Jan Cinert (Pátek 6. března 2020)

Děkuji všem zúčastněním za dosavadní spolupráci.

Prvotním problémem bylo, jak by mohl stín na severní polokouli vykreslit přímku, když východ a západ je v zákrytu s gnómonem. Při nízkém gnómonu odsun stínové přímky od něj zřejmě nehraje roli. Navíc, jak jsme probrali, do cca 8:00 stejně nejsou stíny dostatečně zřetelné. Ani Z. Ministr to neřešil, když zaznamenával stín až v 8:30 a pak už v 15:30. Jen naznačil, že při delších stínech dochází k nepřesnostem. Ale asi to není už důležité.

Při uplatnění porovnávací metody bych to shrnul asi takto. Nejjednodušší a i nejpřesnější postup byl sledováním stínu. Blíženci, dle mne Světlo-Stín, byli považováni za "strážce prahu", Libušin tesař vytvářel na východě nízký vchod do domu.

To pak dohromady znamená, že to nebyl gnómon, ale vchod do obydlí, podle kterého se původně den rovnodennosti nalézal. Nejprve při pohledu z jeskyně nebo skalního převisu, pak z přístřešku na průběh rozhraní světla a stínu během roku. Později zařízení v podobě nízkého rámu dveří. Jestliže byl kolmo na nejkratší denní stín, tak stín nadpraží se za rovnodennosti posouval po přímce. Pokud byl rám ve směru nejkratšího stínu, čili SJ, tak se stín rámu sice zmenšoval dopoledne a zvyšoval odpoledne, ale neměnit tvar. Mimo dny rovnodennosti se podle tvaru hyperbol deformoval.