Kniha HAJDY NA HRAD
ZH (Středa 5. května 2010)
Teď bude mluvit jen má romantická intuice, protože o tom nic nevím. Hvězdou a Bílou horou končí ona, nevím jak se správně jmenuje, dejme tomu střešovicko-strahovská křídová tabule, letohrádek je přímo nad docela slušným srázem, odkud je skvělý rozhled na západ a severozápad. Asi to ve středověku a dřív bývalo dobré strategické a pozorovací místo z hlediska byť dost vzdálené Prahy; samo o sobě vůbec není chráněno od východu. Zda jsou opravdu nějaké doklady krom romantických pověstí o pravěké svatyni, jsem se nedozvěděl, ale je to poměrně pravděpodobné, protože pod Hvězdou v Ruzyni a Liboci byla pravěká sídliště vč. nedávno objeveného rondelu, který je kupodivu v ďolíku. Pokud máme představu, že sídliště mívala nějakou akropoli, tak Hvězda je asi ideálním místem, byť na východ pokračuje onou obrovskou plochou tabulí.
Mám taky pocit, že Ferdinand Tyrolský budoval kolem Pražského zámku (na který hrad spolu s otcem přestavěl) zahrady a letohrádky pro kratochvíli a holedbání se (letohrádky nebyly určeny obývání, ale byly ve stylu římských reprezentativních vil). Řekl bych, že si FT tak romanticky hrál, možná kvůli své podobně založené bystré nešlechtické tajné manželce, bůhví, jaké v tom měla ona prsty.
Na východ z letohrádku moc vidět nebylo, protože obora předcházela stavbě, ale je možné, že ta vysoká (oproti dnešní) střecha byla mj. kvůli rozhledu a naopak své viditelnosti.
Řekl bych, že letohrádek je čirý výplod renesančního myšlení a cítění a že těžko bude mít co dělat se středověkými představami.
Otázka je, kdo vlastně dílo opravdu navrhl a projektoval, nakolik FT sám, jak nyní traduje (Habsburkové ovšem prý tvůrčími uměleckými vlohami neoplývali), nakolik manželka či italští či jiní umělci či učenci.
Už kvůli názvu letohrádku a tehdy relativně nedávné publikaci Koperníkova učení bych se přikláněl k astronomické (resp. astrologické) symbolice Hvězdy. Podotýkám, že v r. 1543 vyšla tiskem (před tím byla jeho teorie jen pro zasvěcence) jeho publikace Šest knih o obězích nebeských těles, kde mj. popsal šest oběžnic kolem Slunce - Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter a Saturn, ty další neznal. (Hvězda se začala stavět 1555.) A pokud je pravda, že jednotlivé cípy Hvězdy byly "zasvěceny" římským bohům, podle nichž jsou ony planety nazvány, hledal bych opravdu v těch směrech spíše astronomické souvislosti.
Mimochodem, pět názvů božstev a planet (které byly známy dávno) si vzájemně odpovídá, pak by Zemi symbolizovala Diana. Jelikož se před tím Země za jednu z planet pochopitelně nepovažovala, bylo by jí dáno jméno ochránkyně veškeré přírody, bohyně plodnosti a měsíčního svitu. Zdá se, že Římané bohyni Země (jakou byla v Řecku Gaia, Gé) neměli, Gaia snad ani moc významným božstvem nebyla. Řecká obdoba Diany Afrodíté měla také řecké jméno Dióné, což je ženský tvar od Dia a byla ztotožňována s Diovou manželkou (či dle jiných pramenů dcerou).
Mám taky pocit, že Ferdinand Tyrolský budoval kolem Pražského zámku (na který hrad spolu s otcem přestavěl) zahrady a letohrádky pro kratochvíli a holedbání se (letohrádky nebyly určeny obývání, ale byly ve stylu římských reprezentativních vil). Řekl bych, že si FT tak romanticky hrál, možná kvůli své podobně založené bystré nešlechtické tajné manželce, bůhví, jaké v tom měla ona prsty.
Na východ z letohrádku moc vidět nebylo, protože obora předcházela stavbě, ale je možné, že ta vysoká (oproti dnešní) střecha byla mj. kvůli rozhledu a naopak své viditelnosti.
Řekl bych, že letohrádek je čirý výplod renesančního myšlení a cítění a že těžko bude mít co dělat se středověkými představami.
Otázka je, kdo vlastně dílo opravdu navrhl a projektoval, nakolik FT sám, jak nyní traduje (Habsburkové ovšem prý tvůrčími uměleckými vlohami neoplývali), nakolik manželka či italští či jiní umělci či učenci.
Už kvůli názvu letohrádku a tehdy relativně nedávné publikaci Koperníkova učení bych se přikláněl k astronomické (resp. astrologické) symbolice Hvězdy. Podotýkám, že v r. 1543 vyšla tiskem (před tím byla jeho teorie jen pro zasvěcence) jeho publikace Šest knih o obězích nebeských těles, kde mj. popsal šest oběžnic kolem Slunce - Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter a Saturn, ty další neznal. (Hvězda se začala stavět 1555.) A pokud je pravda, že jednotlivé cípy Hvězdy byly "zasvěceny" římským bohům, podle nichž jsou ony planety nazvány, hledal bych opravdu v těch směrech spíše astronomické souvislosti.
Mimochodem, pět názvů božstev a planet (které byly známy dávno) si vzájemně odpovídá, pak by Zemi symbolizovala Diana. Jelikož se před tím Země za jednu z planet pochopitelně nepovažovala, bylo by jí dáno jméno ochránkyně veškeré přírody, bohyně plodnosti a měsíčního svitu. Zdá se, že Římané bohyni Země (jakou byla v Řecku Gaia, Gé) neměli, Gaia snad ani moc významným božstvem nebyla. Řecká obdoba Diany Afrodíté měla také řecké jméno Dióné, což je ženský tvar od Dia a byla ztotožňována s Diovou manželkou (či dle jiných pramenů dcerou).
