Jan Cinert (Úterý 10. března 2020)

Že byl matriarchát se píše jen v hodně starých knihách. Stejně o nějaké Magna mater. V mýtech jsem se s něčím takovým nikdy nesetkal.

V Goseku byl výhled na východní obzor, jen dnes jsou v tom směru domy a stromy. Stejně u ruzyňského rondelu jsou volné výhledy ve slunovratových směrech východů Slunce.

Když si dali takovou práci s vytvořením rondelu, tak musel být vícefunkční. Takže sloužil pro rituální slavnosti, s tím spojená sportovní klání, tržní prodej, poradní a soudní shromáždění. Aby se jednalo o všemi uznávaný prostor a tam vznesené výroky, musel být posvěcen bohy, stejně jako kostel směřující k východu a vysvěcený zástupcem boha biskupem. To bylo zajištěno jasně zdůrazněným směrem na slunovratové východy Slunce, případně západy, někdy i na vysoký/nízký Měsíc. Podle způsobu života neolitiků a jejich předpokládaného myšlení se nic dalšího nedá u rondelů očekávat.

Zároveň místo počítání času od rovnodennosti během letní poloviny potřebovali odpočítávat čas už před setbou, takže od zimního slunovratu. Podobně odpočítávat čas od letního slunovratu do sklizně. To, jak bych řekl, je celé.

Kdysi jsme tu probírali reliéf z kostela Millstattu. Loni byl trochu podobný nalezen na západním průčelí klášterního kostela v Plasích. Ale nevidím tam možnost sestavení astronomických rovnic. Je to jen o rozdělení východního obzoru na jižní zimní a severní letní východy Slunce. Více zřetelné to je na tympanu ve Stuerzelbronnu. Kola na obou stranách se šesti vnitřními paprsky jsou slunci se šesti kalendářními měsíci v obou polovinách roku. Levé letní je žhnoucí.