Stránka se připravuje, níže zrušená stať z Nápadů a hypotéz 

Knížecí stolec

Podobně záhadné jako Žiži či první pražský kostel je i umístění knížecího stolce, kde probíhala intronizace (nastolení, thronus je lat. trůn) českých knížat a sněmovního pole.

Obvykle se předpokládá, že stolec stál někde na Svatojiřském náměstí.
Lokalizaci naznačují patrně jen dva zdroje – Kosmova kronika a Letopis Vincentia Pražského (ten zmiňuje k roku 1142 knížecí stolec, jakýsi kámen uprostřed sídla (... principali throno, quodam saxo ... in medio ciuitatis ...)).
Kosmas uvádí k r. 1034(37), že slepý Jaromír vzal v kostele Sv. Jiří svého synovce Břetislava za ruku a "vedl ho ke knížecímu stolci, a jako vždy se děje při volbě knížete, házeli přes mříže hořejší síně peníze, deset tisíc nebo ještě více, mezi lidi, aby se netlačili na knížete sedícího na stolci, nýbrž raději chytali házené peníze".
K r. 1092 pak hovoří Kosmas o svém jmenovci: „A biskup Kosmas sám ho (Břetislava Mladšího) uvítal s duchovenstvem a velikým procesím v hradní bráně před kostelem Panny Marie (in porta civitatis ante templum sanctae Mariae) a dovedl ho ke stolci“.

1) Slovo síň je překladem latinského aula, což znamená také dvůr či ohrada, ale i chrámová loď.
Pokud by byl stolec na náměstí, těžko by se hledala mříž hořejší síně, v okolí byl jen níže položený palác a dále rotunda, také by akce asi nedopadla dobře, protože by se všichni seběhli k oknu a kníže by zůstal osamocen. Krom toho bylo o několik desetiletí později Svatojiřské náměstí přeťato nadzemní chodbou, spojující baziliku Sv. Víta s kostelem Sv. Jiří a těžko by bylo tak významné místo takto znehodnoceno.
Logiku by však mělo, kdyby se intronizace odehrávala v bazilice Sv. Jiří a peníze byly házeny z tribuny. Slepý Jaromír by stěží někoho vedl za ruku dál než několik kroků (i kdyby byl tento detail Kosmovou fantazií, Kosmas věděl, o jaké lokalitě hovoří).
Možná by to mohlo přinést i vysvětlení křížové prohlubně o neznámé funkci, která byla nalezena v centru baziliky na rozhraní kněžiště a lodi v nohách hrobu Boleslava II.
Později byla intronizace prováděna také Vyšehradě a jak bylo uvedeno, knížecí stolec byl pak v polovině 12. století uprostřed Hradu, což mohlo znamenat například i baziliku Sv. Víta.

2) Druhou lokalitou by mohl být severní palácový dvorek, dosti rozměrný pro podobné akce. Soběslav I. v druhé čtvrtině 12. století vybudoval v těsném sousedství dvorku velký sál, předchůdce dnešního Vladislavského sálu používaného hlavně pro sněmovní účely.

3) Byl-li stolec skutečně uprostřed hradu, pak dvě předchozí spekulace nejsou pravděpodobné. Je zde však, jak by řekli V&W, ještě verze třetí: jak bylo vidět na dobových kresbách ještě v 19. století, od proboštství se táhnul přibližně v půdorysu katedrály vyvýšený jazyk, který stupněm spadal na III. nádvoří a Svatojiřské náměstí. Původní rotunda na něm zabírala jen malé místo při východním okraji, ale na západ od rotundy bylo na oné vyvýšené terase místa dost na sněmovní pole s knížecím stolcem. Toto místo odpovídá i Kosmově "in media urbe eminenciorem locum, qui dicitur Zizi". V té době již mohlo stát kamenné biskupství (dnešní Staré proboštství) s horní síní (i kdyby nebylo patrové, horní síň by mohla být ta směřující na Žiži).