Jan Cinert (Úterý 13. dubna 2010)

Se snědostí tehdejších Pražanů bych to viděl asi jako s "Město Frága je vystavěno z kamene a vápna". Mohli být o něco tmavší než populace na sever od Krušných hor, protože zde došlo více k míšení dřívějších pozůstalých populací se Slovany.
U Žiži je ještě něco velmi důležité. Hradčanský ostroh byl původně ostrý a rozeklaný. Jestliže z něho ještě navíc vyčníval pahorek Žiži, musel být poměrně špičatý. Čili nemohla na něm být svatyně, která potřebuje dostatečně velkou plochu pro vykonání obřadů. Zbytky svatyně (zvířecí kosti atd.) byly nalezena právě v místě kostela Na baště, kde byl ostroh plošší. Pokud měl Žiži nějaký kultovní význam, tak nejspíše pro určování slunovratů a rovnodenností, podobně jako mohyly na Krliši a Ersu na Turském poli. Ovšem musely by k tomu být jiné příslušné dominanty, třeba na obzoru.