Jan Cinert (Pondělí 1. března 2021)
Jejej, díky mnohokráte za upozornění. Rytinu jsem našel při zadání "Newgrange" a uchvácen nálezem jsem to pak neřešil.
Eneolitu a době bronzové odpovídá sestava pěti bohyň, to je zmíněná novolunní Kaši se dvěma "dělohama" úsvitovou a soumrakovou a letní dobou a zimní dobou. Dobami můžou být ta dvě kolečka s rovnodennostní čárkou uprostřed. Není ale jisté, jestli k čelní scéně opravdu náleží, protože kameny v Knowthu se použily druhotně a mají rytiny i na neviditelných stranách. Jako spirála na horní straně.
Druhé zvýrazněné kolečko, pokud je to záměrně, může být kvůli nějakému významu druhé lunace, tedy když počítáno od jarní rovnodennosti po dnešním 20. dubnu. Že by Beltain? Tomu moc nevěřím.
Mýtická sedmička je i v případech, kde se o Venuši nejedná. S ní je spojeno jen počítání 4 + 4 = 8 roků. Pro vysvětlení, jak souvisí sedm letních novoluní s přeměnou novolunní herojky na Venuši sem dávám dvojstranu z knihy.
Zajímavá je orientace východní chodby. Plánek se jeví trochu otočený asi o dva stupně (neměřil jsem to) a podle mapy je azimut 84°. Snad to ovlivnil nedaleký kopec v tom směru s velkým převýšením, ale i to jsem neřešil. Důležité je, že předchozí megalitické stavby jsou ke slunovratům. Takže tady došlo k návratu k rovnodennostem, patrně pod vlivem pastevecké kultury šňůrové keramiky.
Eneolitu a době bronzové odpovídá sestava pěti bohyň, to je zmíněná novolunní Kaši se dvěma "dělohama" úsvitovou a soumrakovou a letní dobou a zimní dobou. Dobami můžou být ta dvě kolečka s rovnodennostní čárkou uprostřed. Není ale jisté, jestli k čelní scéně opravdu náleží, protože kameny v Knowthu se použily druhotně a mají rytiny i na neviditelných stranách. Jako spirála na horní straně.
Druhé zvýrazněné kolečko, pokud je to záměrně, může být kvůli nějakému významu druhé lunace, tedy když počítáno od jarní rovnodennosti po dnešním 20. dubnu. Že by Beltain? Tomu moc nevěřím.
Mýtická sedmička je i v případech, kde se o Venuši nejedná. S ní je spojeno jen počítání 4 + 4 = 8 roků. Pro vysvětlení, jak souvisí sedm letních novoluní s přeměnou novolunní herojky na Venuši sem dávám dvojstranu z knihy.
Zajímavá je orientace východní chodby. Plánek se jeví trochu otočený asi o dva stupně (neměřil jsem to) a podle mapy je azimut 84°. Snad to ovlivnil nedaleký kopec v tom směru s velkým převýšením, ale i to jsem neřešil. Důležité je, že předchozí megalitické stavby jsou ke slunovratům. Takže tady došlo k návratu k rovnodennostem, patrně pod vlivem pastevecké kultury šňůrové keramiky.