ZH (Sobota 22. června 2019)

Myslím, že jste zdroj o posunech zeminy tehdy neuvedl, jen že jste to kdysi četl.

Že šlo o sportoviště, to před časem publikoval jistý archeolog z Arch. ústavu, nikdo tomu nevěřil. Mayové ale měli stadiony pro tlachtli, což byla rituální míčová hra, nešlo tam jen o pocit vítězství a slávu jako dnes.

Rondel u Kolína: z příkopů musely být vytěženy desítky tisíc tun zeminy, možná přes 100, nevím jak dlouho bych kopal jeden metr krychlový a někam ho přesunoval s primitivními nástroji... Kam to přesouvali?

Vojenský účel se zpravidla vylučuje, protože to bylo vesměs na nechráněných místech, nevyužívaly se přírodní překážky, ta mola přes příkopy by usnadňovala dobytí. Pro dobytek versus šelmy je to asi přeci jen předimenzované, proti šelmám by asi stačila palisáda s nějakým trním proti šplhavým druhům.

Právě tak je to hrubě předimenzované jakožto sportoviště, chybí asi tribuny, účel těch příkopů mě nenapadá.

Muselo to mít rituální význam, už proto, že někdo musel hromadu lidí zblbnout, aby tak pracné dílo vykonala, měli jiné starosti.

Přirovnal jsem to tehdy k pyramidám.

O pyramidách se říká, že ten tvar způsobuje nějaké zvláštní jevy, například v prosté pyramidě z papíru se prý samy nabrousí žiletky, sice tomu nevěřím, ale pověra na světě je. Musím se pochlubit, že se mi podařilo dostat do centrální komory Cheopsovy pyramidy, kam za den pouštějí jen tuším 90 lidí, tak je to při tom zájmu takřka nemožné, a byl to magický zážitek, ale asi jen psychologicky. Marně ale vymýšlím, co by to v případě rondelů mělo být, když se jich postavilo tolik, a prý po tisíci letech se začaly stavět prakticky stejné v Británii, jakožto causewayed enclosures.

Vzpomněl jsem si na čtyři řeky v řeckém podsvětí.