ZH (Čtvrtek 27. října 2011)  ⇑

Já jedu, co...
Nějaké inspirace od dcery k rondelům. A priori předpokládala, že šlo o obřadní ohniště, vzpomenuvši si na obřad skautského (původně indiánského) ohně (kruh kolem ohně, další kruh, kam nikdo nesmí krom vyvolených, zapaluje se obřadně ze čtyř stran, spousta restrikcí atd.). Jsou i postranní skautské ohně.

Já jsem vždycky předpokládal, že takto situované příkopy kolem rondelů, které nemohly mít obrannou funkci, byly vodní (viz zde 23.6.2010), a jako takové, krom toho, že lákaly komáry ap., měly bránit ohni, aby se dostal buď dovnitř, nebo ven.
Zbytky po ohni v rondelech nalezeny byly.
Ale pokud by byl sebevětší obřadní oheň uprostřed stometrového rondelu, nebyl by důvod k příkopům.
Předpokládal jsem funkci pohřební viz, podobně jako se to předpokládá u pyramid, s tím, že šlo o pohřeb žehem. Kdybych to zkombinoval s nedávným nápadem o ohništi po téměř celé ploše rondelu, mohl velmož chtít takto impozantním a přitom technicky dostupným způsobem splynout se slunečním božstvem. Pohled by to byl ještě více fascinující než u pyramid, jako lokálpatriot bych dokonce předpokládal, že se Egypťané tímto inspirovali, ale neměli dost paliva ;) - tohle jediné myslím žertem, ono je dělilo pár tisíc let. A ještě víc tisícovek uplynulo k Žiži...

Jinak, jak jsem již tehdy podotknul, ve Francii nalezli kolem 100 rondelů, v Británii 80, nalezeny byly i ve Skandinávii, ovšem anglicky se nazývají causewayed enclosure, kde causeway je ono charakteristické přerušení příkopu.


Taky, napadá mě teďka, mohl být rondel jakýmsi zásobníkem ohně v dobách, kdy byl problém jej rozdělat a menší ohně trpěly zhášením deštěm. V té souvislosti přemýšlím, zda taková sestava nemohla sloužit k zapálení ohně - samovznícení stohu. Bylo by to velmi praktické, velmož zemře, do předem připraveného rondelu se nanosí seno, velmože uloží na ně, se po čase (jako v té kapli Sv. hrobu) seno samo vzplane, velmož splyne s božstvem a ještě přináší lidem po dlouhou dobu oheň.

ZH (Čtvrtek 27. října 2011)  ⇑

Ozval se J-P Lacroix, tvůrce Heliacu - jak se dalo čekat, dotyčná chyba není, omlouvám se za hoax a raději jsem smazal tehdejší svůj příspěvek, aby někdy někoho nemátl.
Nicméně zůstává otázka, proč se Heliac liší o 7-10 dní od jiných programů, Jean Pierre se v tom po 13 letech jistě nebude hrabat, tak to asi zůstane nedořešené...

ZH (Čtvrtek 27. října 2011)  ⇑

Amatérské meteo stanice. Mimochodem některé uvádějí tlak přepočtený n.h.m., některé nepřepočtený.

V sobotu ráno by mohl být zas pěkný rozhled. Takhle může vypadat fotka z pražských Stodůlek (snímek KpS z astro-forum.cz).

ZH (Středa 26. října 2011)  ⇑

Odtud je to, možná špatně srozumitelné, srovnání fotky ze Sněžky a od pomezí nad V. Brodem. Tady princip FM z Wikipedie, nevím, jestli je to srozumitelné a jestli tomu dobře rozumím, ale zřejmě jde o stejný princip u FM, kde dochází k překřížení různých drah paprsků, a u prosté refrakce.

Ještě k Janově skepsi, co se týče rondelů. Obranná funkce je problematická nejen kvůli počtu vchodů, ale i proto, že (vodní?) příkopy vybíhají radiálně kolem cest, místo co by tam byl nějaký padací můstek ap. Tady uprostřed stránky je umístění rondelů u Kolína, a to je ještě třeba si uvědomit, že byly nalezeny při stavbě silnice, bůhví co je mimo její trasu.

ZH (Úterý 25. října 2011)  ⇑

Ještě k fata morganě, jak jsem se dočetl v anglické Wikipedii, FM může být popsána jako komplex tří zdeformovaných vzpřímených a obrácených obrazů, které se během několika vteřin různě proměňují.

Zřejmě se rozlišuje tato pravá fata morgana, ale v širším slova smyslu se do ní řadí i jiné podobné optické jevy.

Ten obrázek ledovce částečně splňuje podmínku - spodek je vzhůru nohama. Ty Alpy ze Sněžky tak nepůsobí, a to, co jsem viděl já, taky ne. Podle mě tam nešlo o zrcadlení, ale jen o extrémní ohyb paprsků při extrémním refrakčním koeficientu.

S tou Ranou - napsal jsem to trochu špatně, odečetl jsem čas na matematicky vypočítané hodnotě, nikoli na té ovlivněné převýšením a atmosférou, ono to ani nešlo, protože jsem tyto hodnoty před časem z programu vymazal, neb byly problémy s rychlostí načítání tabulky, což přinášelo jistou komplikaci (přeskok na kotvu ve stránce, když byl odkaz např. https://zhola.com/vychodySlunce/minfr.php#d227). Jak nyní vidím, tak se to tím nevyřešilo a vrátil jsem tam UT i do barevných políček. Mimochodem to vychází ještě líp - 7:29.

