Jan Cinert (Neděle 1. března 2020)

Mám jeden prosebný dotaz, kdyby někdo náhodou věděl, jak to je. Podle porovnání mýtů vychází, že desítky tisíc let se lidé zabývali rovnodennostmi, které rozdělovaly rok na letní a zimní poloviny. Slunovraty začali řešit až neolitici po roce 5 000 př. n. l., což vyvolalo vznik rondelů a pak megalitických staveb v západní Evropě.

Jak tedy kdysi dávno jednoduše určili rovnodennostní den? Podle stínu vrženého při východu Slunce směrem ke klacku zapíchnutému do země, který by byl na stejné přímce, jako stín vržený při západu Slunce to nejde. Při západu a východu stíny nejsou. Pak by museli dělat ve dnech kolem rovnodennosti čáry do písku od klacku směrem k východům Slunce a totéž na druhá straně k západům. Kdyby obě čáry vytvořily přímku, byl by den rovnodennosti.

Tady je jeden obrázek, který mi zamotává hlavu. Chápu, že přechod zimní hyperboly vytvořené koncem stínu klackem Gnómonem v průběhu dne musí přejít proměnou do opačné letní přes narovnání do přímky za rovnodennosti. Chápu i to, že ta přímka je od klacku směrem na sever. Jenže, východ a západ Slunce za rovnodenností jsou v zákrytu s klackem, takže v průběhu celého dne nemůže jít o přímku vykreslenou koncem stínu, když je stín mimo klacek.

Znamená to, že stín udělá přímku třeba jen mezi 9. a 15. hodinou, nebo je v tom nějaká jiná zákonitost?