ZH (Čtvrtek 24. června 2010)

To je super, ani jsem si neuvědomil, že tehdejší lidé neuměli zřejmě zapálit oheň a jeho získání a uchování bylo velmi obtížné a také nepochybně magické. Možná byl oheň i komoditou a mohl tak být odcizován a tedy byl i bráněn nejenom před jinými živly (déšť, vítr), ale i před cizími kmeny. Jak jsem se dočetl, vy jistě taky, "uprostřed se nic nenachází, jen pozůstatky pecí a ohnišť".
Hluboké nádrže v případě sucha by také mohly mít praktický význam, i když např. blízko Labe by byly asi zbytečné.
K vybudování tak pracného díla byla patrně potřeba náboženská motivace, i když hrubé práce asi dělali otroci.
Ještě mě napadlo, že životní prostor se získával žďářením, k přirozeným lesním požárům také asi docházelo relativně často (dnes bývají v zárodku uhašeny) a rondely tak mohly být shromaždištěm se snadným vstupem pro tyto případy.
Ještě bych připomněl svůj úvodní článek k tomuto tématu tady.

Ještě před sto lety bylo v Podskalí (pod Vyšehradem) cílové i tranzitní místo vorařů s ohromným množstvím klád (ty pak bývaly příčinou ucpání a destrukce Karlova mostu při povodních). Jak to ale bylo před víc než tisíci lety, kdy Praha teprve vznikala? Byla v postavení pozdější Šumavy a vypravovaly se právě odtud vory dolů po Vltavě a Labi? První spolehlivá zmínka o plavení vorů na Vltavě je prý z r. 1316, což znamená, že o dřívější době nejsou doklady.