Jan Cinert (Pondělí 12. dubna 2010)

Pod kaplí P. Marie to byly kůlové jamky a podle jejich vzdálenosti to mohla být, dle mého, pouze svatyně, opět umístěná vlevo za bránou akropole.
Spytihněvovým sv. Petrem mohla být pouze rotunda na Budči, ale vystavěná jen za jeho vlády. Stavebníkem mohla být pouze Ludmila, která zde sídlila. Spytihněv nemohl stavět kostel na cizím území. Hlavně musím zdůraznit, že u zasvěcení jeho a Ludmilina kostela se užívají jména pozdější, pravděpodobně z doby po založení biskupství. Možná si řeknete, že je to zase nějaká moje spekulace, ale jinak se chronologie pražských kostelů opravdu sestavit nedá.
Jako stavař musím trvat na tom, že mezi stavbou dřevěné stavby a zděného kostela byl opravdu velký rozdíl. Slované tehdy vůbec neznali zdivo spojované maltou, zatímco práce se dřevem jim byla vlastní.
Příklad B. Bertholze je ukázkou, že je jedno jestli je to nápad nový nebo vyslovený renomovaným historikem před desítkami let. Jde pouze o to, jeli jeho podstata správná. Čtení může být asi opravdu různé, já jsem to nikdy neřešil, ale vycházím z toho, že Žiži je tím nejlepším, k čemu lingvisté dospěli. Chtěl jsem jenom poukázat na to, že záležitost má více aspektů a není dobré se tím zabývat zúženě, třeba jen jednou linií, zde podle B. Bertholze.