ZH (Neděle 25. dubna 2010)

No, vyšťoural jsem kdysi, že aha (ahwa) je markomansky řeka (ah(w)a i keltsky), teď si nevybavím kde, musel bych to hledat, to první v jednom z etymologických či toponomastických slovníků, které tady nemám k dispozici.
Dík za pochvalu se skálou, ale bylo to na váš podnět ;). Na internetu jsem nyní k velké radosti našel Jüttnerův plán Prahy z r. 1815 (http://mapy.vugtk.cz/pages/index.php?rs=2), kde je mj. zakreslena část strahovských skal (mám doma verzi z r. 1816, kde je víc podrobností, v místě Rošického stadionu je předsunutá barokní fortifikace, obrácená pochopitelně ven z Prahy, tedy proti sklonu terénu, ten je ovšem na strahovské pláni pak už velmi mírný. Možná tam přeci jen před tím nějaká dominanta byla. Na geologické mapě (http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50zj&y=745573&x=1043437&s=1) je v oblasti stadionů strahovská pláň rozšířená, což by mohlo (i nemuselo) znamenat, že místo bylo i vyvýšené. Mimochodem existence zásob opuky a pískovce 1,5 km od Hradu asi bylo jedním z důvodů rozvoje Prahy jako kamenného města.
Na onom Jütnerově plánu je za tehdy již zaniklou Koňskou bránou volný terén, ale nic, co by připomínalo skály či lomy, až kus dál, asi v místě Vinohradské vodárny, je jakýsi Berg (Zikunher?, nemůžu to přečíst), lomy by mohly být v Bezručových sadech, každopádně to asi žádná výrazná dominanta nebyla.
Levý Hradec je dost nízko (já jsem to zase kdysi zkoumal, protože mezi oběma jeho plošinami prochází spojnice mezi Vítem a Řípem, i když nevím, co by z to ho mělo plynout). Ale jak jsem se těmito věcmi bavil, abych měl motivy pro výlety, tak jsem zjistil, že určování výškových spojnic je hrozně klamavé, kolikrát bylo vidět jak na dlani, co dle map být vidět nemohlo, snad za to může atmosférická refrakce, snad různé detaily v reliéfu krajiny, ono někdy stačí popojít o pár metrů a je vše jinak.