Jan Cinert (Úterý 7. července 2020)

Děkuji mnohokráte, že jste sem nástroj Panorama dal včetně návodu. Je to hezká věcička. :-) Také díky za vaše výsledky.

Také jsem takto uvažoval, že při určitém zvednutí výšky stanoviště na Libušíně by bylo za obzorem vidět více západněji a snad by byla vidět i Milešovka. Je to tam opravdu o fous.

Právě kvůli dolu, který v pro nás důležitém místě zničil původní terén, se to celé dá obtížně posoudit. O stromech jsem už dříve došel k závěru, že okolí sídel bylo téměř odlesněné kvůli velké spotřebě dřeva. Ovšem s výjimkou obtížně přístupných svahů a hran přírodních teras nad nimi. Kdo by se pak s poraženými kmeny namáhal vytahovat. Právě taková hrana je na obzoru z pohledu Libušína na sever. Předpokládaná výška opevnění byla asi 5 metrů. Takže jak píšete, při výšce 5 + 2 = 7 metrů by byla vidět Milešovka, ale pokud by opravdu nad obzor nevyčuhovaly stromy na protěším svahu od Libušína.

Je to proto poněkud otevřenou záležitostí. V Kosmově době byla opevnění dochována, když ve velké míře dodnes, a kronikář mohl na nich stát a vidět vrcholek Milešovky, pokud nebránily stromy. Ale on napsal "hle, za těmito horami", takže spíše toho viděl víc. Jak se více pohybuji severně od Šáreckého údolí, tak vím, že je zde hodně míst, odkud je vidět Středohoří s Krušnými horami v pozadí. A není to neustále fascinující pohled jen pro mne. Takže Kosmas asi měl povědomí o dohlednosti a mohl jej vložit také jen obecně do vyprávění, aniž by měl na mysli přímo místo spojené s Libuší. Je to, myslím si, zatím celé nejednoznačné pro vyslovení zásadního výroku, na rozdíl od věštění slávy Praze.

Tady je foto z akropole hradiska v Šárce severovýchodním směrem.