Jan Cinert (Čtvrtek 27. června 2019)

Jan Čihák: Mám na mysli symetrické zploštění rondelů, které posuvem povrchových zemin nemohlo vzniknout. Byť jiné nepravidelné deformace posunem nejsou vyloučeny. Vysvětlení Z. Ministra mi přijde nepřijatelné, jak by si to tehdy představovali? Že by jako byli ve zploštělém pozemském provedení Slunce a tam dělali nějaké rituály? Vždyť by se mohli usmažit. Navíc by zploštění pozemšťan nemohl vidět.

Koukám, že jste zmínili rondel u Lipska - Goseck. Náhodou jsem v neděli jel tak trochu kolem, a zastavil se tam na západ Slunce dva dny po slunovratu. Opět se ukázalo, že na místě člověk vše vidí poněkud jinak a chápe lépe, než podle půdorysu na internetu.

V prvé řadě jde o krajinu. Je tam oproti okolí zajímavé rozsáhlé ploché údolí, pozvolna stoupající, a dodnes zjevně velmi úrodné. Neolitiky muselo nutně zaujmout tím, že je vlhké tak akorát, takže obilí nezplesniví. Na horním konci údolí je na mírné vyvýšenině rondel. Umístění trochu připomíná polohu ruzyňského rondelu. Hlavní směry jsou východy Slunce za slunovratů a myslím si, že umístění stavby bylo záměrně zvoleno tak, aby v těchto směrech byl obzor vzdálený. Dnes jsou ve zmíněných směrech stromy a domy. Před těmito směry/vstupy jsou rampy pro příchod obětních zvířat nebo soupeřících družstev. Třetí vstup je jen přibližně k severu a nemá žádné astronomické opodstatnění. Je dodnes hlavním vstupem a vede od osy údolí, kde se dá očekávat tehdejší hlavní cesta, či osídlení. Takže i u jiných rondelů se nemusí u všech vstupů očekávat astronomické zdůvodnění. Některé jsou vstupy pro diváky přicházející od sídel.

Nevím, jestli rekonstrukce nepodlehla předpokladům, že něco má někam směřovat, nebo dávní stavitelé se dopustili nepřesností. Jak je vidět z následujících fotografií, není směr východu (vstup s rampou) a západu (prořídlé kůly) za letního slunovratu přesně proti sobě. Ale i tak je zjevné, že nejprve byl vytvořen příkop se vstupy s rampami a teprve později při tvorbě palisád byly vynechány sloupy podle skutečných západů slunce až po vytvoření základního půdorysu rondelu. Takže západy byly zde druhotné.

Jsou tam i prořídlé kůly v palisádách ve směru údajného "hlavního jarního svátku 1. května", čili vlastně Čarodějnic. To jsme tu řešili a nenalezli astronomické zdůvodnění jen, že se jedná o 40denní posun, to je dva původní 20denní měsíce. Tam ale směr přesně nevychází.

Fotil jsem dotek kotouče s obzorem, střed kotouče a poslední paprsek. Teprve při posledním paprsku došlo k posunu přesně do vynechaných kůlů, zdůrazněno dvěma většími kůly.