Jan Cinert (Středa 27. ledna 2021)

Myší díra byla prohloubena Valdštejnem, ale už před tím tam byla opravdu průrva, která je vidět na rytině Filipa van den Bosche z roku 1606. Měl jsem poučné štěstí, že jsem šel kousek stezky z doby bronzové přes Alpy zvané Alter Tauernweg. Tedy s obtížemi směrem dolů, opačně bych to nevyšel. Do 16. století se tudy nosily vytěžené kovy do Itálie, protože Brennerským průsmykem by to bylo daleko. Po II. světové válce tudy tajně přecházeli Židé umístění dočasně v táborech v Rakousku před založením Izraele. Od této zkušenosti mám ujasněnější pohled na to, čeho byli lidé schopni v případě nutnosti. Překonáním Myší díry vedla nejkratší cesta od brodu do dnešních Dejvic a přes Podbabu a Suchdol dále na sever.

To je pravda s cihelnami atd., ale malostranský amfiteátr vznikl převážně sesuvy půdy v dávných dobách, takže jeho základní tvar je prastarý. Jde o ten příkrý svah východně od kláštera, kde je v plánku cesta zakreslena a ten má právě přirozený tvar vzniklý sesuvem. V tomto případě bylo tedy pohodlnější před vznikem Prahy chodit stezkou po jižním svahu hradního ostrohu a pak jižním obchvatem: Tržiště, Jánský vršek, Jánská a Úvoz. Ostatně parcelace tomu odpovídá.

Hypotéza je zajímavá, ale hned vzniká otázka, co tedy vyhloubilo dnešní Jelení příkop, kdyby Brusnice tekla do doby POII. na Malou Stranu?