičemž die Presse je průrva (též tlak, lis, Grimmové mají pro průrvu i tlak jiné heslo). Bratislava je Pressburg.

Jan Čihák: ty údaje v článku mají tu vadu, že se jim autor vysmívá, jestli jsem to dobře pochopil. Nicméně jsem z toho vydedukoval, že název Hledví zřejmě není historický, ale vymyslel ho autor toho kritizovaného článku.

J. Čihák (Čtvrtek 18. července 2013)  ⇑

V článku mě zaujal názor, že “jméno musí souviseti se signalisačním účelem výšiny a tak se mi ujasnil kmen hled, stč. hlad, a odtud Hladví, jehož náslovné h se otřelo“.

Nejen Palacký dospěl k názoru, že vyvýšeniny terénu byly nazývány prahy. O výkladu země na prazích už jsme hodně diskutovali. Historický odborník Ladislav Horák připadl na myšlenku, že Praha má jméno od prahu, který tvoří bělohorská výšina směrem k řece. To je velmi zajímavé. Palacký tvrdil, že Libuše věštila budoucnost Prahy na Bílé hoře a kázala jíti podél Brusnice, tedy i po bělohorské výšině, až k řece, kde najdou tesaře.

ZH (Středa 17. července 2013)  ⇑

No, ještě by to mohlo souviset s ládovat či s halda (haldie - haldy, Ladwie).

ZH (Středa 17. července 2013)  ⇑

Aprílová věda - jak se historie po 100 letech opakuje, je tam vysmíváno jako Ládví od hleděti, tak Praha od prahů - kopců nad Vltavou ;).

J. Čihák (Středa 17. července 2013)  ⇑

Lad znamená pořádek. Není Ládví místo, kde se stráží pořádek? Ví se tam o ladu či neladu v okolní krajině. Samozřejmě jsou to jenom hrátky se slovíčky.

J. Čihák (Středa 17. července 2013)  ⇑

Tady se také vykládá, že název mohl vzniknout od lada, ledina (přeneseně neúrodné místo), dále od bohyně Lady a prý to byl i ladný vrch připomínající ledví. Mě se zdá pravděpodobnější, že Hledvie bylo zkomoleno na Ledvie a postupně až na Ládví. A což třeba ľadový kopec. Ve slovenštině to mimo jiné znamená dosti chladný, studený kopec (fučí tam ľadový vietor). Místo opravdu není chráněné před západním a severním větrem a v zimě tam můžete pořádně prochladnout.
Na tu přesmyčku si nevzpomínám, ale také je možná přesmyčka Dawlice/Ladwice.

ZH (Středa 17. července 2013)  ⇑

Mimochodem, nevím, jestli jsme o tom už kdysi nemluvili, nachomýt jsem se na nové rozhledně nad Ládvím u Kamenice, která je na úbočí Vlkové, na jejímž vrcholu je nepřístupná stará rozhledna. Kopec, nejvyšší v okolí, s druhdy kruhovým rozhledem, se sice jmenuje a jmenoval Vlková, ale i z Ládví a Ládevsi byl daleký rozhled. Název se tam vykládá jako odvozený od lada (úhory), ale přijde mi to nápadně podobné ďáblickým podmínkám (Ládví-Hledví (hledět)).

Už jsme diskutovali možnou přesmyčku Ládví/"Dávlí" (Davlice)?

J. Čihák (Neděle 14. července 2013)  ⇑

Pochybuji o tom, že se z Mužského předávaly signály rovnou na 60 km vzdálené Ládví. Stačí si dnes dojít na Ládví a podívat se na Říp. Přestože svítí sluníčko a je hezký den, Říp se ztrácí v oparu. Tato situace trvá celé léto a je běžná i v ostatních ročních obdobích. Takže mezi Mužským a Ládvím musela být alespoň 3 další signální stanoviště. Zatím nejsem schopen vytipovat jejich polohu. Nemám žádné informace o polabském úseku Vratislavké stezky. Severní odbočkou byla Slezská stezka, která směřovala přes Krkonoše do Slezska. Polský kníže Boleslav III. ji roku 1110 patrně použil k vpádu do Čech a pomohl sesazenému Bořivoji II. a jeho bratru Soběslavovi I. obsadit Prahu.

Jan Cinert (Neděle 14. července 2013)  ⇑

S dohledností na další hradiště a případnými kouřovými signály mi to vždy připadalo divné. Hradiště byla vybírána podle příhodnosti terénu a vedení stezek. Jestliže hrozilo nějaké nebezpečí, tak se to vědělo dopředu. Nevím o tom, že by archeologie počítala podle nějakých poznatků s místem a s vrstvou takového ohniště. Jaké jiné signály by se navíc předávaly? Snad jen mimořádné svolávání, ale kolik takových případů mohlo být třeba v průběhu desetiletí, aby podle toho bylo voleno umístění hradiště?

Co se týká pomístních názvů, tak tam mohl někdo držet hlídku třeba za třicetileté války.

ZH (Sobota 13. července 2013)  ⇑

Jan Čihák: udělali jsme si s rodinou výlet na Bořeň, českou Devils tower, úžasné, tady je panoráma Krušných hor. Připíchl jsem doleva pro orientaci Hněvín, kopec s věží na prvním výrazném vrcholku hor zleva (kousek vpravo nad Hněvínem) by měla být Jedlová, kousek vpravo se rýsuje v masivu Jánský vrch a o další kousek vpravo doleji v masivu lze tušit Jezeří, bohužel se při úpravě fotky skoro ztratilo.

Uprostřed je myslím Bouřňák se sjezdovkou a vlevo od něj větrníky.

Asi ve 4/5 fotky, tj. vpravo, je zlatá koule vodojemu v Teplicích, vpravo od něj řípovitý Nový hrad. Nad vodojemem trochu vlevo je Komáří hůrka.

Na fotografickou stránku nehleďte, je to jen pro vědecké účely ;). Vaše linie prochází asi 1.5 km jižně od Bořeně.

ZH (Sobota 13. července 2013)  ⇑

To by mě zajímalo, zda to mají opravdu ověřeno... V nedaleké obci Zásada píšou realističtěji: "Tyto kopce a návrší nesoucí jména Stráží a Vart jsou spolu opticky spojeny tak, že pravděpodobně mohlo být podáváno ve dne kouřové a večer ohňové znamení od jednoho kopce k druhému. V oblasti výše vytyčené je takovýchto míst zjištěno celkem 16." Jak to známe, pak je jen kousek k tvrzení, že to tak bylo doopravdy.

V anglické Wikipedii o tom cosi píšou, samo sebou ne o Ládví...
Pochopitelně optická a akustická signalizace se intuitivně zdá být nepochybná, ale zda o ní jsou doklady...

Mimochodem, jediné, co mě napadlo, když jsem chtěl ověřit, že naše tři rotundy jsou opravdu v zákrytu, či moji boleslavskou linii, byla kouřová znamení...