ZH (Sobota 17. dubna 2010)

Zní to lákavě a netvrdím, že to tak není. Jen popíšu, co vše vzbuzuje moji nejistotu.
1. Umístění kostelů. Kdo první přišel na nápad zřejmě empiricky spojovat kostely a hledat tak souvislosti, počítal pravděpodobně s dnešním umístěním gotických kněžišť Petra a Petra-Pavla. Tak totiž vychází do lajny rotunda sv. Longina. Ovšem kněžiště románského Petra bylo jinde, asi ve třech pětinách od portálu (skoro uprostřed dnešního kostela). Naopak románská bazilika sv. Petra na Vyšehradě měla kněžiště prý až při východní zdi hřbitova (cca 35 metrů za dnešním), čímž se Longinus dostává ze hry. Aby to hezky vycházelo, musel by být chór hypotetického předchůdce vyšehradské baziliky asi 11 metrů za dnešním chórem, což nelze vyloučit, ale ani potvrdit, nic se tam nenašlo (možná nehledalo, byly nalezeny právě zbytky oné dlouhé baziliky, její chór ne, kvůli hrobkám, jež nešlo porušit). Umístění třetího vrcholu trojúhelníku ve Vítovi je taky nejasné a různé manipulace na nějaké lákavé místo neukazují.

2. Jak to měřili tehdy a jak to měříme dnes. Jak tehdy, nevím, ale asi to optickými prostředky nebyl problém, až někdy nebudu mít roupama co dělat, tak vezmu na Vyšehrad theodolid. Ale zatím jsem to měřil na moderní katastrální mapě (zhola.com/praha/data/LINIEY.gif), na mapě (překvapivě přesné) z r. 1816 a ortofotomapách mapy.cz a Google Earth (ty jsou stejné). Problémem je i na tak malém území mapové zkreslení a taky vliv převýšení. Na katastrální mapě mi vyšel vyšehradský úhel 44.1°, na GE taky 44.1°. Žádnou rozumnou manipulací se k 45° nelze přiblížit a odchylka 1° činí na cca 3200 metrů cca 35 metrů, jestli dobře dělím; tak velké být mapové zkreslení nemůže.
Tak nevím.