ZH (Středa 14. dubna 2010)

Zkoušel jsem zběžně, jen pro letošní rok (východy Slunce v různých letech kolísají v rozmezí asi 5 úhlových minut podle toho, kdy je v den např. slunovratu zastižen úsvit, tj. jak je na dotyčném místě oběžné dráhy zrovna v tom roce Země natočena) kouknout, kde vychází Slunce o slunovratech a rovnodennosti při pohledu od hradčanské akropole. Z hlediska pravěku, tj. prosté přírody, nic zajímavého – místo východu slunce o letním slunovratu je někde v údolí Holešoviček, vzdáleným místem by mohly být Trosky. Zimní slunovrat - Bohdalec. Rovnodennost - severní úbočí Vítkova.
Jen je zajímavé z hlediska románské Prahy, že by o rovnodennosti Slunce vycházelo téměř nad sv. Petrem na Poříčí v azimutu 88° 48' 10". Je to zajímavé proto, že onen provařený rovnoramenný trojúhelník Vít-Petr-Vyšehrad imponuje, jakoby měl severní rameno rovnoběžkové, ale není to přesné, vychází spíš uvedený azimut. Ale už jsem říkal, že tomuto trojúhelníku jakožto úmyslnému nějak moc nevěřím.
Zajímavější jsou sluneční eventy při pohledu od rotundy sv. Kříže.

Otázka je, zda nebyly pro praxi podstatnější jiné dny (svátky) v roce - pro zemědělské potřeby ap., jak se někdy uvádí.