ZH (Úterý 9. února 2021)

Staroměstský jez je v trase nebovidského brodu, tedy mezi svatým Vavřincem pod Petřínem a "kostelem sv. Jana Křitele u brodu". Předpokládám, že během určité doby sloužila konstrukce jak ke zvýšení hladiny, tak k přechodu, podle momentálního stavu hladiny. Problémem by ale byla šlajsna, vory se asi plavily od pradávna, tak tam propust být musela. Třeba tam byl padací most, resp. fošny?

Ty kůly... Za povodní by asi jez destabilizovaly, protože plující klády by je vykotlávaly, přes hladký jez by se voda valila bez velkého odporu. Kvůli chudým by je těžko instalovali, i když majitelé třeba stáli o mýto, drobnější než bylo na Karlově mostě. Na novomětstké stítkovské soustavě jezů jsou kůly na všech větvích, to nemohlo sloužit nikterak k přechodu řeky. Ze stejného důvodu to nemohlo sloužit k navigačním účelům.¨

Pořád mi vychází, že to bylo tak, jak už jsem psal, tedy svislé kůly, šikmé podpěry, vodorovná břevna, abych se trochu zavděčil, nad tím mohl být štěrkový či kamenný násep, který se postupně zdokonaloval a zpevňoval trámy až do dnešní podoby.