Jan Cinert (Neděle 21. února 2021)

Podle je "Reprezentativní publikace je přehledným souhrnem poznatků o Ludmile, její době, ale také o jejím „druhém životě“."

Já proti církevním požehnáním nic nemám, ať si každý požehnává co chce v rámci církví. Ale vidím rozdíl mezi odkazovaným požehnáním sošek Jezulátek a knihy, která by měla být výsledkem příprav na "celostátní oslavy" výročí kněžny sv. Ludmily. Zároveň zaštítěného politickými světskými osobami a na konference dotyčného spolku byli zváni odborníci z řad archeologů a historiků. Ostatně i hlavní autor je aktivním historikem.

Domnívám se, že je velký rozdíl mezi oslavou osvobození z tělesných pout křesťanské mučednice Ludmily a úmrtím skutečně žijící kněžny Ludmily. Ta zemřela o sedm let později a nejsou sebemenší doklady o jejím zavraždění.

Mučednice stvořená myšlenkou v legendách skutečně byla zavražděna 16. září, protože je tak psáno v legendách. Ale kněžna zemřela zatím neznámo kdy, asi během léta, a určitě v roce 928. Cítím to jako podvůdek, když se to směšuje dohromady a s jistotou se tvrdí, že byla zavražděna "v noci z 15. na 16. září" v roce 921. Není k tomu žádný výsledek vědeckého výzkumu ani hodnověrný písemný doklad.

Potom obvinění kněžny Drahomíry z vraždy bez důkazu je křivým obviněním a to je běžně trestné.