ZH (Úterý 25. října 2011)  ⇑

Franto díky. Občas si honím triko, že Azor funguje, když mám příležitost. Data jsem uložil. Hodina mi vyšla 7:30 (viz obláček nad místním slunečním časem, který byl 6:40. Tlak to asi měří aktuální, ne přepočtený na hl. moře,předpokládám.
Ještě jsem blbnul s Alpami, našel fotku ze stráně nad Vyšším Brodem blízko spojnice Sněžka-Dachstein, to asi bude ono, když vezmem v potaz, že je na Alpy pohled z různých výšek.
Teď ještě dokázat, že v rondelech hořel oheň, to bude horší, no nějaký popel se tam našel.

Ta fata morgana je pěkná.

J. Čihák (Úterý 25. října 2011)  ⇑

Snažím se na rondely pohlížet skepticky. Mám dojem, že mohly být prapředchůdcem hradu, ale 2-4 vchody tomu odporují. Tak mě napadlo, že šaman mohl být strážcem a stálým obyvatelem rondelu.

Tato fata morgána (http://www.pise.cz/blog/img/fyzmatik/102624.jpg) mi dává tušit, jak vznikl mýtus o prahoře, která vystoupila z pravěkého vodstva.

Daleký výhled do Rakouska je také z Drahanské vrchoviny, která leží pod Jeseníky.
Skalky, 735 m, 49°30'4.904", 16°47'24.065"
Schneeberg, 2075 m, 206 km, 47°46'7.488", 15°48'19.679"

Franta (Úterý 25. října 2011)  ⇑

ZH: Fotka Rané 14.10. byla pořízena na http://mapy.cz/s/2tQ5 jak uvádíte. Čas by měl být 7:29, teplota 2° C a tlak 1033 hPa (pokud si navigace moc nevymýšlela)

Amaterská meteostanice v Počátkách

ZH (Úterý 25. října 2011)  ⇑

Tady jsou Alpy z Kleti a zároveň - ten rozmazaný - výřez z obrázku viz odkaz v minulém příspěvku. Ze Sněžky a Kleti je to trochu jiný úhel. Vypadá to dost věrohodně, ne?

ZH (Úterý 25. října 2011)  ⇑

Spíš je zajímavý tento obrázek, když se vyzoomuje (např. klepnout na něj pro plnou velikost a Ctrl+++++). Nedovedu to identifikovat, asi jsou to spíš mraky.

J. Čihák (Úterý 25. října 2011)  ⇑

ZH: Účel rondelů je stále záhada a tak si kladu otázku, jestli rondely sloužily jako svatyně nebo sídla velmožů.

Alpská fata morgána z vrcholu Boubína

ZH (Úterý 25. října 2011)  ⇑

Franta: odkud je ten snímek Rané? Tady http://mapy.cz/s/2tQ5 ? Nepamatujete si, kde je ten server se záznamy počasí, na které jste se podílel. Našel jsem teď toto, z Chlumce n. C.

ZH (Úterý 25. října 2011)  ⇑

Šel jsem včera kolem hospody U Dvou slunců na Královské cestě, a tak mě to napadlo...

Jeden můj zesnulý přítel bez klíčů Pavel (znáte ten vtip, jak se pozná blázen od psychiatra - podle klíčů od blázince) pronesl poté, co zapálil stoh, proroctví o dvou Sluncích a královské koruně.

Možná měl Zdeněk Ministr pravdu, i když jsem tomu dosud nevěřil, že šišatost některých rondelů má upomínat na vycházející/zapadající Slunce. Myslel jsem, že vznikla vodorovnými posuny zemin během věků, jak tu na to kdysi upozornil Jan Čihák. Pavel často hovořil o jiném svém příteli, pohanském ctiteli bohyně Zory.

Abych to zkrátil... V rondelu tedy zkrátka v příhodnou dobu zapálili obří stoh s cestami ke slunečnímu bohu.

ZH (Pondělí 24. října 2011)  ⇑

P.S. - ono jde o názvosloví, tady (už to tu bylo před 5 lety) se mluví o vzdušných světlovodech, ale víceméně to řadí do FM. O patro výš je o dalších jevech.

ZH (Pondělí 24. října 2011)  ⇑

Nemyslím, že by šlo o zrcadlení a hory byly vzhůru nohama, taky to bylo v zimě, kdy nevím, je-li FM reálná.
Na zhola.com/reza/zpracovatTxt.php?lat1=50.735849&lon1=%2015.739866&lat2=47.476992&lon2=%2013.61375&ka=0.55 nebo zhola.com/reza/zpracovatTxt3.php?lat1=50.735849&lon1=%2015.739866&lat2=47.476992&lon2=%2013.61375&ka=0.55je patrno, že při refrakčním koeficientu 0.55 je vidět ze Sněžky Dachstein, jelikož však je běžná mez RK asi 0.18, tak nevím ;). Poměry v těchto nadmořských výškách a teplotách asi budou znát letečtí teoretici. Do šuplete,