Jan Cinert (Neděle 29. března 2020)

ZH: V Budyšínském rukopisu já osobně vidím napsáno Stadicsi, po pozdějším přeškrtnutí pak bylo nahoru dopsáno novější Stadici. Obojí je běžný obyvatelský tvar, tedy název lidu Stadici, kteří bydlí ve dvorci "ten" Stadic. Později podle "ta" ves/villa se rod přeměnil na "ta" ves Stadice, lidově pak "ty" Stadice. Podobně byl např. nejprve "ten" hrad Boleslav, pak "ta" obec/civitas Stará Boleslav. Proto např. v Hostivici říkají "ta" Hostivice, ale jiní klidně "ty" Hostivice podle zvyku.

Byla by to nějaká zvláštní náhoda, že Libušín (Libušin hrad) a Tetín byly takto pojmenovány už v 1. polovině 10. století a pak Kosmas o nich psal jako o mýtických sestrách. A jak to, že pro jejich původní "zastřešující matku" není Kazín a musela být vymyšlena její mohyla (vrch Havlín)? A proč je Psov (Hradsko) na cestě ve směru východu Slunce při letním sluvratu, tedy v době "psích dnů"? Proč naopak vede cesta ze sídelní oblasti na Budeč ve směru západu Slunce za zimního slunovratu, kdy se rodí Budulínek, procházející pak třemi zimními lunárními zkouškami? Proč úplně stejně byla ves Peš(ť) na východním břehu Dunaje a Buda na západním, z čehož je dnes Budapešť? Proč je *Levov (Levý Hradec) od hradiska v Šárce směrem vlevo při pohledu na východní obzor? A to se jedná jen o dochované názvy z 9.-1. poloviny 10. století, u ostatních pro porovnávání se názvy nedochovaly.

JČ: Z pohledu jazykovědy je možné rozdělit Stad/Stod-ice, tedy že -ice by bylo příponou. To je opravdu časté. Pak by ale nemohl být původní tvar zapsán jako Stadic-i, ale Stad-i, aby po pozdějším přidání -ice vzniklo Stadice.