Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Pondělí 21. června 2010)
Nechci nikomu upírat právo na názor, přece si však myslím, že je třeba respektovat samu podstatu názvů. Ty se dávají zásadně kvůli vzájemnému rozlišení. Každé hradiště, mimo blatných, bylo postaveno na kopci a byl-li přítomen vodní tok, tak zde vždy byl i brod. Přitom každé hradiště mělo svůj odlišující název a názvy jako Brod, Brozany atd. pochází až z pozdější doby a mají pouze úzce místní význam. Podle mě není žádný důvod proč by se zrovna Praha,a pouze ona, původně zcela běžné místo, měla pojmenovat podle všeobecných pojmů jako je práh-kopec nebo brod. Pražský meandr je jistě výrazný, přece se však od ostatního středního toku Vltavy příliž neodlišuje. Vltava navíc neobtéká Pražský hrad, ale holešovickou naplaveninu.
Při vytváření názoru na krajinný reliéf je skutečně nutný pohled s Řípu. Jenže lidé na Řípu nesídlili a ani v jeho bezprostředním okolí. Důležité je pak vnímání rozdílů zhruba od soutoku Labe s Vltavou. Dále je třeba zohlednit to, že hranice tvořilo rozvodí, nikoliv viditelný práh jižní pahorkatiny. Proto také ještě Budeč patří do Čáši. Již jsem zde myslím napsal, že v první řadě je nutné vycházet z toho, čím prvním slovanským osídlencům připadaly jednotlivé sídelní oblasti charakteristické a podle toho je i nazvali, aby je od sebe jednoduše odlišili.
Dříve tu byl uveden popis exkurze do románského kostela v Chabrech. Byl velmi zajímavý a poučný. Kdysi jsem tam byl, ale o jeho bohaté stavební historii jsem nevěděl. Rotundy se stavěly podle kánonu, že apsida má poloviční průměr oproti průměru lodi rotundy. To skutečně je i v Chabrech, a tak to byla rotunda, byť její velikost je zarážející. Spíše bych to viděl na tzv. "nevydařený podnikatelský záměr", rotunda asi nebyla dostavěna, a proto nahrazena podélným kostelíkem.
Výborná je úvaha, že rondely mohly sloužit i sportovním hrám. Starořecké Olympijské hry jistě nevznikly náhle, jenom s těmi míčovými hrami bych byl opatrný. Za nejstarší formy rituálního sportovního klání je možno s jistotou považovat "běh s časem o závod", "zápas blíženců světlo-stín" a "hod, čili god". V Trojské válce oběhli časoví héroové Achilles s Hektorem při souboji třikrát hradby. Pak je otázka, jestli palisády a příkopy kolem rondelů nevymezují zároveň běžecké tratě. Chtělo by to samostatné vyhodnocení.
Při vytváření názoru na krajinný reliéf je skutečně nutný pohled s Řípu. Jenže lidé na Řípu nesídlili a ani v jeho bezprostředním okolí. Důležité je pak vnímání rozdílů zhruba od soutoku Labe s Vltavou. Dále je třeba zohlednit to, že hranice tvořilo rozvodí, nikoliv viditelný práh jižní pahorkatiny. Proto také ještě Budeč patří do Čáši. Již jsem zde myslím napsal, že v první řadě je nutné vycházet z toho, čím prvním slovanským osídlencům připadaly jednotlivé sídelní oblasti charakteristické a podle toho je i nazvali, aby je od sebe jednoduše odlišili.
Dříve tu byl uveden popis exkurze do románského kostela v Chabrech. Byl velmi zajímavý a poučný. Kdysi jsem tam byl, ale o jeho bohaté stavební historii jsem nevěděl. Rotundy se stavěly podle kánonu, že apsida má poloviční průměr oproti průměru lodi rotundy. To skutečně je i v Chabrech, a tak to byla rotunda, byť její velikost je zarážející. Spíše bych to viděl na tzv. "nevydařený podnikatelský záměr", rotunda asi nebyla dostavěna, a proto nahrazena podélným kostelíkem.
Výborná je úvaha, že rondely mohly sloužit i sportovním hrám. Starořecké Olympijské hry jistě nevznikly náhle, jenom s těmi míčovými hrami bych byl opatrný. Za nejstarší formy rituálního sportovního klání je možno s jistotou považovat "běh s časem o závod", "zápas blíženců světlo-stín" a "hod, čili god". V Trojské válce oběhli časoví héroové Achilles s Hektorem při souboji třikrát hradby. Pak je otázka, jestli palisády a příkopy kolem rondelů nevymezují zároveň běžecké tratě. Chtělo by to samostatné vyhodnocení.
