Jan Cinert (Neděle 7. března 2021)

Nejprve musím vysvětlit svá nazvání základních herojů:
Pěsťák - původní rostlinná síla rodící se na jaře z hlíny a končící na podzim. Při počítání času se použil "jeden muž" mající čtyři končetiny - týdny o pěti prstech zahrnující 20denní měsíc. Z toho pak mýty o stvoření člověka z hlíny. Podle pět, pěst, pěstovat a pást jméno Pěsťák.
Jeho původní čas trval 187 letních dnů, to je devět jeho měsíců a sedm dnů, k tomu 11 předchozích v zimním zásvětí.

Luňák - heroj rodící se třetí den po zimním slunovratu a mající měsíc blízký délce lunace, tedy 30 dnů. Ten musí nejprve prožít tři zimní měsíce v podsvětí pod ekliptikou zašitý do stehna zimního Dia, jako Dionýsos, nebo ochraňovaný jelenem jako Šmolíček.

Jejich časy, počítáno od začátku roku o jarní rovnodennosti, se sejdou po Pěsťákových devíti měsících a Luňákových šesti měsících, obojí 180 dnů. Pěsťák Thovt vyhrál nad Luňákem Chonsu svůj jeden pětidenní týden a doplnil tak čas na 365 dnů. To je posledních pět dnů před jarní rovnodenností. Je to však pozdní mýtus.

Původně Pěsťák porazil měsíčního hada po 70 svých pětidenních týdnech takže zajistil zbývajících 11 dnů do jarní rovnodennosti.

Takže v Knowthu je zaneseno Pěsťákovo předjarní vítězství na východě a konec kalendářního letního období obou herojů západem Slunce ve 180. den v západní chodbě. Protože Luňákovy měsíce jsou blízké lunaci, měl by být jen on míněn západní chodbou podle západů novolunního srpku následující po západu Slunce.

"180 dní po jarní rovnodennosti je 16.9" to je dnes, ale v roce 1052, kdy podle mne byla napsána prvotní ludmilská legenda, bylo 16. září 187. dnem. Proto do první hodiny noční 16. září bylo vloženo legendární zavraždění sv. Ludmily. Je to však běžný odchod novolunní herojky po ekliptice pod světový rovník. Proto je i zmínka o jejím odchodu na Tetín, který je ve směru západů novolunního srpku po podzimní rovnodennosti.