ZH (Pondělí 6. září 2010)

Říkám si, že hradiště či hrady byly budovány mj., aby něco chránily, často to byly obchodní stezky. Na místech, která se nedala obejít, se stavěly mýtnice, obchodovalo se tam ap. Pokud si někdo ukryl sídlo stranou takovýchto míst, asi těžko hledal prostředky k rozvoji a místo zapadlo.
Některá místa se stala významnými až svou obranou, jiná ale byla významná svojí podstatou, třeba brod přes velkou řeku (nebo uvedená stezka přes Komořanské jezero u Mostu, což byly zřejmě mokřiny s několika jezery, celkově větší než dnešní Lipno). Tam bych očekával spíš název dle místa, tj. funkce.
Pořád si představuju, jak vypadala prehistorická Praha, ještě před Karlem IV. obtékalo rameno Vltavy hradebním příkopem Staré město Národní třídou a Příkopy, přírodní, možná jen příležitostné, rameno tam patrně bylo i původně. Jediné místo se skalním podkladem údajně bylo mezi ulicemi Národní, Platnéřskou, Husovou a Vltavou, jinak jsou štěrkopísky, kde se koryta a ostrovy mohly měnit s velkými povodněmi. Tak bych ve své fantazii čekal, že nějaké dřevem opevněné sídlo mohlo být na uvedeném stabilním ostrově mezi mokřinami (podobně jako na Labi Stará Boleslav, obtékaná dříve ramenem i ze severu, Libice a asi i další polabská místa). Ostrovní hradiště se asi líp bránilo než údolní hřbety. Ale to je opravdu jen má představa...