ZH (Čtvrtek 22. prosince 2011)  ⇑

Svého času jsem tu napsal něco podobného - tady, to by ale předpokládalo pojmenování od vorařů či lodníků, i když suchozemci by taky mohli říct, tam v zatáčce řeky...
Možná to není tak špatný nápad. Co bylo pro to místo charakteristické: množství ostrovů, brodiště, štěrkopísky, bažiny, ohyb řeky, široká kotlina. A pak už produkty lidské činnosti, jako hatě, možná jsme zanedbali prám (prahm), který mohl převážet přes řeku, už jsem tu psal o kyvadlovém přívozu, kdy by byl řetěz připevněn třeba ke Střeleckému ostrovu.

J. Čihák (Čtvrtek 22. prosince 2011)  ⇑

Původ jména ukrajinského města Luck. Podle jedné hypotézy ze staroruského "luk", zakřivení, ohýbání, zátoka, ohyb řeky.

J. Čihák (Středa 21. prosince 2011)  ⇑

iDNES.cz
Počátkem jedenáctého století začalo být území Chebska germanizováno velkým přílivem německých kolonistů. Původní název Eger dali městu jeho germánští obyvatelé podle řeky Ohře, která jím protéká. České jméno Cheb se odvozuje od praslovanského heb (ohýbat) a znamenalo osadu při ohybu řeky. Počáteční "Ch" se ke jménu připojilo na konci 12. století jazykovou změnou.

J. Čihák (Úterý 20. prosince 2011)  ⇑

Když Slované znali slovo gyba-ohýbat, potom také mohli používat slovo prěgyba-přehýbat. Předpona prě-(pře-) může vyjadřovat přes něco ohýbat i přespříliš ohýbat, třeba o 180˚ a více. Tuto vlastnost měl na území Prahy jenom vltavský meandr a tak mu mohli říkat třeba přehyb (přehnaný ohyb). Prěgyb se časem mohl měnit na prěga a praga.

J. Čihák (Úterý 20. prosince 2011)  ⇑

ZH: Na slovenské stránce o původu názvu Giba se píše, že kořen tohoto slova se nachází ve staroslovanštině: gyb, gyba, znamená ohýbat a v dnešní slovenštině značí záhyb a odbočení.

Vzpomněl jsem si na vaše přes-řeku a pak jsem to změnil na přes-ohyb(řeky). Jen tak mě napadlo spojení per-gyb, z toho per-gyby či per-gyba (dva záhyby za sebou).

ZH (Úterý 13. prosince 2011)  ⇑

Jo dík, to je ono.

Mimochodem, myslím v oné Šulcevě monografii, kterou jsem citoval 3. října, se s jistotou píše, že Václavova rotunda na Hradě byla dřevěná, a proto se nedochovala, ovšem v téže době pak byly nalezeny její kamenné základy...

J.Čihák (Úterý 13. prosince 2011)  ⇑

"Výskyt opracovaných kvádříků v základě rotundy svědčí podle P. Sommera o tom, že se do základů musely dostat sekundárně ze starší destruované stavby."

"V každém případě se však na stejném místě či poblíž rotundy, resp. zdejšího pohřebiště, musela nacházet jiná kamenná církevní stavba, protože některé opracované nepravidelné opukové kvádříky, objevující se v líci vnitřní strany kruhového základu lodi, zde musely být použity sekundárně."

ZH (Neděle 11. prosince 2011)  ⇑

Je o tom Castrum Pragense 4, koupit se to zřejmě nedá, jistě se to v roce vydání v Arch. ústavu utopilo.

J. Čihák (Neděle 11. prosince 2011)  ⇑

To je samozřejmě třetí možnost. Zaujala mě skutečnost, že základní kámen s křížem je uložen orientovaně.

ZH (Sobota 10. prosince 2011)  ⇑

Já jsem se tím blíže nezabýval, někde jsem však četl, že ve zdivu základů rotundy (která je mladší než by odpovídalo 9. století) jsou kameny ze starší stavby. Dovedu si představit, že se starší zdivo rozpadalo, a tak byla, třeba ve stejném půdorysu, rotunda znovu postavena. O tom něco nevíte?

J. Čihák (Sobota 10. prosince 2011)  ⇑

J. Čihák (Sobota 10. prosince 2011)  ⇑

Základy rotundy na Levém Hradci, fotografie 1, 2 a další.

ZH (Středa 30. listopadu 2011)  ⇑

Přidám ještě jedno hausnumero, podle mapy.sk vychází azimut na 129°, ale je fakt, že jenom na obrazovce, oni se tam o měření úhlů nesnaží. Je to ovšem pěkně kontrastní ortomapa. Tak bych se přidržel strýčka Google.
Ovšem u takového tatarského azimutu jsem se svou teorií vedle a nechám volné pole vám a vašim žákům ;).

Jan Cinert (Středa 30. listopadu 2011)  ⇑

Aha, tak to jsem zase vytáhl z hloubky paměti nezpracovanou a nepřesnou informaci. Ten článek jsem dříve přelétl a zapamatoval si rozdíl asi 10° v azimutu ve výkresu půdorysu a na GE. Omylem jsem tento rozdíl přidal i k východu Slunce cca 126°. Velmi se omlouvám a děkuji za opravení, jsem teď kvůli nedostatku času trochu rozhozený. Takže by kostel mohl být nakonec i velkomoravský a až bude čas, tak ho zkusím datovat. I když by to mohl v případě zájmu zkusit udělat kdokoliv, datování není mou soukromou záležitostí.

ZH (Středa 30. listopadu 2011)  ⇑

O devínském kostele a údajné rotundě slyším poprvé. Ale dle nákresu v uvedeném článku by měl být azimut 111° a dle GM 122°, vy říkáte 126+10=136°. Tak babo raď ;).