ZH (Neděle 12. září 2010)

Sice jsem si říkal, že až mě napadne nějaká opravdu ptákovina, napíšu to pod pseudonymem, ale budu poctivý.
Ale ještě napřed podotýkám, že Vltava od Boršova (ves nad Č. Budějovicemi) k Mělníku (249 km) má spád 0,5 promile (dle údaje v publikaci Československé řeky kilometráž), zatímco klidný úsek Labe od Debrného po Hřensko (104 km) má 0,6 promile. Na Vltavě byly tuším dvoje větší peřeje (Červenské a Svatojánské proudy) ty druhé měly spád cca 2,7 promile (například sázavská Stvořidla, běžně sjížděná na otevřených kanoích, sám jsem je tak párkrát sjel, mají 10 promile). Úsek mezi Vyšehradem a Trójou má 1 promile.
Nicméně je fakt, že úsek nad Zbraslaví relativně divoký byl - narážím na oficiální výklad wilth-ahwa (divoká řeka).

Na a teď, co jsem avizoval - co když se Prahou nazývala nejdřív řeka protékající kotlinou... Vltava mohla být třebas ta divočejší část v kaňonu nad soutokem s Berounkou. Nebo zkrátka měla v různých dobách u různých národů řeka různé názvy.

No, první dochovaný slovanský název Labe je ženského rodu - Laba. Což takhle Levá řeka a Pravá řeka, kterou by byla Praha ;), tehdy to zřejmě brali opačně. Ale tohle fakt vážně nemyslím.